1. Téma rezonuje v Česku již delší dobu v kontextu snahy o zrovnoprávnění žen, ale až po volbách do Evropského parlamentu, kdy Motoristé získali značnou podporu mladých mužů z menších měst, se ukazuje, že se situace možná ubírá jiným směrem, než by si mnozí přáli. Mužství ztrácí pevnou půdu pod nohama. Jako Mladí zelení si ale myslíme, že je tento vývoj do jisté míry logický. Politické elity a média (především ta konzervativní) totiž z emancipace a rovnosti pohlaví udělaly polarizující téma, spíše než otázku, kterou by bylo třeba politicky uchopit a konstruktivně formulovat. Nejde zde o žádný boj mezi pohlavími. Skutečností je, že bychom měli mluvit o společnosti, která není postavena na principech nekonečného soutěžení, individualismu a síly (atributů, které dnešní společnost stále přisuzuje mužům), ale na principech péče, společné snahy o lepší život na Zemi a empatie. Téma by tedy nemělo znít: „Muži volí proti ženám,“ ale spíše: „Chybí nám formulace toho, jak mužství vypadá nebo by mělo vypadat.“ Prosazujme vizi péče a zodpovědnosti za druhé, která by mohla oslovit i muže, kteří dnes chtějí každý den leštit svého Harleye a cítit se jako MUŽI.

2. Ano, Mladí zelení usilují o skutečnou rovnoprávnost všech genderů a o inkluzivní společnost. Tyto cíle promítáme i do svého fungování – máme například kvóty na minimální zastoupení jiných genderů než cis-mužů ve volených orgánech. Aktuálně také pracujeme na petici za reprodukční spravedlnost v Česku a genderový rozměr zohledňujeme napříč všemi tématy, protože nerovnosti jsou hluboce zakořeněné v nás i v systému, který nás obklopuje. Dokonce i debata o MHD má genderový rozměr – muži o ní častěji rozhodují (zastávají exekutivní pozice), zatímco ženy ji častěji využívají (mezi cestujícími převažují ženy). Pokud jde o vnitřní fungování spolku, jsme si například vědomi toho, že lidé s mužskými znaky mají často větší tendenci zapojovat se do diskuzí. Proto se snažíme prostřednictvím pozitivní diskriminace v debatách podpořit i ostatní, kterým společnost takové schopnosti nevštípila. Zároveň však vedeme debatu o tom, jak ukázat mužům, kteří mají tendenci se vůči takto nastavenému fungování vymezovat nebo se před ním uzavírat (a ano, i my takoví ve spolku jsme), že tento přístup může být přínosem i pro ně. Snažíme se jim dokázat, že i v takto nastaveném systému mají své místo a nezahnat je (nás) do kouta.

3. Aktivně žádné konkrétní kroky nepodnikáme, pokud tedy nepočítáme používání inkluzivního jazyka, který je pro nás již přirozený. Našimi tématy a projekty však navenek dáváme jasně najevo, že nám na ženách záleží a že se jejich problémy snažíme řešit. To se odráží i na složení Mladých zelených, kde 45 % členů tvoří ženy, stejně jako 3 z 5 členů vedení spolku. Zatímco k oslovení ženských zájemkyň nám stačí přímo prosazovat naši vizi rovnoprávnosti, u mužských zájemců je situace komplikovanější. Spousta zájmových skupin totiž zneužívá boj aktivistů a aktivistek za rovná práva k vytváření příkopů v české společnosti. Tyto skupiny záměrně dezinterpretují tento boj, zastírají jeho pozitivní dopad i na cis-muže a využívají rétoriku „boje proti woke“ tam, kde jim chybí vlastní obsah a vize. Uvědomujeme si, že mladí muži, kteří tíhnou k figurám jako jsou Turek nebo Trump, často jen postrádají jinou pozitivní vizi, ve které by se necítili být v defenzivě. Proto vedeme diskuze o tom, jak takové lidi neuvádět do úzkých. Mluvme o tom, že místo společnosti založené na neustálém boji a soutěžení prosazujeme vizi péče a zodpovědnosti za druhé. Tato vize by jednoho dne mohla oslovit i muže s velkým „M“.

4. Ne. V lepším případě stagnuje. Organizace napojené na autoritářské režimy, jako je Aliance pro rodinu, mají exkluzivní přístup na ministerstva a do Poslanecké sněmovny, zatímco aktivismus zaměřený na boj za redefinici znásilnění, přijetí Istanbulské úmluvy nebo na prevenci sexualizovaného násilí je často shazován a zesměšňován. Převládá narativ, že všechny bitvy už byly vybojovány, což však data jednoznačně vyvracejí. Stačí se podívat, kdo převážně vykonává péči o rodinu a domácnost, nebo na to, o kolik více nadhodnoty čerpají cis-muži oproti jiným pohlavím. Každý týden se ve veřejném prostoru objeví bizarní příklady této nerovnosti. Ať už jde o složení rady Jihomoravského kraje tvořené 11 muži nebo o hon na Lindu Bartošovou kvůli jejímu podcastu o ženském orgasmu na sociálních sítích. Debata o rovnoprávnosti genderů v Česku nevzkvétá, stejně jako nevzkvétá diskuse o tom, jak by muži mohli přispět k emancipaci a osvobození od systému, který utlačuje ostatní – a nakonec i je samotné.

Za organizaci odpovídal Tomáš Mígl.

Komunistický svaz mládeže na dotazy iROZHLAS.cz jako jediný z dotázaných nereagoval.

1. V tuto chvíli nemám pocit, že by u mladých žen a mužů v Česku docházelo k nějak výraznému rozdělení názorů na ose progresivismus/konzervatismus nebo levice/pravice.

2. Otázka genderu není v naší organizaci nijak výrazně diskutovaná. Když už se bavíme o rovnosti pohlaví, zaměřujeme se spíše na praktická témata, jako jsou například možnosti sladění práce a rodinného života.

3. Naše organizace oslovuje všechny zájemce stejně – věříme, že to je nejlepší způsob, jak oslovit různé lidi. Členství u nás obvykle vzniká přirozeně, spíše na základě osobních doporučení nebo kontaktů.

4. Myslíme si, že ano. V českém prostředí vnímáme tuto debatu jako poměrně věcnou a méně ideologicky vyhrocenou, což považujeme za pozitivní.

Za organizaci odpovídal Michal Chládek.

1. Společenská polarizace v Česku probíhá myslím na trochu jiné úrovni. Mezi našimi členy nejsou významně zřetelné rozdíly mezi tím, co si politicky přejí muži a ženy. Tím ale nechci tvrdit, že neexistují specifické problémy a témata, která oslovují daleko víc ženy.

2. Není to pro nás určující téma - v posledních letech jsme se ale výrazně věnovali otázkám rovných příležitostí uvnitř spolku a v politice obecně. Když k nám totiž mladí lidé vstupují, spousta z nich řeší, jakým způsobem slaďovat jejich pracovní a studijní život, aktivity jako jsou Mladí lidovci a obecně veřejné angažování a rodinný život. V tom se jim snažíme vycházet vstříc a zjišťovat, co by jim pomohlo. Zároveň se při našich diskuzích o aktuálních problémech, snažíme přemýšlet nad případnými řešeními i v kontextu rozdílných dopadů na muže a ženy.

3. Snažíme se oslovovat mladé muže i mladé ženy. V lidoveckém prostředí je dlouhodobě výrazně vyšší zastoupení žen než je v českých politických stranách a mládežnických organizacích běžné. Samozřejmě vnímáme, že situace by mohla být lepší a řešíme, jak je motivovat mladé ženy ke vstupu a jak pro ně vytvářet příznivé prostředí.

4. Jak kdy a na jaké úrovni. Část veřejné debaty se zaměřuje víc na symbolické kroky než věci, které mohou reálně pomoci. Na politické úrovni ale třeba aktivity MPSV vedou k dílčím krokům, které jednak srovnávají kariérní příležitosti pro muže a ženy a umožňují lidem, aby mohli například flexibilněji slaďovat rodinu a kariéru.

Za organizaci odpovídala Helena Martínková.

1. Téma rozdílů v politických preferencích mezi mladými ženami a muži je v České republice stále aktuálnější a s rostoucím zapojením mladých lidí do veřejného života pravděpodobně získá na významu. Mladí lidé však nejsou homogenní skupinou – jejich zájmy se liší na základě mnoha faktorů, nejen pohlaví. Společenská témata, jako je rovnost příležitostí, ochrana životního prostředí nebo ekonomická stabilita, mohou rezonovat napříč celou mladou generací bez ohledu na gender. Přesto je pravda, že některá témata bývají ve veřejné diskuzi často označována jako „ženská“ – například rovnost příležitostí nebo sociální otázky. Toto označení však spíše odráží společenské stereotypy než skutečné rozdělení zájmů podle pohlaví. Hnutí ANO i Mladé ANO věří v důležitost pestrého a vyváženého zastoupení různých pohledů v politice. Podporujeme všechny mladé lidi, kteří chtějí aktivně přispět k veřejnému dění, a vytváříme podmínky, aby mohli naplno rozvíjet svůj potenciál. Naším cílem je prolomit nejen bariéry, které brání většímu zapojení žen do politiky, ale také stereotypní vnímání, jaká témata by měla zajímat koho. Důležité je, aby každý měl prostor věnovat se otázkám, které považuje za podstatné, a aby tato témata byla brána vážně bez ohledu na to, kdo je prosazuje.

2. Ano, otázka genderu je v Mladém ANO živá. Jsme organizací, která podporuje rovnost příležitostí a snaží se zajistit, aby všichni, bez ohledu na pohlaví, měli prostor pro své názory a příležitosti k růstu. Diskutujeme témata, která se týkají žen i mužů – například postavení žen v politice, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem nebo otázky související s rodičovstvím a kariérou. V hnutí ANO máme příklady úspěšných žen, které se zapojily do politického života a významně ovlivňují veřejné dění. Patří mezi ně například Alena Schillerová, která byla ministryní financí, je předsedkyní klubu hnutí ANO a zároveň stínovou ministryní financí, nebo Klára Dostálová, která zastávala pozici ministryně pro místní rozvoj a je současnou europoslankyní za hnutí ANO i stínovou ministryní. V rámci Mladé ANO máme také silné ženské vzory – první předsedkyní byla žena, stejně tak nejdéle působící předsedkyně Markéta Plesníková, která nyní zastává pozici první místopředsedkyně. Mladé ženy máme zastoupeny i v celostátním předsednictvu a na pozicích krajských předsedkyň nebo členek krajského předsednictva. To vše posiluje naši podporu a uznání role žen v politice. Předseda Mladé ANO, Adam Hotový, se nedávno zúčastnil jako jediný předseda mládežnické organizace kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, kde se diskutovaly rovné příležitosti pro všechny. Jako hrdý zastánce rovnosti vede organizaci Mladé ANO s důrazem na to, aby každý člen a každá členka měli stejnou šanci, podporu a možnost růstu. Kromě diskuzí na našich akcích aktivně komunikujeme i na sociálních sítích prostřednictvím videí. V těchto videích představujeme mladé tváře a názory našich členek i členů, abychom oslovili široké publikum. Zastoupení mladých žen i mužů v těchto materiálech zajišťuje, že můžeme mluvit na veřejnost srozumitelně a zaujmout obě skupiny.

3. Ano, podnikáme cílené kroky, abychom oslovili mladé ženy i muže. Organizujeme například diskuse a akce zaměřené na ženy v politice, kde sdílíme inspirativní příběhy a zkušenosti našich členek a členů. Podporujeme mladé ženy v tom, aby se nebály vstoupit do veřejného prostoru a zapojit se do politických aktivit. Na druhou stranu se zaměřujeme i na témata atraktivní pro mladé muže, například v oblasti technologického rozvoje, podnikání nebo bezpečnostní politiky. Prostřednictvím našich videí na sociálních sítích oslovujeme obě skupiny, přičemž klademe důraz na autenticitu a zapojení členů i sympatizantů. Věříme, že politická angažovanost je otázkou společného zájmu, nikoliv genderových bariér.

4. Debata o pohlaví v českém veřejném prostoru se podle nás postupně zlepšuje, ale stále je zde prostor pro větší věcnost a méně polarizace. Vnímáme, že některá témata, jako je rovnost příležitostí, jsou často redukována na ideologické střety, což může bránit hledání skutečných řešení. Mladé ANO věří v praktický přístup – klademe důraz na reálné kroky, jako je podpora vzdělávání, mentoring nebo odstraňování překážek na pracovišti, které mají konkrétní dopad na životy lidí. Na sociálních sítích se snažíme ukázat mladé lidi s jejich autentickými názory, aby debata nebyla pouze teoretická, ale vycházela z reálných zkušeností. Naší vizí je, aby debata o pohlaví směřovala k hledání společných cílů a podporovala rovnost bez zbytečné polarizace společnosti.

Za organizaci odpovídal Adam Hotový.

