„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu,“ uvedla akademie.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil ekonomické priority své vlády. Na otázky o tom, zda je jejich naplnění reálné a jaké jsou jejich slabiny, odpovídala ekonomka Ilona Švihlíková.
Ve Sněmovně reprezentantů podala skupina poslanců návrh zákona na rozšíření skupiny zemí s výhodnými vízy pro zahraniční obchodníky a investory. Mezi privilegované státy se má zařadit i Česko.
Přechod na euro je nákladnou záležitostí. „V očích i třeba mezinárodního tisku jsme nemocný muž Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude,“ řekl pro Český rozhlas Dvojka ekonom Lukáš Kovanda.
„Dolaroví milionáři spoléhají ve větší míře než dříve na akciové investice. Jsou to investice v zahraniční, to znamená ve Spojených státech, částečně v Evropě, ale i v rozvojovém světě,“ říká Svoboda.
„Jednoznačně selhal stát. A to ne teď, ale v posledních třiceti letech, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím síly,“ říká ekonomka Jana Matesová v rozhovoru pro iROZHLAS.
Ve své práci prošla archivy a shromáždila data z USA o zastoupení žen na trhu práce za více než 200 let. To jí umožnilo zjistit, jak a proč se rozdíly ve výdělcích a zaměstnanosti žen a mužů měnily.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. „Neumíme pracovat s lidmi, kteří sem chtějí přijít pracovat, házíme jim klacky pod nohy,“ říká o růstu ekonomiky ekonom Dominik Strouhal.
Na 17. příčce se společně s Českem umístily Finsko a Švédsko. Žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Skládá se z pěti ukazatelů.
Rusko prozatím dokázalo nouzově zastavit pád rublu. „Nicméně co se týká strukturálních tlaků, tak ty se stále budují pro soustavné systematické oslabení ruského rublu,“ říká analytik Štěpán Hájek.
Kryptoměny se pohybují ve čtyřletých cyklech. „Zatím byly docela předvídatelné a hodně se pohybují právě kolem toho, jak funguje inflace na bitcoinu. Nyní se nacházíme zhruba v polovině,“ věří Čermák.
72 procent lidí v průzkumu agentury Median pro Český rozhlas z konce června uvedlo, že mají obavy, že vysoké schodky státního rozpočtu negativně ovlivní i rozpočet jejich domácností.
Podle průzkumu, který si nechalo vypracovat ministerstvo práce, rodiny nejčastěji používaly příspěvky na vybavení do škol a školek. Pětina si dávku uspořila.
Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku odpovídá pořekadlu Jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály.
„Zda chce vláda řešit deficit státního rozpočtu, musí zvyšovat daně a DPH je jedním z hlavních příjmů rozpočtu,“ říká expert. Ekonom upozorňuje, že zvednutí DPH by dopadlo na nižší příjmové skupiny.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
Města a obce, kterým ve Sberbank uvízly peníze, by se nakonec mohly dostat oproti předchozím odhadům až ke 100 procentům svých vkladů, odhaduje insolveční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.
Insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová 16. prosince loňského roku podepsala kupní smlouvu s Českou spořitelnou na prodej úvěrů banky za 47,1 miliardy korun.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč,“ uvedla Houžvičková.
Ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií. ČNB upozorňuje, že vytváření zisku není jejím hlavním úkolem
Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše krachly banky proto, že si bankovní dozor nevšiml, že mnoho aktiv bylo investovaných do obligací, které jsou citlivé na zvýšení úrokových sazeb.
Po dlouhé ekonomické zimě přichází naděje na lepší zítřky. Vyhlídku pomalu přicházejícího ekonomického jara podporuje chování lidí, kteří po dvou letech krizí začali opět utrácet.
Ceny i letos porostou vysokým tempem. Inflace sice nebude mezi patnácti až dvaceti procenty, výrazně pod deset ale neklesne, říká komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.