Nejdůležitější opatření zavedena nebyla, za tři týdny budeme na stejných číslech, míní biochemik Trnka
Od pondělí platí v Česku na další tři týdny zpřísněná opatření proti epidemii covidu-19. Ta se kromě omezení volného pohybu týkají například i postupného spuštění povinného testování v průmyslových podnicích. „Za nejzásadnější považuji ta opatření, která provedena nebyla – a to je omezení kontaktu na pracovištích a v průmyslu. Tam je největší rezerva kontaktů, na které se nesáhlo,“ řekl Radiožurnálu biochemik Jan Trnka.
Jaký vliv mohou mít nově zavedená opatření? Mohou změnit stávající vývoj pandemie?
Jako Centrum pro modelování biologických a společenských procesů jsme vydali situační zprávu, kde se účinek nových opatření snažíme odhadnout. Vypracovali jsme dvě varianty – optimistickou a pesimistickou. V optimistické bychom se přinejlepším dostali na stejná čísla jako minulý týden, v pesimistické pak maximálně na čísla, které jsou teď – tedy 15 000 nakažených denně.
Jaký dopad budou mít současná opatření na vývoj epidemie koronaviru? Poslechněte si rozhovor s biochemikem Janem Trnkou
Jednoduše řečeno, opatření jsou sice důležitá, nemůžeme epidemii nechat běžet volně, ale na druhou stranu se nedostaneme nikam dál, než jsme teď.
Kdy by v optimistické variantě mohlo dojít ke zlomu?
Čísla půjdou nahoru zhruba další dva týdny, to už je v podstatě teď určené. Po čtrnácti dnech by mělo dojít k postupnému snižování. Ale jelikož za dva týdny budeme v podstatě na vyšších číslech, tak se při snižování dostaneme na čísla, na nichž jsme teď.
Které z nových restrikcí považujete za nejzásadnější?
Za nejzásadnější považuji ta opatření, která provedena nebyla – a to je omezení kontaktu na pracovištích a v průmyslu. Tam je největší rezerva kontaktů, na které se nesáhlo. A to jsou ta nejdůležitější opatření, která provedena nebyla. S opatřeními, která udělána byla, si hrajeme s malým počtem kontaktů, ačkoli jde na první pohled o velký zásah do života lidí. Jejich efekt ale bude relativně malý.
NOVÁ OPATŘENÍ PLATNÁ OD 1. BŘEZNA
- Vláda od pondělí 1. března uzavřela všechny základní i mateřské školy a dětské skupiny. Výjimka bude platit pro děti rodičů, kteří pracují ve zdravotnictví.
- Následující tři týdny bude omezen volný pohyb mezi okresy a mimo hlavní město Praha, které se považuje za jeden okres. Pro cesty zahrnuté ve výjimkách, tedy například cesty do práce či za lékařem, bude povinné předložit čestné prohlášení - to bude k dispozici na webu ministerstva vnitra či je možné jej napsat i rukou.
- Od pondělí bude na všech místech, kde se shromažďují lidé, povinnost nosit respirátory s účinností FFP2. Nově budou lidé muset nosit minimálně chirurgickou roušku ve všech zastavěných částech obce, i pokud se žádná jiná osoba nebude nacházet v bezprostřední blízkosti.
- Vláda také uzavřela velkou část maloobchodu. Otevřeny budou moci být například prodejny s potravinami, drogerie, lékárny prodejny potřeb pro zvířata nebo květinářství.
- Trávit volný čas a sportovat budou moci lidé pouze v obcích, kde žijí. Při pohybu v rámci okresu budou muset být vybaveni dokumentem, který dokazuje, že v daném okrese bydlí - buď občanský průkaz nebo například složenka o platbě elektřiny.
- Ministerstvo zdravotnictví nařídilo zaměstnavatelům, aby vybavili zaměstnance ochranou dýchacích cest. V prodejnách, provozovnách či dopravě respirátory, jinde rouškami.
Máte propočítáno, jaký se dá očekávat pokles kontaktů? O kolik by to bylo v případě, kdyby vláda přikročila i k omezení průmyslu?
Jsou to zmenšení v řádu procent. Tam, kde teď dochází k omezení kontaktů, není příliš co brát. Už teď tam byly kontakty omezené. Tam, kde omezené nebyly, jsou v oblasti práce.
Omezení pracovních kontaktů
Považovali byste tedy za účinnější, pokud by došlo k zavření průmyslových podniků? Jaká část z nich by to měla být a které jsou natolik nezbytné, že by i tak musely zůstat otevřené?
To není otázka pro naše modelování, ale spíš pro vládu, aby rozhodla, které podniky můžou, nebo nemůžou zavřít. My se na to díváme z pohledu rizikových kontaktů. Je zjevné, že největší množství je v oblasti práce. Částečně by mohlo pomoci zavedení povinného home officu – v tuto chvíli je jen doporučený a firmy ho využívají méně než na jaře. Tam je evidentně velká rezerva. Ale existuje spousta podniků, kde home office zavést nelze – tam by bylo nejlepší řešení uzavření na pár týdnů tak, aby se mohl zavést dobrý a dobře vymahatelný systém pravidelného testování.
Vláda chce spustit testování ve firmách co nejdříve. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by povinnost mohla pro velké firmy platit už od pátku. Je to z vašeho pohledu dostatečné?
Každý den, kdy vyčkáváme, znamená delší období snižování počtů. Musíme začít rychle. Daleko větší problémy vidím v tom, že hrazeno bude testování jen jednou za týden. To je málo – minimum by mělo být alespoň dvakrát, aby to fungovalo. Není tam také jasně řečeno, jak se to bude kontrolovat. Poslední rok se opatření nevymáhala a příliš nekontrolovala, a obával bych se tak, že minimálně některé firmy to dělat nebudou.
Na sociálních sítích se už objevuji anekdotické zprávy o tom, že v některých firmách je spousta nakažených a mají zakázáno hlásit nakažení i své kontakty. Slyšeli jsme i vyjádření šéfů firem, kteří se do testování nehrnou. Jelikož tu jde o dny, bál bych se, že než to testování naběhne, může to trvat měsíce. A to si nemůžeme dovolit.
Vláda také zakázala cestování mezi okresy, do přírody, sportovat pak mohou lidé pouze na území obce. Je to podle vašeho modelu zásadní? Nebylo by lepší povolit lidem chodit do přírody i mimo obce?
Tohle modelovat nedokážeme. Je to jemný rozdíl, který v modelech zohlednit nejde. Jde spíše o psychologickou záležitost. Těmito zásahy do běžného života omezíme kontakty o relativně málo. Vůbec nesaháme na velké kontakty v pracovní oblasti.
