Rodina zastřelené ženy z úřadu práce chce po státu deset milionů korun. Měla manžela a dvě děti
Příbuzní pracovnice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze Jiří Dvořák, chtějí po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny. Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.
„Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života,“ řekl Lidovým novinám právník pozůstalých Jiří Matzner.
Rodina chce od státu také doplatit asi 150 tisíc korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.
Střelci Dvořákovi potvrdil soud doživotí. Zavraždil ženu na úřadu práce, polil kyselinou exkolegyni
Číst článek
Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz.
Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 tisíc korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.
Podle právního zástupce je to ale málo. „Žena byla nelítostně zastřelena, protože dělala dobře svoji práci, šlo o vraždu, očekával bych od státu větší vstřícnost,“ uvedl. Nejprve se snažil o mimosoudní vyrovnání. Úřad práce ale tvrdí, že soud je v tomto případě nutný.
„Naše krajská pobočka v Praze písemně upozornila už 27. června právního zástupce rodiny, že jednorázovou úhradu může ve smyslu zákonných ustanovení přiměřeně určit co do důvodu i výše pouze soud,“ sdělila deníku mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Termín soudního jednání zatím určený nebyl, Matzner ho čeká nejdříve po Novém roce. Ani Úřad práce zatím žádnou výzvu neobdržel.
„Prozatím je dána pouze časová prodleva a snaha vytvořit účelový tlak přes média. Jestli na nás někdo podal žalobu, nám není známo,“ dodala mluvčí. Podle ní Matzner několikrát dostal od úřadu nabídku k osobnímu jednání, ale nereagoval na ni. „Jen nám napsali, že se s námi mohou setkat, aby vysvětlili své zamítavé stanovisko. To my ale nepotřebujeme, to je nám k ničemu,“ dodal advokát.
Případ Jiřího Dvořáka
Dvořák loni v červnu vnikl do kanceláře ženy, která ho v roce 2016 vyřadila ze seznamu zájemců o zaměstnání. Matku dvou dětí střelil do břicha a odešel. Policisté ho zadrželi v centru Prahy několik hodin poté.
Tři brutální útoky, jedna smrt. Kde se začal psát příběh vraždění doživotně odsouzeného Dvořáka?
Číst článek
U sebe měl pistoli, kterou upravil tak, aby zvýšil její účinnost. V jeho autě policie našla ještě brokovnici vyrobenou z instalatérské trubky. O čtyři dny dříve vychrstl před svým bývalým pracovištěm kyselinu sírovou na kolegyni, kterou vinil ze ztráty zaměstnání.
Podle obžaloby se Dvořák na své činy dlouho připravoval - zbraň si pořídil už v listopadu 2015 po skončení pracovního poměru.
Později dostal soudní příkaz, aby se vystěhoval z libeňského bytu, kde přestal platit nájemné. Také byl odsouzen k desetiměsíční podmínce za vydírání a pomluvu.
V červnu 2021 ho pak soud vyrozuměl o konání zasedání, na kterém mu byl tento trest přeměněn na vězení. Proto se rozhodl pomstít. Policisté po jeho výslechu uvedli, že chtěl v páchání zločinů pokračovat, a to vůči dalším lidem, s nimiž měl v posledních letech spory.
Součástí rozsudku je i mužova povinnost uhradit pozůstalým po zavražděné ženě a dalším obětem zhruba čtyři miliony korun jako náhradu způsobené újmy.
Server iROZHLAS.cz před časem prostudoval prvoinstanční rozsudek, kde je celý případ podrobně popsán.
