Systematické vysávání veřejných peněz, ziskuchtivost, žádná sebereflexe, řekla státní zástupkyně o Rathovi
Měl „velmi nadprůměrné“ příjmy, přesto „dlouhodobě, systematicky a sofistikovaně“ vysával veřejné prostředky, popsala jednání Davida Ratha státní zástupkyně. Před odvolacím senátem tak obhajovala, proč žádá pro bývalého hejtmana za ČSSD propadnutí veškerého majetku. Krajský soud přitom rozhodl, že někdejšímu politikovi kvůli úplatkům propadne „jen“ 22 milionů korun.
„Svojí závažností se jeho jednání absolutně vymyká běžné trestné činnosti, ze strany doktora Ratha se jednalo o dlouhodobé, systematické a sofistikované kriminální vysávání veřejných prostředků,“ řekla státní zástupkyně Kateřina Weissová před senátem Vrchního soudu v Praze během zdůvodnění odvolání v kauze.
‚Brutální tlak, divadlo.‘ Rath navrhl, aby jeho odvolání kvůli prezidentu Zemanovi neřešil vrchní soud
Číst článek
Rathovi podle ní také přitěžuje, že byl ministrem, poslancem a hejtmanem. „Trestné činnosti se ani v nejmenším nedopouštěl z důvodu akutní finanční nouze, ale naopak i přesto, že jeho finanční situace byla díky příjmům z veřejných prostředků velmi výrazně nadprůměrná. Právě to svědčí o tom, že jedinou pohnutkou byla ziskuchtivost. Takovou pohnutku trestní zákoník definuje jako zvlášť zavrženíhodnou,“ připomněla státní zástupkyně.
‚Schovával se za Kottovými‘
Podle Weissové stál Rath jako hejtman na vrcholu úplatkářské pyramidy ve Středočeském kraji, schovával se za zády manželů Kateřiny a Petra Kottových, kteří údajné manipulace zakázkami za úplatky organizovali.
„Působí to velmi destruktivně ve vztahu k obecné důvěře veřejnosti k obstarávání věcí obecného zájmu,“ argumentovala státní zástupkyně. Krajský soud někdejšímu vrcholnému politikovi uložil trest 8,5 roku a nechal mu propadnout 22 milionů korun, což je stejná suma, kterou měl Rath dostat jako úplatky.
Podle státní zástupkyně to ale nestačí: „Nelze to odsouhlasit s tím, že soud na jednu stranu popisuje výše uvedené, na druhou stranu konstatuje, že trest propadnutí veškerého majetku by byl nepřiměřeně přísný.“
Upozornila také, že u Ratha nepřišla žádná sebereflexe. „Za celou dobu trestního řízení neprojevil náznak lítosti nad svým jednáním a ani se nesnažil nahradit škodu, kterou způsobil,“ uvedla. Bývalý hejtman by tak podle Weissové měl kromě peněz přijít o domy či auta. To samé státní zástupkyně žádá u soudu žádá i pro manžele Kottovy. Podle policie na úplatích převzali skoro 40 milionů korun.
‚Zmanipulovaný proces‘
Rath její ostrá slova poslouchal klidně, s podepřenu hlavou, chvílemi předkloněný s přivřenýma očima. Odpoledne pak při své řeči před senátem uvedl, že případné propadnutí veškerého majetku mu nevadí.
„Jestli si státní zastupitelství chce vzít vše a myslí si, že mě tím nějak potrestá, prosím. Mně o peníze nejde,“ uvedl a státní zástupkyni rovnou nabidl, že si zuje a odevzdá boty.
Hned po příchodu k vrchnímu soudu označil soudní proces za zmanipulovaný, senát vrchního soudu je podle něj pod „brutálním tlakem“, mimo jiné prezidenta Miloše Zemana. Podle svých slov exhejtman požádal, aby o odvolání jednal jiný soud.
David Rath loni v červnu od Krajského soudu v Praze dostal nepravomocný trest 8,5 roku vězení. Kottovi odešli s tresty 7,5 roku, všem má propadnout majetek za desítky milionů korun. Podle obžaloby si trojice dělila úplatky ze stavebních a nemocničních zakázek ve Středočeském kraji, mezi nimi na rekonstrukci zámku v Buštěhradu nebo přestavbu gymnázia v Hostivici.
Převzít stačila 38 milionů korun, pak zasáhla policie. Ratha zadržela před domem Kottových v Rudné u Prahy s krabicí od vína, v níž nesl sedm milionů korun. Podle policie jde o část úplatku ze zakázky na opravdu buštěhradského zámku.
Společně s hlavními aktéry stojí před soudem také manažeři stavebních a medicínských firem, které měly za vítězství v tendrech úplatky dávat. Krajský soud část z nich poslal za mříže, část potrestal podmínkami.
Šest let u soudů
Případ už u soudů leží šestým rokem, na Vrchním soudu v Praze ho řeší již podruhé. První odsuzující verdikt z roku 2015 zrušil kvůli nezákonnosti odposlechů, soudy podle Zelenkova senátu pouze převzaly argumenty státního zastupitelství a samostatně nerozhodovaly.
Nejvyšší soud ale rozhodnutí vrchního soudu označil za nezákonné a konstatoval, že odposlechy platí. Krajský soud pak podruhé rozdal totožné tresty jako původně.
