Podle kárného senátu skutek není kárným proviněním. "Bylo prokázáno, že v postupu určité nesrovnalosti byly, ovšem v daném případě se nejedná o kárné provinění, protože zákon jednoznačně specifikuje, co kárné provinění je. Jednáním, které je kladeno za vinu paní doktorce Brožovou, nedošlo k ohrožení nestrannosti, nezávislosti rozhodování soudu ani k ohrožení nějaké důstojnosti výkonu funkce soudce. Toto je spíše otázka spíše administrativně účetní práce," zdůvodňil mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy.

Oficiálně ministr návrh na zahájení kárného řízení podal kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy. Důvodem sporu jsou odvody a penále za pochybení v oblasti programového financování ve výši 40 milionů korun. Chybu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad.

Brožová už dříve všechna obvinění odmítla. Podle ní šlo o administrativní a méně závažná pochybení v rámci investic u Nejvyššího soudu, která nepřipravila daňové poplatníky o žádné peníze.

Šéfka Nejvyššího soudu říká, že ministerstvo financí v 98 procentech podobných případů - tedy pokut uložených soudům nebo státním zastupitelstvím - tyto sankce vždy promíjí. Ministerstvo to nechtělo podrobně komentovat. Tyto případy se prý řídí daňovými předpisy a dotčené subjekty jsou podle mluvčího resortu vázány mlčenlivostí.

Nejvyšší soud měl před lety špatně proinvestovat část svého rozpočtu. Brožová prý o penále věděla pět měsíců, o pomoc ale stát požádala až později. Ministru Pospíšilovi vadí hlavně to, že o celé věci neinformovala včas a nevyužila práva odvolat se.

Milan Kopp, Pavel Prouza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít