Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.

Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.

Vedoucí Ústavu účetnictví a daní Danuše Nerudová by byla pro automatickou indexaci životního minima. Zároveň v pořadu řekla, že by zavedla více adresnou pomoc pro sociálně slabší skupiny lidí. Podle ní v současnosti hospodaří 28 procent domácností s nulou a osm procent je v minusu.

Stát by měl podle Jurečky příští vybrat na dani z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny 70 až 100 miliard korun, které chce použít na krytí nákladů na boj s drahými energiemi. Podle Nerudové i ekonoma Miroslava Zámečníka stát ale vybere výrazně méně, zhruba třetinu, protože firmy, kterých se daň dotkne, začnou daňově plánovat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít