František Kriegel jako jediný nepodlehl tlaku Moskvy
V pražském Motole se uskutečnil pietní akt ke třicátému výročí smrti lékaře a politika Františka Kriegela. Tento někdejší komunistický politik jako jediný odmítl po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 podepsat takzvané Moskevské protokoly. Ještě na podzim roku 1968 byl proto odvolán z předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa i z funkce předsedy Národní fronty.
"Odmítl jsem podepsat takzvaný moskevský protokol. Odmítl jsem to proto, že jsem v tomto protokolu viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že podepsání se dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země," řekl Kriegel na zasedání ÚV KSČ na podzim roku 1968 a dodal:
"Tato smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území postrádá základní náležitost řádné smlouvy, tedy dobrovolnost. Smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů."
Historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd mluvil na Rádiu Česko o osobě Františka Kriegla.
V normalizačních letech se Kriegl postavil na stranu disentu, patřil též mezi zakládající signatáře Charty 77.
"Takových lidí, kteří byli po roce 1945 horlivými zastánci zřízení komunistického režimu a v prvních letech ten komunistický režim budovali a podporovali, bylo mnoho. Během 50. a 60. let minulého století si ale velká část z nich uvědomovala, že to zdaleka neodpovídá jejich ideálů a něco je špatně," říká historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
"K Františku Krieglovi patří i to, že byl v roce 1948 ve vedoucím štábu lidových milicí. V roce 1968 se ale choval jinak a v roce 1977 ještě jinak. To všechno k jeho životu patří a konec 70. let neeliminuje to, čemu věřil a jak se choval v roce 1948," dodává Tůma.
