Zaorálek v přezkumném řízení změnil rozhodnutí svého předchůdce Antonína Staňka z ČSSD. Ten odňal Hadím lázním status kulturní památky, protože se domníval, že hodnotné prvky exteriéru objektu jsou dostatečně chráněné režimem památkové zóny a interiér v podstatě ztratil původní hodnotu vzhledem k havarijnímu stavu.

Zaorálek zaujal opačné stanovisko, proti kterému se firma bránila žalobou. Podle Nejvyššího správního soudu měl ministr právo zahájit přezkumné řízení a případně i změnit rozhodnutí svého předchůdce. Podobné případy v praxi nelze podle soudců zcela vyloučit.

„Hadí lázně stojí, hmotná podstata tohoto památkově chráněného objektu je stále zachována a skutečnost, že je objekt ve špatném stavebně-technickém stavu, neznamená, že by neměl být nadále předmětem památkové ochrany. Přistoupit na tuto logiku stěžovatele by ve své podstatě (dovedeno ad absurdum) znamenalo, že se již žádná zchátralá stavba jako kulturní památka neopraví,“ uvedli soudci v odůvodnění.

Majitel lázní Jaroslav Třešňák nabídl budovu před lety městu za 18 milionů korun. Zastupitelé schválili v prosinci 2019 záměr koupě objektu za cenu podle znaleckého posudku, a to za 6,8 milionu korun.

„Nabídka ze strany města trvá. Mluvil jsem s panem Třešňákem a on říkal, že si to musí ještě rozmyslet. Příběh možnosti prodeje městu není uzavřen,“ řekl v pátek primátor Teplic Hynek Hanza z ODS.

„Budova je natolik vzácná, že se chceme domluvit na nějaké její budoucnosti, nechceme, aby spadla,“ dodal primátor. Třešňák se k verdiktu zatím nevyjádřil.

‚Vlastnictví zavazuje‘

Exteriér a interiér objektu tvoří podle Nejvyššího správního soudu provázaný celek, který je třeba chránit jako kulturní památku. Vlastníkovi to přináší zákonné povinnosti. Vlastnictví zavazuje, připomněli soudci.

„Není neomezené a nesmí být využito v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Zde je jím zájem na zachování kulturního dědictví, jejž stěžovatel svojí argumentací v podstatě popírá,“ poznamenal v závěru rozsudku předseda senátu Viktor Kučera.

Hadí lázně jsou klasicistní budova z konce 18. století. V následujícím století prodělaly přestavbu, která jim vtiskla současný ráz. Původnímu účelu přestaly sloužit po privatizaci. Podnikatel Jaroslav Třešňák plánoval přestavbu, návrhy na rekonstrukci však odmítli památkáři, protože podle nich spočívaly v praktickém zbourání budovy a stavbě nové.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít