Digitalizační projekt za bezmála miliardu korun čelí kritice. ‚Hrozí kolaps‘ přípravy zákonů, varují úřady
Za požadavek na další stovky milionů na „rozvoj“ projektu takzvané eSbírky a eLegislativy čelí ministerstvo vnitra kritice. Server iROZHLAS.cz nahlédl do připomínek, které na adresu nového systému přišly mimo jiné z ostatních resortů. A závěr? V dodatečném projektu nejde jen o rozvoj systému, jak tvrdí vnitro, ale jsou v něm i opravy, aby ho legislativci mohli vůbec používat. Navíc není jisté ani další financování projektu.
„Nejedná se o změnu původního návrhu, ale další nadstavby a rozvoj toho, co se původně ani nepředpokládalo,“ hájila pro server iROZHLAS.cz žádost ministerstva vnitra o dalších 453 milionů korun na rozvoj systému eSbírka a eLegislativa (eSeL) mluvčí resortu Hana Malá. Že ministerstvo o peníze žádá, vyčetla redakce z neveřejného dokumentu o aktuálním stavu a rozvoji systému.
Vnitro roky vyvíjí systém za téměř miliardu. Před plným startem už ho plánuje za stovky milionů předělat
Číst článek
Projekt eSeL, který stále není plně funkční, vyvíjí vnitro už 12 let a za jeho tvorbu zaplatil stát už téměř miliardu korun, což letos na jaře zkritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Resort přesto odmítá, že by byl projekt neúspěšný. Novou žádost o stovky milionů vysvětluje jako nutnou investici pro jeho rozvoj.
„Informace je předkládána jako reakce na potřebu migrace infrastruktury systémů e-Sbírky a e-Legislativy do státního eGovernment cloudu a velké množství inovativních požadavků ze strany uživatelů systému,“ píše ministerstvo v předkládací zprávě.
Jenže jak už před měsícem upozornil server iROZHLAS.cz, z materiálu ve skutečnosti vyplývá, že resort neplánuje do systému jen zapracovávat nové „inovativní prvky“. Ale spíše ho do značné míry od základů přepracovat.
A podle připomínek, které se redakci podařilo získat z neveřejné části elektronické knihovny (eKLEP), si stejného problému všímají také jednotlivé resorty a úřady.
‚Hrozí kolaps legislativního procesu‘
Úřady a ministerstva ve svých připomínkách předně kritizují, že systém eLegislativa – který má být jako zbylá část projektu plně funkční už od ledna 2026 a v němž se mají tvořit zákony a další právní předpisy – je uživatelsky velmi nepřívětivý. A tedy to, co resort ve zprávě vykládá za investice do inovací kvůli neočekávaným požadavkům uživatelů, jsou ve skutečnosti jen nutné opravy systému do podoby, která by byla pro legislativce vyhovující.
„Nepopíráme, že jsou systémy eSbírka a eLegislativa i v evropském měřítku jedinečné, ale jedinečnost není sama o sobě žádnou hodnotou, sama o sobě nemůže být přínosem. Což se ukazuje právě u systému e-Legislativa. Proto není vhodné ani v případě eSbírky zařazovat odstavec do odrážek s přínosy. Hodnocení přínosu je možné až poté, co se daný systém osvědčí, což se v případě systému eLegislativy dosud nestalo.“
Ministerstvo pro místní rozvoj (připomínky ke zprávě ministerstva vnitra)
„Většina požadovaných funkcionalit vychází z Legislativních pravidel vlády i legislativní praxe platných již nejméně od počátku tisíciletí. Ve své podstatě se tak nejedná o požadavky ‚rozvojové‘, ale ‚nápravné‘, jejichž smyslem je umožnit standardní legislativní práci, která je při používání systému eLegislativa výrazně komplikována, až v některých ohledech znemožněna,“ upozorňuje ve svých připomínkách resort práce a sociálních věcí.
„K předloženému nelegislativnímu materiálu sdělujeme, že neodráží realitu vývoje v případě systému eLegislativa, když pod pojem ‚rozvoj systému‘ zahrnuje i jeho přetrvávající ‚obtížnou funkčnost‘ a nutnost odstranění tohoto stavu,“ připojuje se ministerstvo průmyslu a obchodu.
Podle ministerstva obrany obsahuje systém chyby, které nelze předvídat, a je tak dokonce nutné téměř každý úkon řešit s technickou podporou. „Systém nevychází v řadě legislativních řešení ze zažité legislativní praxe promítnuté dlouhodobě do Legislativních pravidel vlády. Legislativci řeší technické nefunkčnosti systému namísto obsahu a kvality samotného právního předpisu. Funkcionality systému jsou rozmístěny nepřehledně a nelogicky z hlediska běžné práce při tvorbě právního předpisu,“ kritizuje resort.
Připomínkující se proto shodují na tom, že není možné mluvit o rozvoji miliardového digitalizačního projektu do té doby, než se opraví jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým od ledna – podle ministerstva pro místní rozvoj – „hrozí reálný kolaps legislativního procesu“.
„Práce v eLegislativě je nejen z výše uvedených důvodů, ve srovnání s dobou před jejím spuštěním, časově značně náročnější, neboť eLegislativa generuje vysoké procento chyb, které je třeba opravovat, aby se předešlo nezamýšleným změnám v právních předpisech,“ konstatuje zase resort spravedlnosti.
Miliony hledejte u sebe
Skeptické k vývoji systému je i ministerstvo financí. Dokládá to třeba i jeho požadavek, aby byl z působnosti eLegislativy vyjmutý zákon o státním rozpočtu.
Vnitro selhalo při tvorbě elektronické sbírky zákonů. Vývoj systému potrvá déle a bude stát víc, říká NKÚ
Číst článek
„Upozorňujeme, že po letošních volbách do Poslanecké sněmovny je reálné, že nastane na počátku roku 2026 rozpočtové provizorium a zákon o státním rozpočtu na rok 2026 bude připravován v systému eLegislativa. Ministerstvo financí je přesvědčeno, že za současného stavu systému nebude možné zákon o státní rozpočtu v tomto systému zpracovat,“ podotýká ministerstvo financí.
Třeba i proto požadavek ministerstva vnitra na další stovky milionů korun kritizuje. Podle něj předložená zpráva neobsahuje dostatečně podrobné informace o komplexním financování projektu, jeho reálném stavu a možných úsporách, které by mohl přinést.
„V kontextu výše uvedených připomínek je třeba závěrem konstatovat, že rozpočtové zajištění dalšího rozvoje projektu je třeba provést standardním procesem při přípravě státního rozpočtu, a to ve vazbě na další priority kapitoly ministerstva vnitra. Pokud ministerstvo vnitra není schopno zajistit financování dalšího rozvoje systému a jeho stabilizaci, je otázkou, zda udržovat současný rozsah projektu, případně zvažovat jeho další rozšíření,“ píše ministerstvo financí.
A apeluje, aby materiál před jeho schválením vládou obsahoval i variantu, jak postupovat v případě, že by „vynakládání dalších veřejných prostředků na stabilizaci, opravy a rozvoj systému nebylo shledáno jako efektivní“. „Měl by obsahovat alternativu v podobě pozastavení či odložení dalších fází projektu a jeho přeměnu na fakultativní (doplňkový) nástroj,“ píše ministerstvo.
Problémy s vývojem systému eSeL
Systém elektronické a státem garantované Sbírky zákonů a systém na tvorbu legislativy (eSeL) vzniká od roku 2013. Nápad na elektronickou Sbírku zákonů sahá ale ještě dál – a to až do první dekády milénia. Vývoj měl původně trvat tři roky. Protáhl se ale na dvanáct a plánované náklady na něj vzrostly téměř dvojnásobně na 903 milionů korun. I proto Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos na jaře konstatoval, že ministerstvo při jeho tvorbě selhalo.
Národní kontrolní úřad zdůraznil, že systém eSeL měl vzniknout hlavně z peněz Evropské unie, které měly pokrýt zhruba 81 procent celkových výdajů. Výrazným nárůstem ceny projektu se ale podíl evropských peněz podstatně snížil. „Podíl zapojení evropských fondů se po změnách projektu snížil na 42 procent, zatímco podíl státu se z původně plánovaných 19 procent zvýšil na 58,“ vysvětlil člen kolegia NKÚ Stanislav Koucký s tím, že do prosince 2024 podal resort 22 žádostí o změnu projektu, prodloužení termínu dokončení a zvýšení jeho rozpočtu.
Podle vnitra mohlo za změny termínů a navýšení rozpočtu původní nerealistické nastavení projektu – k prodlužování termínu přispělo i přidávání dalších funkcionalit a proběhlé legislativní změny.
