ČSSD chce zavést strop nákladů na stranické volební kampaně
ČSSD chce radikálně omezit náklady politických stran. Chystá zákon, podle kterého by se zavedl finanční strop na předvolební kampaně. V roce sněmovních voleb by mohly strany spotřebovat nejvýše 80 milionů korun, do kterých by se nezapočítávaly například platy zaměstnanců a pronájmy.
Jednotlivci by mohli stranám ročně přispět nejvýše dvěma miliony korun, firmy čtyřmi miliony. Vyšší částky by pak podle určitého klíče stát rozděloval mezi všechny úspěšné politické strany.
Norma počítá i s omezením počtu billboardů. Pro platby kampaně by strany musely používat transparentní účet a při nákupu inzerce využívat ceníkové nebo průměrné ceny.
Místopředseda poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek ve večerních Ozvěnách dne
Pokud by nějaká strana překročila rozpočet, měly by podle místopředsedy poslanecké sněmovny a místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka přijít sankce.
„Taková strana by pak přicházela o určité procento ročního státního příspěvku, například o 10 až 20 procent. Otázka je, co je dohodnutelné,“ řekl Zaorálek. ČSSD chce o návrhu jednat nejen s politickými stranami.
„Chtěli bychom zahájit dialog s politickými stranami, veřejností i s neziskovými organizacemi o tom, jak změnit situaci v naší zemi, kdy se vynakládají často velmi neefektivně obrovské finanční částky na předvolební kampaně,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslava Sobotka.
Dodal, že současná praxe vyčerpává politické strany. „Vytváří to nutnost financovat politické strany sponzorskými dary a vytváří to i určitá rizika směrem k tomu, aby politické strany byly závislé na konkrétních ekonomických subjektech,“ doplnil Sobotka.
ODS je skeptická
ODS je podle místopředsedy strany a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila k diskusi o těchto změnách ochotná, dala by ale před zákonem přednost gentlemanské dohodě, kterou by všechny strany dodržovaly.
„Velmi se obáváme toho, že pokud bude přijat pouhý zákonný zákaz, tak ho politické strany budou moci obejít tím, že budou financovat své volební kampaně skrze různé příbuzné právnické osoby. Je opravdu třeba, aby všechny politické strany měly reálnou vůli omezit náklady na volební kampaně a nešlo pouze o populistické mediální heslo,“ řekl Pospíšil.
Také první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová je k návrhu ČSSD skeptická. Obecně prý zní hezky, v praxi ale nebude fungovat.
„I když budou přiznány stropy, tak pokud nebude jasný, transparentní, prokázaný tok utracených peněz, tak se ničeho nedobereme. V minulé kampani před parlamentními volbami byla doslova celé republika oranžová a přitom ČSSD prokazuje, že na ní utratila daleko méně než ODS, která neměla ani čtvrtinovou kampaň,“ připomněla Němcová.
Návrh, že by stát vyšší částky rozděloval mezi politické strany podle volebních výsledků, považuje Němcová za naprostý nesmysl.
„Představa, že nějaký podnikatel dá peníze pravici a ty pak budou státem přerozděleny komunistům, tak tomu se musím zasmát. To vymýšlel někdo, kdo měl v sobě nevím kolik sklenic vína,“ uvedla místopředsedkyně ODS.
TOP 09 s podobným návrhem neuspěla
Myšlenka na průhlednější financování politických stran není cizí TOP 09. Sama už s podobným návrhem přišla, ale neuspěla.
Místopředsedovi strany ministru financí Miroslavu Kalouskovi se ale nelíbí nápad s transparentními účty, které by spravovalo ministerstvo financí nebo Česká národní banka. Na ty by podle ČSSD chodily vysoké dary od sponzorů politických stran. Stejné účty totiž mají i komerční banky.
„My nežijeme v Zimbabwe, žijeme v civilizované zemi, kde se komerční banky pohybují v nějakém právním řádu. Tady záleží na klientovi, jak moc chce mít ty účty transparentní, ne na bance. Takže sama o sobě je tato myšlenka pro mě těžko přijatelná,“ vysvětlil.
Zároveň ale dodal, že ‘zastropování‘ nákladů na volební kampaň a maximální zprůhlednění financování politických stran vítá. „A samozřejmě rádi o tom povedeme diskuzi,“ dodal.
Do limitu se nevejdou jen ČSSD a ODS
Podle odbornice na politický marketing z Masarykovy univerzity v Brně Anny Matuškové spočívá problém spíše v nepřehlednosti a v tom, jak je financování politických stran nastaveno.
„Je tu velký prostor pro nejasnosti. Strany sice mají povinnost zveřejňovat reporty o svém financování, ne vždy je ale na jejich webových stránkách dohledáte. Možností, jak tyto věci dělat ne úplně čistě je více,“ tvrdí Matušková.
Upozornila také, že v návrhu ČSSD je uvedeno, že strany by mohly i nadále pronajímat své nemovitosti, což by mohlo znovu vytvořit prostor pro to, jak získávat další peníze.
Návrh podle Matuškové směřuje hlavně na dvě největší strany – ČSSD a ODS. „Do navrhovaného 80 milionového limitu by se kromě ČSSD a ODS v roce 2010 vždy vešly všechny strany,“ konstatovala Matušková.