1 Domníváme se, že tyto rozdíly se promítají i v české politice. Ženy méně volí netolerantní politiky a více se zaměřují na témata péče. Muži naopak pozitivněji reagují na agresivnější politiku a méně řeší péči o druhé. Trendy v USA tedy se mohou rozvíjet obdobně i v ČR.

2. Tato otázka je u nás velice živá. Sociální demokratické hnutí vždy jako jedno ze svých témat řešilo nerovnost mezi pohlavími. Specificky se zabýváme tématy znevýhodnění žen v naší společnosti v rovině ekonomické i kulturní.

3. V podstatě ano, když v našich mediálních výstupech řešíme ženská témata (menstruační chudoba nebo gender pay gap), která zřejmě oslovují více ženy i ke vstupu do spolku.

4. Domnívám se, že ne. Konzervativci si udělali z feminismu (tj. hnutí požadující rovnost v právech a povinnostech mužů a žen) slaměného panáka. Snaží se deligitimizovat debatu o znevýhodnění žen jako pokračování debaty o počtu pohlaví, které však řeší pouze konzervativci. Z toho hlediska bych uvítal, kdyby se tato debata ubírala více ke konkrétním problémům. Dámské zboží je uměle předražováno, takže ženy platí nejenom více u obchodníků, ale také odvádí více státu na daních. Stejně tak bychom měli řešit, zda ve veřejných budovách (školy, nemocnice a úřady) by neměly být bezplatně dámské hygienické potřeby. Muži si také neberou v těchto místech na WC vlastní toaletní papír. Jiným tématem je otázka spravedlivé dělby práce v domácnosti. Ženy zde stále odvádí většinu práce, ale následně jim chybí čas a síly na seberozvoj. V této souvislosti bychom uvítali, aby stát poskytoval vyšší rodičovský příspěvek těm párům, kteří sdílejí rodičovskou dovolenou.

Za organizaci odpovídal Lukáš Ulrych.

1. V současnosti to nejzásadnější téma není, ale bylo by naivní se domnívat, že štěpící linie ze Západu se dříve nebo později nedostanou k nám, nežijeme ve vakuu. Na tato témata vždy budou existovat odlišné pohledy, nicméně pro úroveň politické debaty v ČR je důležité, aby argumenty zůstaly věčné a nesklouzávaly k iracionální nenávisti ke druhé straně.

2. Ano, tento týden jsme se například zúčastnili kulatého stolu Vstřícná Sněmovna pro všechny. Na téma žen v politice budeme v příštím roce pořádat debatu, která se zaměří zejména na mladé ženy a pohled mládežnických politických organizací. Příští rok plánujeme panelovou diskusi na téma žen v politice. Samozřejmě se nejedná o téma, které by bylo pro občany nejdůležitější, zároveň, bereme jej však na vědomí a aktivně se zapojujeme do diskuse.

3. I to je debata, která se u nás vede. Kdyby však existoval způsob, kterým je lehce možné dostat k politice více žen, dávno bychom o této otázce nemuseli debatovat. Není v politice snad nikdo, kdo by si větší zapojení nepřál, jenže ten dokonalý způsob zatím nikdo nevymyslel. Nezbývá, než o tom přemýšlet a snažit se hledat konkrétní řešení. TOP tým je ženám otevřený.

4. Neubírá. Především ze strany levice se nejedná o racionální debatu založenou na argumentech, ale o nálepkování každého, kdo nesouhlasí s jejich postoji. Extrémy brání konstruktivní debatě. Pojďme se bavit věcně, jak rozdíly mezi oběma pohlavími ovlivňují politický a společenský život, a co můžeme my angažovaní dělat lépe. Ale k tomu je třeba alespoň základní pochopení pro názory druhé strany. V TOP týmu se o toto snažíme.

Za organizaci odpovídal Matyáš Paulíny.

1. Domnívám se, že v USA je elektorát daleko genderově polarizovanější proto, že ústředním tématem tamní kampaně se stalo mj. právo na potrat, což jsou otázky, které u nás nejsou aktuální. Přesto se i našemu prostoru nevyhýbají kulturní války rozdělující společnost a obávám se, že se tedy takové rozdíly mohou v budoucnu ukázat i u nás.

2. Ano, otázky rovnosti mezi pohlavími, ať už jde o gender pay gap, slaďování pracovního a rodinného života či vyšší zastoupení žen v politice i na vedoucích pozicích jsou pro nás velmi důležité. Snažíme se i přemýšlet nad naší PR komunikací v tom kontextu, aby oslovovala všechny příslušníky/ce společnosti.

