Trauma události ovlivnilo život komunity na generace, obyvatelé o tragédii dlouho mlčeli. Až v posledních letech se vesnice s bolestnou minulostí vyrovnala veřejně – obětem postavili místní památník. 

Zatýkání za poslech rozhlasu

Z hostince U Suchých čp. 13 zůstala pěkná vesnická chalupa, střecha je porostlá mechem, na šňůře usychají pracovní kalhoty a v sytě zelené trávě rozkvétají modré ladoňky.

Před plotem pár metrů od chalupy stojí na tak malou vesnici poměrně mohutný mramorový pomník. „Ten jsme slavnostně odhalili předloni, když už aspoň trochu opadly vášně,“ přibližuje pro Radiožurnál nezávislá starostka Obytců Zdeňka Vlčková.

Hostinec byl během okupace jediným místem v obci, kde byl dostupný rozhlasový přijímač. V té době sem ještě neproudila elektřina a rádio fungovalo na baterie.

Zprvu jej rodina Suchých využívala pro soukromý poslech vysílání z Londýna. Později se schůzky rozšířily – v místnosti se podle archivních pramenů scházely desítky lidí, nejen z Obytců, ale i z okolních vesnic.

„Zatčeno bylo více než šedesát osob. Před německý zvláštní soud v Praze se dostalo přes padesát z nich,“ upřesňuje historička Magda Veselská z Ústavu pro studium totalitních režimů, která pracuje na novém projektu Dokumentace Čechoslováků popravených z rozhodnutí německé nacistické justice.

Bedřich Suchý starší, majitel přijímače, a jeho syn Bedřich Suchý mladší byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni. „Pro tak malou vesničku to byla strašná rána a celá léta až do dneška se řeší, kdo je tenkrát udal a kdo to celé neštěstí způsobil,“ vysvětluje starostka a rodačka z Obytců.

Nový památník

Popravení členové rodiny Suchých nebyli jediní, kdo za poslech londýnského vysílání zaplatil životem. Dva muži zemřeli na následky věznění krátce po návratu do Obytců, jeden se nevrátil vůbec.

„Šestou obětí se stal Emanuel Šobr, který byl zastřelen v noci z 5. na 6. května 1945 při živelném zatýkání údajných udavačů,“ zmiňuje historička Veselská, podle které byl v té době v obci jen náhodou.

„Po válce to u nás bylo tabu. Nikdo o tom nechtěl mluvit. Trvalo to až do sedmdesátých let,“ vzpomíná starostka Vlčková.

Obec se s tragédií vyrovnávala postupně, ovšem nakonec se na památník složili ve velké míře místní. „Vyhlásili jsme sbírku,“ vysvětluje starostka, která je ve funkci šesté volební období.

„Obyvatelé přispěli čtyřiceti tisíci, zbytek jsme dofinancovali. Vznikl památník s konkrétními jmény. A když jsme ho odhalovali, podařilo se mi sehnat i nahrávku původní londýnské znělky – tu jsme si při pietním aktu pustili,“ přibližuje Vlčková.

Pietní akt byl podle ní přelomový. „Myslím, že se tehdy něco zlomilo. Dorazila i pravnučka Suchých. Byla dojatá. Měla jsem pocit, že jsme se konečně vyrovnali s tím, co se tady stalo,“ podotýká.

Třetí muž z rodiny Suchých

Do příběhu tragicky zasáhl i František Havlíček, zeť Bedřicha Suchého staršího a švagr Bedřicha Suchého mladšího. Jako protektorátní četník byl také vězněn kvůli poslechu Londýna v Obytcích a po návratu našel svoji rodinou v zuboženém stavu, manželka Anna trpěla podvýživou a její matka, hostinská Suchá byla bez prostředků a psychicky na dně. Proto se Havlíček zapojil do vyšetřování – ovšem podle svědků velmi tvrdě, až brutálně.

„Tomu se říká gestapismus, používal metody gestapa, tedy vyšetřování pod nátlakem a vynucování přiznání násilím,“ vysvětluje historička Veselská. „Soud Havlíčka ale očistil, označil jeho jednání za ‚pochopitelné v rámci spravedlivé odplaty,‘“ dodává. Havlíček poté nakonec padl za oběť komunistické totalitě.

V roce 1952 byl popraven za účast na protistátní činnosti, převaděčství a údajnou špionáž. Jeho manželka byla vězněna až do šedesátých let. Rodina Suchých tak přišla o tři muže ve dvou režimech – nacistickém i komunistickém.

Dnes je památník v Obytcích součástí historické paměti obce. Lidé k tomu museli podle starostky Vlčkové dozrát. „Byla to dlouhá cesta. Ale už to není tabu. Když tu pomník stojí, lidé si ho přečtou – a ví,“ uzavírá.

Zahraniční vysílání poslouchali lidé i v nedalekých Myslovicích, vesničce vzdálené tři kilometry přes kopec. Tento případ protektorátní úřady odhalily po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, gestapo zatklo hostinského Františka Kantu a nacisté ho popravili za stanného práva bez soudu na popravišti v Lubech u Klatov.

Celý příběh Magda Veselská detailně zpracovala do nového čísla časopisu Paměť a dějiny, který vydává Ústav pro studium totalitních režimů a které vyjde na 80. výročí konce druhé světové války. 

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít