Finanční správa změní způsob, jak vydávat zajišťovací příkazy. Důvodem jsou prohrané soudy s firmami
V průběhu několika týdnů by měla finanční správa změnit dosavadní praxi ve vydávání zajišťovacích příkazů. Redakci iROZHLAS.cz to sdělila mluvčí správy v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu k mikulovské společnosti Frigoprima. Té úředníci zajistili 37 milionů nezákonně. Používání tohoto mimořádného prostředku přitom berní úřad kvůli prohraným soudním sporům už jednou upravoval.
„Metodická úprava by měla nabýt účinnosti v horizontu několika týdnů. Její konečné znění je závislé na výsledku řádného procesu připomínkového řízení,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Klára Křehlová.
Bezproblémovou rodinnou firmu položily zajišťovací příkazy za 37 milionů. Podle soudu byly nezákonné
Číst článek
Dokument podle ní nyní prochází připomínkovým řízením a vyjadřují se k němu všechny organizační jednotky napříč ministerstvem financí, pod které finanční správa přímo spadá.
Změna metodiky je podle úřadu reakcí na judikaturu správních soudů, a tedy například také na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) k mikulovské společnosti Frigoprima, o kterém server iROZHLAS.cz informoval minulý týden.
Berní úředníci v roce 2015 zajistili společnosti, která zpracovávala rybí a kuřecí maso, majetek a finanční prostředky ve výši 37 milionů korun kvůli podezření, že nebude mít na zaplacení daně. Krajský soud v Brně a poté i NSS ale rozhodl, že zajišťovací příkazy byly nezákonné, že společnost měla bezproblémovou daňovou minulost a že úředníci měli postupovat jinak.
Řada prohraných sporů
Jedná se přitom už o několikátý rozsudek soudů, které v otázce užití zajišťovacích příkazů rozhodly v neprospěch finanční správy. Na začátku listopadu 2018 například padl první pravomocný rozsudek v případu brněnské společnosti Tabák Plus, na kterou finanční správa uvalila zajišťovací příkazy za téměř 250 milionů. NSS řekl, že se úředníci dopustili chyby (psali jsme zde).
Opavská firma FAU vyhrála spor s finanční správou, rozsudek potvrdil Nejvyšší správní soud
Číst článek
V září loňského roku rozhodl NSS ve věci společnosti LIJA, která stejně jako Frigoprima zůstala po zásahu úředníků v insolvenci. Soudci zajišťovací příkazy zrušili a navíc v rozsudku prakticky uvedli, že finanční správa má dát šanci firmě daň zaplatit a pokračovat ve své činnosti, a to i když se třeba neúmyslně zapojila do podvodu (více čtěte zde).
NSS potvrdil také nezákonnost zajišťovacích příkazů na přerovskou firmu FAU, která po vydání zajišťovacích příkazů zkrachovala. Firma měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert.
Nový trend soudů?
Finanční správa nyní říká, že správní soudy začaly rozhodovat jinak než v minulosti. „Současně je na místě připomenout, že ze strany správních soudů došlo v poslední době k významnému posunu co do hodnocení naplnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu,“ uvedl mluvčí správy Lukáš Heřtus.
Co je zajišťovací příkaz?
Jedná se o prostředek správy daní, který pro firmy často znamená "náhlou smrt". Úředníci totiž obstaví účty v bankách, budovy či automobily. Firmy tak často nemají na zaplacení svým dodavatelům a zaměstnancům a plnění dalších závazků. Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který má být použit jen ve zcela extrémních situacích.
V souvislosti s posledními rozsudky týkajícími se zajišťovacích případů dokonce mluví o novém trendu. „Z tohoto důvodu je nyní zvažována metodická úprava reflektující nově nastolený trend v rozhodování správních soudů při posuzování zákonnosti zajišťovacích příkazů,“ dodal.
To ale NSS odmítá. „Lze obecně říci, že judikatura Nejvyššího správního soudu týkající se zajišťovacích příkazů je ustálená. Nedošlo k žádnému posunu v judikatuře a je nutné vždy brát v potaz, že soud v každé konkrétní věci vychází ze skutkových okolností věci,“ sdělila redakci mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Změna z roku 2017 nestačila
V minulosti přitom po kritice a řadě judikátů finanční práva svoji metodiku už jednou měnila, a to v na konci října 2017.
„Metodický materiál reflektuje současnou judikaturu soudů, ze které vyplynula potřeba zpřesnit požadavky na odůvodnění zajišťovacího příkazu, jak v otázce přiměřené pravděpodobnosti budoucího stanovení daně, tak i odůvodněné obavy o její budoucí dobytnost,“ napsalo tehdy Generální finanční ředitelství v tiskové zprávě.
Úředníci podle nové metodiky měli k zajištění částky stanovené v zajišťovacím příkazu namísto exekuce využívat co nejvíce alternativní prostředky, které budou pro podniky mírnější, jako je například ručení třetí osoby.
Teprve něco málo přes rok staré změny ale nejsou dostatečné. „Původní metodiku z října 2017 bude nutno rozšířit v reakci na závěry správních soudů vyslovené až po nabytí její účinnosti,“ dodala Křehlová.
Na ministerstvu financí se také dlouhodobě mluví o celkové změně legislativy, která používání zajišťovacích příkazů upravuje. Pracovní skupina, která problém řeší, se ale podle Křehlové přiklání spíše k „legislativní zdrženlivosti“.
