Za vstup do Benátek se platilo v některých dnech od 25. dubna do 14. července. Povinnost uhradit pět eur měli především návštěvníci, kteří se ve městě neubytovali.
Distributoři chystají stamiliardové investice do sítí, které se promítnou do poplatků pro spotřebitele. Jak se pak náklady rozdělí, má řešit nová tarifní soustava.
Navrhované zvýšení rozhlasového a televizního poplatku podle důvodové zprávy ministerstva pouze dorovná příjem ČT a ČRo tak, aby mohly plnit veřejnou službu ve stávající kvalitě.
Benátští radní chtějí opatřením snížit nadměrnou turistiku. Podle starosty města Luigiho Brugnara je poplatek nejschůdnější variantou, jak jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii ochránit.
Od placení koncesionářských poplatků již upustilo sedmnáct z 27 členských států EU. Média jsou tak placena státem, patří mezi ně například Finsko. Později by se mohlo přidat i Polsko nebo Německo.
Vedení fakulty se na tom dohodlo s vedením Univerzity Karlovy. Chce tak vyjít vstříc všem, které zasáhla tragická střelba. Podrobnosti sdělila v rozhovoru pro Radiožurnál děkanka Eva Lehečková.
„Mikulov vybere od všech ubytovatelů peníze, jako kdyby byla obložnost, což je úplně směšné. Radnice nechce a neumí vybírat, chce trestat ty, kteří platí,“ tvrdí hoteliér Vít Buchta.
Dovětek, který se objeví ve stanovách TVP, polského rádia a agentury PAP, je o tom, že v případě zahájení likvidace média se všichni členové představenstva média stanou likvidátory.
Růst cen bude u každého jiný, záleží na ceníku konkrétního dodavatele nebo jestli má daná domácnost cenu fixovanou a na jaké úrovni, a také jakou má kdo spotřebu a jaký má příslušný tarif.
„V tom prvním čtení vláda neudělala vůbec nic, jen si vyslechla naše argumenty a pan ministr Stanjura řekl, že to je pro něj potvrzením, že jde správnou cestou. Vysmál se nám,“ říká Havlíček.
„Vztahujeme to k loňskému roku. Nárůst je vyšší i proto, že díky dotacím meziročně regulovaná složka nejenom že nerostla, ale dokonce na letošní rok klesala o 16 procent,“ říká mluvčí úřadu Kebort.
„Máme za sebou bezprecedentní rok. Vláda zaspala, nechala utrhnout energie ze řetězu. A teď tady máme daňový balíček 2.0,“ uvedla pro Radiožurnál místopředsedkyně hnutí a poslankyně Alena Schillerová.
Otázkou předčasných splacení úvěrů se zabývají i zákonodárci. Sněmovna na konci srpna podpořila vládní návrh zákona, který mění pravidla podpory penzijního spoření.
„Peníze z roku 2005, respektive 2008, kdy došlo k poslední změně, jsou dnes zhruba na 50 procentech tehdejší hodnoty. Takže to navýšení vlastně nedorovnává propad, který nastal,“ přiznává Lacina
„Pokud by došlo ke zdražení regulovaných služeb, domácnosti budou platit stejně, jako platí s nyní nastaveným cenovým stropem,“ říká Jiří Matoušek z vedení společnosti Centropol.
Přesný termín, kdy by opatření mělo začít platit, zatím není jasný. Magistrát i Praha 1 se shodují na tom, že by to mohlo být během ledna nebo února příštího roku.
Radnice chce znovuzavedením poplatku zejména snížit finanční zátěž města. Ročně totiž svozové firmě zaplatí okolo 45 milionů korun. A do několika let to může být více.
Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 na 1800 korun.
„Lidé by pak nešli na pohotovost a rovnou by volali rychlou, kdy poplatek víceméně neplatí. Tak bychom spíš péči prodražili a celý systém péče ještě víc zahltili.“
„Jsou to pro mě úžasné vzpomínky. Doufám, že něco jsem dal i jemu, ale rozhlas dal určitě více mně. Můj profesní život je po 45 let spojený s rozhlasem,“ říká ředitel Rozhlasu a televize Slovenska.
Do budoucna by se měla cena dálničních známek pravidelně valorizovat tak, aby zohledňovala vývoj inflace. Ke zvýšení bude docházet kumulativně, aby se cena stanovila vždy na celé stokoruny.
Podle ministerstva zdravotnictví vedou přetížené pohotovosti ke zhoršení péče pro pacienty, kteří akutní pomoc skutečně potřebují. Zatím se tématu věnuje resort jen formou odborné diskuse.
