Poškození podnikatelé chtějí po státu 29 miliard. Šance jsou malé, za poslední roky dostali jen miliony
Společnost Tabák Plus, která po zásahu státu skončila v likvidaci, chce jako náhradu 151 milionů. Přerovská FAU žádá 92 milionů. Celkově se poškození podnikatelé domáhají 29 miliard, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Šance, že by uspěli a za chyby úředníků získali finanční satisfakci, jsou ale malé. Částky, které v minulých letech resort financí nebo později soud kvůli chybám berních úředníků přiznal, se ročně pohybují v řádech milionů.
„Ministerstvo financí vede cca 80 soudních sporů ve smyslu zákona o náhradě škody, kdy za škodu odpovídají orgány finanční správy,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.
„Celková požadovaná částka v těchto cca 80 žalobách činí cca 29 miliard korun. Jedná se o údaje ke konci roku 2018, předmětné údaje aktualizujeme vždy ke konci kalendářního čtvrtletí.“
Bezproblémovou rodinnou firmu položily zajišťovací příkazy za 37 milionů. Podle soudu byly nezákonné
Číst článek
Vedle brněnského Tabáku Plus (o případu jsme psali zde) a přerovské FAU se tak o náhradu soudí desítky firem nebo podnikatelů. Přibývat budou další.
„Samozřejmě jak insolvenční správce vůči společnosti Frigoprima, tak i majitelé společnosti Frigoprima uplatní vůči finančnímu úřadu nárok na náhradu škody,“ řekl redakci advokát firmy z Mikulova, která patří k posledním známým případům. Nejvyšší správní soud v její prospěch rozhodl loni v polovině prosince.
V minulých letech se ale částky, jež byly vyplaceny na náhradách škody, pohybovaly jen v řádech milionů korun ročně, jak ukazuje následující tabulka:
Výjimkou byl rok 2013, kdy muselo ministerstvo vyplatit České pojišťovně odškodnění ve výši 65,6 milionu korun.
O rok později bylo na základě rozsudků soudů vyplaceno odškodnění čtyřem subjektům, z nichž jedním byla akciová společnost Orgapol. Přiznané odškodné 107,9 milionu korun ale musela ministerstvu financí loni vrátit, a to na základě zrušujícího rozsudku o dovolání.
V roce 2017 pro změnu došlo k úhradě náhrady škody ve výši 51 milionů korun na základě rozsudku Městského soudu v Praze firmě Soliter, a.s. z Jablonce nad Nisou. I tento verdikt byl ale loni zrušen a peníze se budou ministerstvu financí rovněž vracet.
Firmy, které nepřežily
V poslední době se v souvislosti s finanční správou nejvíce řešilo téma takzvaných zajišťovacích příkazů.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl v řadě případů ve prospěch firem, jimž byly majetek a finance zajištěny nezákonně. To je případ již zmíněných společností Frigoprima, Tabák Plus a FAU, které odškodnění od státu chtějí nebo v budoucnosti budou chtít.
Co je zajišťovací příkaz?
Jedná se o prostředek správy daní a úředníci ho používají ve chvíli, kdy mají obavy, že společnost nebude schopná zaplatit v budoucnosti vyměřenou daň. Pro firmy ale často znamená „náhlou smrt“. Finanční správa totiž obstaví účty v bankách, budovy či automobily. Podniky tak často nemají na zaplacení svým dodavatelům a zaměstnancům a plnění dalších závazků. Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který má být použit jen ve zcela extrémních situacích a musí být velmi dobře odůvodněný.
Podniky, jež zásah finanční správy neustály a skončily v insolvenci, ale podle odborníků často o náhradu škody vůbec nežádají. Nemají podle nich peníze a nemohou si tak dovolit právníky.
„Typicky to skončí na tom, že požádají ministerstvo o náhradu škody způsobené státem, protože v první linii musí žádat stát prostřednictvím ministerstva. Ministerstvo žádost spíše zamítne, případně přizná náhradu škody v malé výši a tam to většinou skončí. Pak už se dle mého názoru lidé nesoudí,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz advokát a daňový poradce Michal Hanych.
Předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský upozorňuje na novelu zákona o soudních poplatcích, která měla zamezit bezmeznému uplatňování nároků na náhradu škody. Ta platí od října 2017 a určuje, že žaloby o náhradu podléhají soudnímu poplatku ve výši 2000 korun.
„V rámci této novely ale byla přijata ještě jedna změna. A to ta, že v odvolacím řízení se již platí soudní poplatek v plné výši, tedy pět procent žalované částky. Dříve bylo i odvolací řízení osvobozeno, je tudíž možné, že po prohře v první instanci již poškozený nebude mít na to, aby pokračoval dál,“ dodal Lichnovský s tím, že podle něj se o zásadních nárocích v Česku rozhoduje až v horních patrech justice.
Část platí stát automaticky
Stát by také měl přiznávat automaticky úrok ze zadržených peněz (není zahrnut v tabulce). „Pokud soud zruší zajišťovací příkaz, finanční úřad v souladu se zákonem vrací exekuované prostředky včetně úroku, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů,“ vysvětlil Vintrlík z ministerstva financí.
„Spory o náhradu škody způsobené tzv. daňovým džihádem do své druhé fáze vstupují teprve dnes. Na jejich výsledek si tak budeme muset počkat dalších několik let.“
Ondřej Lichnovský (Předseda Unie daňových poplatníků)
S tím se podnikatelé podle odborníků často spokojí, protože se jedná o nemalou částku. Pokud by chtěli více, museli by dále žádat o náhradu škody a v ní dokázat, že ji ušel zisk, případně byla způsobena další škoda.
„Důkazní břemeno je v té chvíli na podnikateli. Musí mít třeba konkrétní objednávky, které byly zmařeny. Zlikvidované společnosti toto nemají a ani nemají jak prokázat, že by byly schopny vytvářet zisk,“ přiblížil daňový poradce Hanych.
Firmy nicméně podle daňových poradců můžou mimo tento úrok žádat i o další náhradu škody. „Ve chvíli, kdy máte nezákonný zajišťovací příkaz, který zrušil soud, a následně doměřenou daň ve stejné výši, prokázaná škoda je často jenom úrok, který by dostala firma, kdyby měla prostředky uložené někde jinde. Ohledně další škody je otázka, jestli je ta částka tak vysoká, že se o ni vyplatí soudit,“ vysvětlil.
Finanční správa změní způsob, jak vydávat zajišťovací příkazy. Důvodem jsou prohrané soudy s firmami
Číst článek
Spory trvají i 10 let
Podle Ondřeje Lichnovského ale ministerstvo ještě čekají vleklé spory o náhrady, protože vyplacené sumy se vztahují ke starým kauzám.
„Částka celkově přiznaných odškodnění je dle mého názoru tak nízká z důvodu, že již jen pravomocné konstatování nezákonnosti v postupech finanční správy je zpravidla otázkou tří až pěti let. Mám ale i případy trvající více jak 10 let. Po úspěšném ukončení sporu v této ‚nalézací rovině‘ pak začíná pomyslné druhé kole, to v rámci požadování náhrady po České republice,“ řekl.
„Střízlivým odhadem“ tak lze podle něj říci, že zatím soudem přiznané náhrady se vztahují ke sporům starým 10 a více let nazpět.
