Podle důvodové zprávy k novele už teď platí, že bez povolení soudu rozvědka nesmí číst obsahy komunikací, ale smí sledovat síťový provoz.

Novela ale počítá s tím, že by se zpravodajci nově mohli připojit přímo na poskytovatele internetu a nemuseli by ho dodatečně o data žádat.

O takovém sledování by ale měla nově rozhodovat vláda. Vydala by „manuál“, který určí, za jakých podmínek a jakým způsobem smí rozvědka technické prostředky použít.

V jakých případech by tedy mohlo vojenské zpravodajství, respektive ministr obrany žádat vládu o povolení sledovat internetovou komunikaci? Z důvodu utajení to nechtěl mluvčí resortu obrany Petr Medek upřesnit. Obecně se ale dá říct, že jde o oblast kybernetické obrany.

„Kybernetická obrana a její nástroje směřují ke zdroji útoku. Kdybychom to velmi zjednodušili, reaguje na konkrétního útočníka a snaží se jeho útok eliminovat,“ uvedl Medek.

Podle ředitele organizace Iuridicum Remedium Jana Vobořila znamená navrhovaná úprava větší riziko zneužití pravomoci. „Vojenské zpravodajství získá přístup přímo k té konkrétní síti. Podle zákona by nemělo monitorovat individuální uživatele, technicky to bude velmi jednoduché. Samozřejmě s tím souvisí velké pokušení pravomoci překročit. V minulosti docházelo ke zneužití, není tady náležitá kontrola. To vidím jako risk,“ uvedl Vobořil.

Technickou možnost zneužití připouští i důvodová zpráva. Prevencí má být právě vládní dozor. Zákon nedávno prošel připomínkovým řízením.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít