Do politiky nastupují lidé, kteří by se tam za normální situace nedostali, tvrdí politolog
V parlamentu přibývá zákonodárců, které prověřuje policie nebo stíhají soudy. Ve vězení by měl skončit i poslanec Roman Pekárek. Toho za mříže poslal Vrchní soud v Praze kvůli přijetí úplatku.
Právě Pekárek je jeden ze služebně nejmladších poslanců. Ve sněmovně nedávno nahradil jednoho z občanských demokratů, který kvůli kritice vládního daňového balíku složil mandát. Pekárek, byť pravomocně odsouzený, ale poslancem zůstává.
Podle právníků citovaných médii není pobyt za mřížemi překážkou pro výkon mandátu zákonodárce. Pekárek tak podle politologa Pavla Šaradína může zůstat poslancem po zbytek funkčního období nynější sněmovny.
O situaci kolem odsouzení poslance Pekárka jsme v Ranním Radiožurnálu mluvili s politologem Univerzity Palackého Pavlem Šaradínem
„Myslím si, že s tím zákonodárci, respektive právníci, kteří koncipovali Ústavu, nepočítali, že by se mohl vyskytnout poslanec, který je trestně stíhán a který bude trvat na tom, že ten mandát vykoná,“ uvedl politolog v Ranním Radiožurnálu a pokračoval:
“V tomto směru jsme v Evropě, v těch zemích, o kterých mám přehled, skutečně výjimkou.“
Ústavu se v tomto ohledu zákonodárci podle Šaradína zatím nepokusili změnit proto, že obdobná situace až dosud nenastala.
„Myslím si, že nikdy nenastal takový případ, že by člověk, který je odsouzený, trval na tom, že si mandát ponechá do konce. Když došlo k nějakým excesům, tak vždy, i při podezření nebo přitom, když byli obviněni policií, popřípadě jinými orgány, tak poslanci na svůj mandát rezignovali.“
Švédští politici obvykle skládají mandát už při pouhém podezření z korupce
Číst článek
Pekárkův postoj je proto podle něj do značné míry výjimečný. „Nicméně on možná využil pouze nějaké celospolečenské situace, kdy skutečně ty poměry se zhoršují a není sám, kdo je v Poslanecké sněmovně a je obviněný,“ poznamenal.
'První liga' z politiky vystupuje
Rostoucí počet zákonodárců, o něž se zajímá policie, je podle Šaradína možné vysvětlit jak dobrou prací vyšetřovatelů, tak i tím, že se do politiky dostává stále více lidí, jejichž pověst není nejlepší.
„Patrně půjde o kombinaci obou faktorů. My jsme v roce 2010 prodělali jakousi voličskou revoluci a zdá se, že politici na ni zcela neadekvátně reagovali, a těch případů přibývá.“
„Skutečně ta jakoby první liga z té politiky vystupuje; vidíme, že politické strany ztrácejí členskou základnu, že dokonce ruší profesionální aparát v různých regionech a nastupují lidé, kteří možná za normálních okolností by se do tak vysoké politiky, jakou může být i ta komunální, pokud jde třeba o post starosty nebo radních, nedostali,“ myslí si politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého.
