Ekonomie není o účetnictví, ale je to věda o lidském jednání, říká popularizátor ze střední školy
Ekonomie ho baví i mimo školu – středoškolák Štěpán Drábek ji analyzuje, popularizuje a vysvětluje srozumitelnou formou. Působí jako analytik v několik odborných institucích, vede projekt Ekonomie Jednoduše a přednáší studentům po celé republice. Za svou práci získal několik ocenění a je autorem oceňované monografie o inflaci v Česku. „Ekonomie není jen účetnictví či nauka o penězích, nýbrž věda o lidském jednání,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Co pro vás znamená, že jste se dostal mezi nejlepších 25 středoškoláků v Česku?
Je to pro mě pocta, protože když si vybavím, jací talentovaní mladí lidé tam jsou a v jaké komunitě mám možnost se nacházet, tak to beru jako privilegium. Mohl jsem být mezi nimi a leccos se od dalších naučit.
Nebojte se jít si za tím, co vás baví. Odvaha a odhodlání jsou silné nástroje, říká středoškolák
Číst článek
Věnujete se ekonomii a ekonomice, jste nejmladší člen České společnosti ekonomické a autorem vzdělávacího projektu Ekonomie Jednoduše. Proč jste se rozhodl věnovat tomuto oboru?
Ekonomie je předmět, který se na školách obecně dost málo učí. Tím, že jsem se o ekonomii zajímal už na gymnáziu, jsem cítil nějakou potřebu se o to zajímat ještě více, protože výuka nebyla dostatečná.
Abych tomu porozuměl dostatečně, musel jsem se ekonomii věnovat nad rámec výuky. Když jsem toto nadšení získal, když se tato jiskra ve mně vznítila, tak jsem brzo poznal, že podobnému problému čelí ostatní. Ekonomie se na školách opravdu dost málo učí.
Řekl jsem si proto, že je čas to změnit. Chtěl jsem aspoň trochu přispět k tomu, aby to bylo jinak. Chtěl jsem, aby povědomí o ekonomii mezi mými vrstevníky bylo lepší.
Za svoji práci jste získal několik cen, která vám udělala největší radost a proč?
Největší radost mi udělala Cena Učené společnosti ČR za moji odbornou práci o inflaci, která byla na konci loňského roku publikována i knižně.
Obecně však soutěžím a většině oceněním nepřikládám takovou váhu, protože se domnívám, že zcela dominantní roli v nich sehrává faktor štěstí, a proto prezentovat vítězství v nich jako nezpochybnitelný důkaz o jedinečných znalostech či schopnostech příslušného jedince je dle mého soudu pošetilé.
Co pro vás znamená, že jste nejmladším členem České společnosti ekonomické?
Poctu. Bylo pro mě velkou radostí, když mi na základě již zmiňované práce o inflaci, s níž jsem se účastnil též soutěže Mladý ekonom roku pořádané právě Českou společností ekonomickou (ČSE), bylo nabídnuto stát se členem této organizace.
Jak byste nalákal mladé lidi, aby se více zajímali o ekonomii?
Možná by pomohlo, kdyby byla vymýcena stereotypní představa, že ekonomie se zabývá výlučně penězi, což nejenže není pravda, ale ani tomu tak v průběhu vývoje této vědy nikdy nebylo.
V zajetí takové iluzorní představy může ekonomii pro její domnělou povrchnost zavrhnout i řada inteligentních lidí, čímž se však jen sami ochuzují o mimořádně užitečný nástroj pro pochopení klíčových společenských fenoménů.
Jinými slovy, nejvíce by snad pomohlo, kdyby široká veřejnost pochopila – a to platí napříč generacemi – čím ekonomie není: tedy že to vůbec není nějaké účetnictví či nauka o penězích, nýbrž věda o lidském jednání, bez jejíchž poznatků se dá jen stěží dojít k porozumění většině aspektů společnosti.
Soutěž Středoškolák roku
Soutěž Středoškolák roku oceňuje aktivní studenty, kteří na sobě pracují a dělají ke studiu něco navíc. Každý rok odborná porota vybere 25 finalistů, kteří získají ocenění. Porotci posuzují mimoškolní aktivity, úspěchy, pestrost aktivit i schopnost sebeprezentace středoškoláků. Web iROZHLAS.cz celý srpen přináší rozhovory s finalisty letošního ročníku soutěže.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout?
Chtěl bych dosáhnout toho, abych byl šťastný. To je největší cíl, který by každý člověk měl mít. Nadále bych se rád věnoval ekonomii, popularizaci ekonomie, a to konkrétně tady v Česku, ačkoliv plánuju na studium zamířit do zahraničí.
Pak mám v plánu se vrátit zpět do Česka a tady být přínosem v té podobě, abych pomáhal ostatním objevit krásu vědy, která mě tak pohltila.
A co byste chtěl nakonec vzkázat ostatní mladým lidem, svým vrstevníkům?
Nebojte se nových příležitostí, nových výzev, protože člověk není schopen nic naplánovat a promyslet do konečného důsledku. Občas je třeba projít i neznámé uličky, aby se člověk dostal k něčemu novému a hezkému.
Určitě zkoušejte nové cesty. Člověk neví, kam ho to zavede. Možná pozná skvělé lidi, pracovní či jinou zkušenost. Nebát se zkoušet nové různé věci. V tomto věku obzvlášť není moc co ztratit.
