Firmy mají společenskou odpovědnost, říká poslanec o navýšení poplatků. Je to skrytá daň, oponuje svaz
Část firem nesouhlasí s navýšením poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas. „Firmy nemají platit něco, co vůbec nepoužívají. Je to skrytá daň,“ říká ředitel Svazu průmyslu a dopravy Daniel Urban. Naopak podle zákonodárců jde o komplexní změnu. „Velké firmy mají společenskou odpovědnost a veřejnoprávní média jsou zásadními stabilizačními prvky demokracie,“ oponuje poslanec hnutí STAN Jan Lacina.
Není návrh nespravedlivý k firmám?
Lacina: Návrh je především komplexní. Vrací se k poplatkům po dlouhých letech a přichází s tím, že se zvedají poplatky jak pro fyzické osoby, tak i právnické osoby, protože pracujeme s pojmem společenské odpovědnosti.
Český rozhlas a Česká televize jsou naprosto zásadními stabilizačními prvky parlamentní demokracie, jak ji známe dnes. A pakliže nechceme jít slovenskou nebo maďarskou cestou, tak potřebujeme silná a sebevědomá média veřejné služby. A myslíme si, že firmy by se na tom také měly podílet.
Urban: Z našeho pohledu je ten návrh nesmyslný, protože pokud se poplatky pro domácnosti zvednou o jedenáct procent za televizi, tak pro firmy jsou to tisíce procent. Nevím, jestli členové vlády někdy byli třeba v hutním provozu nebo v chemickém provozu, ale tam se lidé přece nedívají na televizi.
Jsme příznivci veřejnoprávních médií a nechceme je žádným způsobem oslabovat. Jenom cítíme, že vláda volí cestu nejmenšího odporu. Že nechce zvednout koncesionářské poplatky domácnostem a místo toho volí cestu skryté daně. To znamená, že se náklady snaží dát na firmy.
Jak velká zátěž to bude pro firmy?
Lacina: Zvedá se u televize o jedenáct procent pro domácnosti a u rozhlasu o 22 procent, ale zároveň ten zákon redefinuje domácnost, protože za ta léta začali lidé sledovat televizní či rozhlasové vysílání i na jiných přístrojích. Takže se do toho zahrnují i chytré telefony anebo notebooky.
Poslanci po 15 hodinách přerušili debatu o televizních a rozhlasových poplatcích. Pokračovat budou v pátek
Číst článek
Co se týče právnických osob, tak firmy do 25 zaměstnanců budou osvobozeny, těch je třeba 90 procent. A když se podíváme na ty největší, přes 500 zaměstnanců, kde je to zastropováno na počtu 500 zaměstnanců. Takže je to například Komerční banka, Škoda Auto nebo ČEZ.
Za loňský rok měl ČEZ před zdaněním 30 miliard zisku. A ten bude platit 250 tisíc korun.
Urban: Navržený systém, kdy se platí podle počtu zaměstnanců, je nesmyslný, protože se bavíme o provozech, kde žádné televize nemají. Analogií by bylo, že by domácnosti platily podle toho, kolik členů mají, ale takový návrh jsem na stole neviděl.
To, že malé firmy nebudou platit, je další nesystémová věc. Proč by neplatily restaurace, kde se zrovna televize pouštějí? Některé firmy jsou velké a mají velký obrat, to je pravda.
Ale tady jde o princip – ne nutně o absolutní částku, ale o to, že mají platit něco, co nepoužívají. Pro žádnou firmu, žádného řádného hospodáře to nejsou drobné peníze.
Převlečená daň
Pokud lidé ve firmě veřejnoprávní média prokazatelně nesledují, neměli by být osvobození od povinnosti platit za ně?
Lacina: Vláda se inspirovala v Německu, kde tento systém poměrně dlouho funguje. Považujeme za důležitou společenskou odpovědnost velkých firem na udržení parlamentní demokracie a stability společnosti. Přijde mi to nezodpovědné ze strany českého průmyslu a firem, které se vůči tomu vymezily.
Urban: Společenská odpovědnost firem je skvělý nápad a většina našich firem se chová společensky odpovědně, a to i nad rámec zákonných povinností. Ale klíčové je, že je to na základě dobrovolnosti. Tady se bavíme o vynucené společenské odpovědnosti. To je jenom převlečená daň.
3:46
Kolik platí Češi za média veřejné služby? Poplatky má vyšší i Chorvatsko nebo Slovinsko, říká socioložka
Číst článek
Když někdo zaplatí poplatek doma, je fér, aby pak za něj ještě platila firma? Není to něco jako dvojí zdanění?
Lacina: Je to platba právnické osoby. Analogie můžeme hledat třeba v sociálním pojištění, o platbu se dělí částečně zaměstnanec a částečně ta společnost.
Velké firmy by měly mít zájem na stabilitě prostředí a myslím si, že to, co po nich zákon bude chtít, je opravdu zanedbatelná zátěž vůči významu médií veřejné služby.
Nemáte obavu, že iniciativa proti poplatkům může ve svém důsledku vést k tomu, že situace skončí, jako skončila mediální krajina v Maďarsku nebo na Slovensku?
Urban: Rozhodně si nemyslím, že by veřejnoprávní média byla ta jediná věc, která stojí mezi demokracií a diktaturou.
Chápeme roli veřejnoprávních médií, chápeme, že se dlouho nezvyšovaly koncesionářské poplatky. Chápeme, že je třeba to udělat. Ale říkáme, že cesta, kterou vláda navrhuje, je nešťastná.
Více podrobností o navyšování rozhlasových a televizních poplatků a dopadech na firmy i média si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse výše.