3. Ano, v současné chvíli připravujeme kampaň, která bude specificky zaměřená na ženy-voličky. Současně jsme se před cca 3 lety přejmenovali z generického maskulina "Mladí Piráti" na současnou formu názvu, čímž jsme chtěli zejména symbolicky deklarovat, že nám záleží i na ženském zastoupení v našich řadách a jazyk může být jednou z dlouhodobých systémových bariér, proč je politika stále většinově mužskou doménou.

4. Je mi líto, že v debatách stále příliš nedokážeme dohlédnout, jaké mají nerovnosti mezi pohlavími v naší společnosti dalekosáhlé důsledky na společnost jako celek. Nízkým zastoupením žen v politice se připravujeme o spoustu témat i způsobů jejich řešení, které se žen-občanek citelně dotýkají. Gender pay gap má citelné důsledky nejen na domácí rozpočty. Díky bariérám ve slaďování kariérního života s tím osobním připravujeme pracovní trh o mnoho talentů a perspektivních daňových poplatnic. Nerovnost zkrátka ve výsledku škodí nám všem a to často dosavadní debaty záměrně ignorují či nechápou.

Za organizaci odpovídala Kateřina Stojanová.

1. Rozdíly v politických preferencích mezi mladými muži a ženami zatím nejsou v České republice tak výrazné jako v USA, ale je důležité tento trend sledovat. Naše společnost má odlišnou historickou zkušenost a specifické kulturní hodnoty. Místo kopírování amerických kulturních válek se musíme soustředit na témata, která skutečně trápí české mladé lidi bez ohledu na pohlaví -dostupné bydlení, kvalitní vzdělání, stabilní pracovní příležitosti a podpora mladých rodin. Nechceme importovat umělé ideologické konflikty ze zahraničí, ale nabízet konstruktivní řešení skutečných problémů české společnosti.

2. V naší straně se díváme na tato témata věcně a prakticky. Podporujeme rovné příležitosti pro muže i ženy, ale zároveň respektujeme jejich přirozené role a potřeby. Diskuse o genderu by neměla zastínit skutečné problémy, které řeší čeští muži a ženy v každodenním životě. Jsme přesvědčeni, že cesta není v umělém stírání rozdílů mezi muži a ženami, ale v jejich vzájemném respektu a doplňování se. To je přístup, který je vlastní české společnosti a její kulturní tradici.

3 Naše hnutí se snaží oslovovat všechny občany kvalitním programem a konkrétními řešeními.

4. Česká debata o pohlaví a genderu má naštěstí u nás ještě věčný charakter než například v některých západních zemích, kde často sklouzává do ideologických extrémů. Přesto vidíme několik problematických trendů. Často přebíráme témata a konflikty ze zahraničí, která neodpovídají české realitě a zkušenosti. Někdy se vytrácí zdravý rozum a pragmatický přístup, který je Čechům vlastní. Místo ideologických debat potřebujeme praktická řešení, která pomohou lidem v jejich každodenním životě.

Organizace odpovídala jako celek.

1. Určitě ano.

2. Určitě ano.

3. Spíše ano - zde se snažíme co nejvíce inspirovat naší „mateřskou“ organizací a jejími plány a kroky v tomto ohledu.

4. Můj subjektivní názor - spíše ano - ale debatu nesleduji do odborné hloubky.

Za organizaci odpovídal Pavel Pospíšek.

1. To si netroufnu hádat. Podobný trend ale částečně vnímám také. Platí ale to, že většina mladých se o politiku stále nezajímá na žádné ose.

2. Určitě je to téma. Víme, že spousta kritiků si nás představuje jako organizaci, která je „toxicky maskulinní”, ale my naopak chceme, aby společnost nevytvářela na jedince tlak a očekávání podle pohlaví.

3. Ne, oslovujeme mladé lidi bez rozdílů pohlaví. Možná některé konkrétní akce sednou někdy lépe pánům a jindy zase dámám.

4. Přijde mi, že prozatím ve veřejném prostoru k tématu genderu mluví převážně progresivní aktivisté, kteří chtějí ženám i mužům „načrtnout” život a postavení ve společnosti podle pohlaví. Hodně se překroutil význam feminismu a rodiny obecně.

Za organizaci odpovídal Matěj Gregor.