Čipy ve vakcínách, prázdné nemocnice a mrtvé děti. Příznivci konspirací o covidu zlomili nad státem hůl
Koronavirus v Česku rozvířil obavy lidí, nejistota ve společnosti narůstala. Zpočátku lidé zůstávali doma a šili roušky. Část z nich se ale potom od povinných opatření odvrátila. A jejich nedůvěra ve stát rozpoutala šíření dezinformací v takové míře, jakou Česká republika do té doby nezažila. Server iROZHLAS.cz připomíná v seriálu pět let covidu v Česku.
Neochvějných příznivců konspiračních teorií bylo v Česku asi šest procent. Důvěřovali dezinformacím, a naopak nevěřili prakticky ničemu, co bylo spojeno se státem.
Během pandemie koronaviru se ale zformovala ještě skupina lidí, kteří přestali dodržovat povinná opatření a také ztratili důvěru v systém. Mírných příznivců konspirací o covidu-19 bylo podle předloňského průzkumu pro iROZHLAS.cz asi 12 procent.
Podobně to vidí i Dominik Presl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky: „Vždy budete mít nějakou část lidí, která nevěří mainstreamovému výkladu reality. Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude. Rozdíl v době covidu byl v tom, že část populace, která má hodně radikálně jiné vnímání reality od většinové populace, se poměrně hodně zvětšila.“
Informace tito lidé čerpali od svých známých, ze sociálních sítí a e-mailů. Úřadům a médiím vyčítali hlavně to, že podle nich zamlčují původ pandemie koronaviru a skrývají negativní dopady očkování.
Vina vlády
Jejich důvěru přitom podryla i chaotická komunikace státu. „Míra nejistoty a nedobrá strategická komunikace vlády způsobila rozvrat toho, nakolik lidé důvěřovali opatřením vlády a zda považovali koronavirus za problém. A od toho se odvíjela i jejich ochota naslouchat informacím o tom, nakolik je situace aktuálně vážná,“ popisovala tehdy vedoucí CVVM Paulína Tabery.
3:57
OVĚŘOVNA: Vakcíny Moderna nezpůsobují rakovinu a neplodnost. Řetězovými e-maily se opět šíří už vyvrácený hoax
Číst článek
Zlomové bylo podle antropoložky Marie Heřmanové září 2021, kdy vláda rozhodla o odložení nepopulárního lockdownu kvůli blížícím se volbám.
Lidé se začali ptát, zda je opatření vůbec potřeba. A na oblibě tehdy získali odborníci, kteří šířili názory odlišné od hlavního proudu.
„Je to příklad krize, kterou sice premiér ani ministr zdravotnictví nemohou ovlivnit, mohou ale sehrát roli stabilní autority, která lidem vysvětluje, co se děje. Nebo naopak roli prvků, které prohloubí nedůvěru, což se na podzim 2021 bezpochyby v české společnosti stalo,“ poznamenala Heřmanová.
Presl ale zmiňuje jeden důvod, který narušil důvěru lidí, a to horlivost bojovníků proti dezinformacím, kteří někdy až příliš rychle vynášeli definitivní soudy. Třeba o původu viru z laboratoře nebo o tom, že se člověk po očkování nemůže nakazit. Obojí se později ukázalo jako možné.
„U mnoha témat, u kterých jsme neměli dostatečnou míru informací, abychom byli schopni pronášet definitivní soudy, nebo u témat, která často nebyla černobílá, byla často snaha je vnímat nebo prezentovat velmi černobíle,“ míní analytik.
Délka pandemie
Psycholog Dalibor Špok ale upozornil, že na vině nejsou jenom politici. „Jsou to nakonec lidé, kteří odmítali dodržovat proticovidová opatření. A to třeba jen proto, že se nechtěli vzdát svého životního standardu,“ nabídl další pohled.
Epidemiolog a exministr zdravotnictví za ANO Roman Prymula připomněl obrovskou soudržnost lidí na začátku pandemie. „Vzájemně si pomáhali, šili roušky a dělali řadu různých opatření tak, aby se s tím český národ vyrovnal,“ vzpomínal nyní v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Klíčovým faktorem, proč pak lidé přestávali opatření dodržovat, byla podle něj délka pandemie. „Byli schopni prakticky beze zbytku realizovat opatření v horizontu asi 23 měsíců. Ale poté, co se ukázalo, že to bude záležitost dlouhodobější, tak se řada z nich začala od toho odklánět,“ míní exministr.
Navíc až pandemie covidu podle Presla ukázala, že dezinformace mohou mít velmi praktické dopady. „Například zda mají lidé důvěru v očkování, nebo ne, a jestli se nechají očkovat, nebo ne,“ vysvětluje.
Dezinformace o covidu
Takový může být i příběh Ludmily N. z jižních Čech. Také ona na začátku pandemie šila roušky, později ale začala bojovat proti covidovým opatřením, nejvýrazněji na sociální síti Facebook.
Očkování proti covidu-19 způsobilo podle ní školákům mrtvici a dokonce skončilo smrtí. Řekl jí to syn. Když iROZHLAS.cz začal v rámci projektu Ověřovna! po případech pátrat, ukázalo se, že se nic takového nestalo. Ludmila N. v obavách z očkování podlehla dezinformaci. Nakonec se za to i sama omluvila.
Na sítích se šíří lži o úmrtí dětí po očkování. ‚Myslela jsem, že je to fakt,‘ říká autorka jedné z nich
Číst článek
Oblíbené konspirační teorie se týkaly právě vakcín. Jedna z nich popisovala, že očkování je tu pro to, aby se snížil počet obyvatel na planetě. Podle dalších obsahují vakcíny sledovací čipy nebo mění lidskou DNA.
Jiné dezinformace pak tvrdily, že stát falšoval počty mrtvých nebo že nemocnice s covidovými pacienty byly ve skutečnosti prázdné. Všechny vyvracelo například ministerstvo vnitra.
Některé dezinformace popisoval také projekt Ověřovna! Odborníci označili za nesmysl spojení mpox (opičích neštovic) s covidovou vakcínou. A jako hoax se ukázala i zpráva z řetězového e-mailu, podle které vakcíny firmy Moderna způsobují rakovinu a neplodnost.
Podle Presla jsme se s dezinformacemi o covidu nevypořádali úplně dobře. „Když se budeme porovnávat s ostatními státy v podobné situaci, zjistíme, že nejsme jediní, kdo se s tím nevyrovnal úplně dobře. Ale zároveň je spousta států, které to zvládly lépe než my,“ uzavírá. Stále ale podle něj existuje cesta, jak lidem navrátit důvěru ve stát. Není ale snadná a instituce se musí každý den snažit zalepit spousty děr.
