Slovenský telerozhlas změnil jméno, spolu s tím ale nastoupil i nový dočasný generální ředitel. Změny odstartovaly i ve vysílání, když vedení zasáhlo do reportáže o ministrovi životního prostředí.
Politický tlak na média se objevuje stále častěji. Situace na Slovensku je však podle ředitele Evropské vysílací unie EBU extrémní. Jde totiž o snahu naprosto demontovat stabilní zavedené vysílání.
„Financování veřejnoprávních médií v Česku je hluboko pod evropským průměrem.“ Po setkání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran.
Přes 600 zaměstnanců a spolupracovníků slovenské RTVS se už první den podepsalo pod prohlášení, které žádá stažení kontroverzního návrhu zákona ministryně kultury Martiny Šimkovičové.
Podle Václava Dolejšího jsme v jiné situaci než Slovensko. „V Česku – a možná jsem naivní – jsou lidé přece jen stále připraveni vyjít do ulic. Myslím, že veřejnost by se tvrdě postavila proti.“
„Vyrovnanost nespočívá v tom dát pět minut Hitlerovi a pět minut židovi. Naším úkolem je poskytovat pozitivní rozvoj celé společnosti,“ říká generální ředitel slovenské RTVS Ľuboš Machaj.
Od placení koncesionářských poplatků již upustilo sedmnáct z 27 členských států EU. Média jsou tak placena státem, patří mezi ně například Finsko. Později by se mohlo přidat i Polsko nebo Německo.
Slovenská vládní koalice se podle některých médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska ovládnou tuto veřejnoprávní instituci. List Pravda naopak debatu přirovnal k hysterii.
„Opatření umožní zajistit další fungování těchto společností, provést v nich nezbytnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců,“ uvedl ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz.
„Česká televize je obrovská zaoceánská loď, kde když začnete otáčet kormidlem, tak ty změny poznáte až po čase,“ řekl letos ve vysílání Českého rozhlasu devětačtyřicetiletý Jan Souček.
Nová vláda minulý týden povolala nová vedení veřejnoprávních médií. Strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel, se snaží ztrátě svých pozic v médiích zabránit.
Rozhodnutí bylo podle ministerstva přijato v úterý, kdy Sejm, dolní komora parlamentu, většinou hlasů nové vládní koalice přijal usnesení o obnovení nestrannosti veřejnoprávních médií.
„Peníze z roku 2005, respektive 2008, kdy došlo k poslední změně, jsou dnes zhruba na 50 procentech tehdejší hodnoty. Takže to navýšení vlastně nedorovnává propad, který nastal,“ přiznává Lacina
Televizní poplatek by se zvýšil na 150 Kč a rozhlasový na 60 Kč. Poplatek by podle generálního ředitele ČT Dvořáka měl platit ten, kdo veřejnou službu využívá.
Na odkladu účinnosti novely se dohodla koalice s opozičním hnutím ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.
„Od tvůrců TikToku bychom se měli učit, jak mluvit s mladou generací,“ říká digitální producentka s tím, že mladí lidé budou na TikToku trávit čas, ať se nám to líbí nebo ne.
Co všechno mohou veřejnoprávní média v dnešní době nabídnout? Petr Dudek se u příležitosti konference Radiodays Europe ptal generálního ředitele Evropské vysílací unie Noela Currana.
Velká část Poláků má přístup pouze k pozemnímu televiznímu vysílání. Nemá kabelovou, satelitní ani internetovou televizi. Je tak odkázaná na veřejnoprávní TVP, její obsah je ale až propagandistický.
V květnu to budou dva roky od okamžiku, kdy po 16 letech opustila Českou televizi a odešla do DVTV. I na svůj odchod Daniela Písařovicová vzpomíná v pořadu Zálety Aleny Zárybnické.
Klipy prezidentských adeptů mají podle experta standardizovaný průběh, jsou spíše přehlídkami osobností prezidentských kandidátů nebo jejich podporovatelů a neobsahují konkrétní politická témata.
K výzvě novinářů ke změně zákonů veřejnoprávních médií se kromě Mezinárodního tiskového institutu, který sdružuje představitele médií z více než stovky zemí světa, připojilo i dalších deset organizací
