Češi si více než dříve pořizují domácí fotovoltaiku i tepelná čerpadla, říká expert na moderní energetiku
Rostoucí ceny energií nejspíše změní život ve společnosti. Musíme s nimi začít šetřit. A protože nejvíce energie spotřebováváme na bydlení, tak musíme změnit právě to, jak bydlíme. Mění současná krize naše další priority? A co vlastně s naším životním stylem udělají energetické úspory?
Česko si v současné době prochází hlubokou krizí, kdy na něj po pandemii koronaviru dopadly důsledky války na Ukrajině, a těmi jsou především zvýšené ceny energií.
„Na tom, co dnes zažíváme, jsme usilovně pracovali spoustu let, protože už Andrej Sacharov varoval před závislostí na ruském plynu. Pak to bylo několik vlád Spojených států, které varovaly před Nord Stream 1, Nord Stream 2 a nikdo to neslyšel. Německá ostpolitik vítězila na celé čáře. Bylo to jednoduše pohodlné, jednoduché a levné. Za mě ta dnešní krize je velkou příležitostí začít ty věci dělat jinak a doufám, že lépe,“ říká archeolog a egyptolog profesor Miroslav Bárta.
Výsledkem této těžké situace je třeba již podepsané memorandum, které v jižních Čechách na Hluboké slibuje stavbu prvního malého jaderného reaktoru. Podle Bárty tedy východiska existují a záleží na tom, jak se využijí šance, které nám současný stav poskytuje.
„Cesta ven z této krize je samozřejmě ve spolupráci s obnovitelnými zdroji, které rozhodně představují krok vpřed. Má tedy řešení, která povedou k dalšímu růstu a k tomu, abychom řešili ty věci lépe i geopoliticky,“ míní Bárta.
Můžeme si za to sami
S Bártou souhlasí i sociolog a předseda správní rady a zakladatel organizace STEM Jan Hartl, podle kterého českou společnost dostihlo předešlých třicet let, během kterých se nic nestalo, ale mělo.
„Ty kritické hlasy zaznívaly a my jsme se tvářili typu ‚prosím vás, ono to nějak dopadne‘. Ono to nějak dopadlo, ale podstatně hůř, než to dopadnout muselo. A to není jenom energetika, ekonomika a ani letošek. Podle všech předpovědí na tom příští rok můžeme být podstatně hůře, než jsme dnes,“ tvrdí Hartl.
„Potřebujeme podstatně více prostředků na to, abychom se zbavili závislosti na zemním plynu.“
Martin Sedlák
Myslí si také, že dnešní problematika nám znovu dává příležitost se podívat na změny, které jsme nebyli ochotni přijmout a mezi něž patří například daňová reforma, penzijní reforma, rodinná politika, transformace celého sociálního systému a další.
„Samotná krize tyto změny neumožní odstartovat. Ona vytvoří nutnost něco s tím udělat a zároveň ta složitá situace bude představovat i vážnou překážku toho, aby se nám to dařilo. V minulých letech jsme odkládali zcela zásadní řešení a do teď nepracujeme s iniciativou lidí a snažíme se spolehnout na to, že to za nás někdo zařídí. Z druhé strany od společenských špiček zase vychází představa expertismu. Takto se ale vážné krize řešit nedají,“ míní Hartl.
Přechod na nové technologie nám pomůže
Celospolečenské řešení energií a jejich úspora v rámci bydlení podle Martina Sedláka, který se dlouhodobě zabývá modernizací energetiky a zároveň působí ve Svazu moderní energetiky, tkví v přijetí moderních energetických zdrojů.
„Současná situace je výrazným akcelerátorem změn. Už to vidíme v rámci zájmu českých domácností o domácí fotovoltaiky nebo pořizování tepelných čerpadel. V tomto slaví už od růstu cen v minulém roce elektrické energie program Nová zelená úsporám rekordní příjem žádostí. Je ale pravda, že se Evropa nechala ukolébat levným ruským plynem,“ říká Sedlák, podle kterého se mělo začít jednat už po krizi v roce 2009.
Ceny energií po konci války neklesnou. Před Českem budou tři náročné zimy, shodli se experti
Číst článek
Mimo jiné také uvádí, že řešení už v té době před více jak deseti lety byla. První materiál o reformě českého teplárenství napsali právě v reakci na první plynovou krizi, a tím mělo být nastartování masivního programu zateplování školních budov.
„Když jsme to v minulosti ukázali české vládě, tak reagovala s tím, že to je zajímavý materiál a budou na tom pracovat, ale program Nová zelená úsporám zůstával ve skrytu jednotlivých vlád. My ale potřebujeme podstatně více prostředků na to, abychom se zbavili závislosti na zemním plynu. Ta řešení jsou jasná. Je to renovace budov, rozvoj obnovitelných zdrojů a nákup dodávek zkapalněného zemního plynu z jiných teritorií, než je Rusko. To jsou nejbližší řešení, která máme v horizontu do roku 2030,“ dodává Sedlák.
