Podle organizací na pomoc příchozím je nová podpora nízká a její nastavení motivuje k práci načerno. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje nový přístup za transparentní a férový.
Zvýšení životního minima, podpora klokánků, ukrajinských uprchlíků a prodloužení solidárního příspěvku. Vláda ve středu schválila řadu sociálních nařízení.
Současné životní minimum je 4250 korun a naroste tedy o 8,8 procenta. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší na 2980 korun.
Společný výzkum společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu přináší údaje, na jejichž základě vznikl před časem projekt Česko 2022: Život k nezaplacení.
Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Naposledy se nejnižší částky pro život zvýšily v dubnu, a to o deset procent.
„Spousta lidí si myslí, že příspěvek na bydlení je sociální dávka, patří jenom sociálním skupinám a já přece nejsem žádný sociál, tak nepotřebuji příspěvek na bydlení.“
Částka by se zvedla z nynějších 3860 na 4990 korun nebo na 4430 korun. Upravila by se i rodinám. Existenční minimum 2490 korun by podle návrhu mělo stoupnout buď o tisícikorunu nebo o 500 korun.
Rodiny s nízkými příjmy by mohly dostat vyšší přídavky na děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvažuje o rozšíření okruh lidí, kteří na přídavky dosáhnou.
Zůstala otevřená otázka, jestli se uplatní další plán na pomoc nejchudším, o které mluvili politici hnutí ANO. Ti slibovali, že od července zvýší nezabavitelnou částku.
Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.
Maláčová je přesvědčena o tom, že vláda v říjnu změnu schválí. Nyní minimum pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší.
Problém zhoršuje i to, že se Rusové ve snaze udržet si dřívější životní úroveň rychle zadlužují a že chybějí jasná kritéria pro poskytování pomoci chudým.
Zatímco Moskva i Petrohrad si žijí často nad poměry, v „glubince“, tedy ve většině regionů, berou lidé kolem 15 tisíc rublů, asi 5000 korun měsíčně, píše v komentáři David Šťáhlavský.
Experti prezidentské Akademie národního hospodářství a státní služby před několika dny zveřejnili výsledky průzkumu sociálně ekonomické situace a nálad obyvatelstva.
Odborům se nelíbí, že vláda nebude zvyšovat životní minimum. Podle předsedy konfederace odborových svazů Jiřího Středuly to považují za nevhodné a nerozumné. Životní minimum podle něj totiž neodpovídá skutečné hranici, kdy už člověk není schopný slušně přežít jeden měsíc.
ČSSD se nelíbí návrh z dílny ODS, který by umožnil exekuci životního minima. Sociální demokraté se návrhem zabývali na jednání poslaneckého klubu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka návrh označil jako sociálně necitlivý. Podle něj nenabízí ODS žádnou alternativu.
Životní a existenční minimum, podle kterých se stanovuje nárok na různé sociální dávky, se od 1. ledna zvýší o 9 procent. Vláda tak chce částečně kompenzovat nejchudším občanům růst nižší sazby daně z přidané hodnoty. Nárok na některé dávky tak bude mít víc lidí.