ČNB podmíněně souhlasí s půjčkou pro měnový fond za 38 miliard korun
Česká národní banka vyšla vstříc vládě. Bankovní rada schválila půjčku 38 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc Eurozóně. I když si pro uvolnění peněz ze svých devizových rezerv klade podmínku, politici její rozhodnutí vítají.
K půjčce se centrální banka stavěla vždy skepticky. Chce, aby státní záruku za možné ztráty banky z půjčky schválil parlament.
Mluvčí banky Marek Petruš řekl, že banka půjčku vládě nedoporučuje: „Chápeme ale, že pokud parlament schválí vládní návrh zákona o té státní záruce, bude to vyjádřením priority zahraniční politiky České republiky.“
Záruky se přitom budou týkat i předchozí půjčky MMF z roku 2009 ve výši 1,03 miliardy euro. Vzhledem k tomu, že půjčku podporuje i opoziční ČSSD, nemusela by mít vláda při jejím schvalování vážný problém.
I když sociálně demokratický stínový ministr financí Jan Mládek má z požadavku banky smíšené pocity:
„My to samozřejmě na jedné straně podporujeme, na druhé straně to vytváří nebezpečný precedens. Asi to nakonec podpoříme.“
Půjčka MMF není samoúčelné gesto, míní analytik Zahradník
Číst článek
Ministr financí Miroslav Kalousek rozhodnutí České národní banky vítá. Chápe ho jako vstřícný krok vůči vládě.
„Protože výhrady, které bankovní rada měla vůči této půjčce chápu. Považuji je za relevantní a vážím si toho, že bankovní rada má pochopení, protože vláda vedle ekonomických priorit má zásadní priority zahraničně-politické. Zdůrazňuji, že rozhodnutí o půjčce bylo rozhodnutím vlády, to bylo politické rozhodnutí a Česká národní banka nám pak vyšla vstříc při spolupráci na tom nejefektivnějším řešení,“ říká ministr Kalousek.
Mezinárodní měnový fond potřebuje vyšší kapitál kvůli dluhové krizi v eurozóně. Předpokládá se, že půjčka by byla v případě potřeby použita na další pomoc oslabeným státům platícím eurem. Evropská unie chtěla měnovému fondu půjčit 200 miliard eur. Není ale jisté, jestli se podaří dát dohromady celou částku. Šéfka fondu Christine Lagardeová nedávno uvedla, že chce celkově získat 500 miliard eur. Fond potřebuje dostatečnou palebnou sílu pro případ, že by dluhová krize naplno zasáhla velké země jako je Itálie a Španělsko. Spojené státy, Čína nebo Brazílie jsou ale k dalšímu navyšování kapitálu měnového fondu skeptické. Zdůrazňují, že eurozóna si musí pomoci především sama. Také Lagardeová požaduje, aby země s eurem navýšily kapacitu svého stálého záchranného fondu známého pod zkratkou ESM. To ale zatím odmítá Německo.
Peníze by měly jít z devizových rezerv banky. Mezinárodní měnový fond původně po Česku žádal až 90 miliard korun. Konečná částka je nakonec mnohem nižší.
Půjčku už dříve kritizoval prezident Václav Klaus. Případné plnění garance by se promítlo do rozpočtového schodku.
Na záchranném eurovalu se zatím odmítly podílet dvě země, které nemají společnou evropskou měnu - Velká Británie a Bulharsko. Některé země naopak řekly, že poskytnou dokonce víc, než o kolik je MMF požádal.
