Nad ránem vtrhli do liduprázdné budovy sovětští vojáci – z propagandistických důvodů potřebovali najít sklad zbraní, které by mohli později vydávat za „výzbroj kontrarevolucionářů“.
V srpnu 1968, kdy ruské tanky převálcovaly naději na svobodnější život, už na pomoc zvenčí nikdo nečekal. Tím horší bylo ale celonárodní trauma poté, co Dubček v Moskvě na celé čáře kapituloval.
Mimořádné vysílání tehdejšího Československého rozhlasu začalo necelé dvě hodiny po půlnoci z 20. na 21. srpna 1968. Rozhlas tehdy nejprve burcoval lidi, z nichž mnozí samozřejmě poklidně spali.
56 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 35 let od sametové revoluce je podle něj česká politika plná politiků, kteří kloužou po povrchu a na voliče kašlou.
„Probudila mě kolegyně, utíkal jsem do Rozhlasu. Z paměti mi nevymizí hukot letadel letících bez světel temnou nocí nízko nad střechami," říká pro Český rozhlas Dvojka tehdejší redaktor Ondřej Neff.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
47:45
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Osmnáctiletý Karel Kovařovic se v srpnu 1968 pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. Dvaadvacetiletý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru zraněnou ženu.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
45:53
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici.
Hlavním důvodem současné ruské agrese na Ukrajině je to, že Rusko je v situaci hospodářské, morální i demografické krize. V pořadu Leonardo Plus to řekl katolický kněz a teolog Tomáš Halík.
Je správné porovnávat srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a současnou ruskou agresi na Ukrajině? Hostem Radiožurnálu byl historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.
Ruská invzae Ukrajiny vrátila do české veřejné debaty jeden z nejvýznamnějších momentů našich dějin - Invazi Československa v srpnu 1968. Proč jsme se nebránili a jaký byl její dopad na společnost?
Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
Okupační vojska Varšavské smlouvy pod vedením SSSR před 53 lety násilně ukončila uvolňování a euforii Pražského jara. Okupanti zůstali v zemi více než 20 let.
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Když vojáci zastavili vysílání ze sídla televize ve Vladislavově ulici, pokračovala Kamila Moučková v komentování z provizorního studia ve sklepě hloubětínské Tesly. I kvůli tomu se stala nežádoucí.
50:31
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Součástí dokumentů jsou i podpisy, které zřejmě stály za tím, že se listiny na dlouho ztratily.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu,“ odvysílal záhřebský rozhlas.
Díky příbuzným nastoupila Borkovcová v roce 1955 jako technička do Československého rozhlasu, kde zažila i srpnovou okupaci. V letech normalizace se v rozhlase věnovala rozvoji stereofonního vysílání.