K Velikonočnímu pondělí patří koleda s pomlázkou
S lidovými zvyky je spojeno Velikonoční pondělí. Chodí se na koledu spojenou s pomlázkou. Doloženo je to už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století.
Jak Českému rozhlasu řekla etnografka Ilona Vojancová, vejce byla od pradávna, už za doby Keltů, považována za symbol života a dnešní Velikonoce za úvod hospodářského roku. "Právě proto jsou vajíčka spojena s Velikonocemi, kdy naši předkové chápali Velikonoce jako počátek hospodářského roku, a proto vajíčka provázela tyto svátky i dávné v minulosti."
Hluboko do historie sahá podle středočeského etnografa Dalibora Hobla také jiný zvyk našich předků, který se pojí k dnešnímu dni. "Před kostely se spalovaly jívy z minulého roku, které byly posvěceny. Lidé si tam z domova přinášeli polínka a v tom ohni si je opalovali. Doma si je potom dávali třeba za trámy, aby byl dům chráněn proti blesku, hromu, požáru."
Jak slaví Velikonoční pondělí u našich sousedů?
V Polsku je tento den plný nástrah. Poláci dnes navštěvují své příbuzné a známé, stoly se prohýbají pod tíhou jídla a nápojů. Horší než kalorické a vysokoprocentní bomby jsou ale polévači, kteří číhají na ulicích, vybavení vědry s vodou. Chodci jsou pro ně snadnou obětí, zkušení polévači pořádají hony na mnohem hbitější kořist a tou jsou cyklisté, kteří si vyrazili na jarní projížďku.
Cyklisté jsou mimořádně atraktivním cílem. Oběť se totiž pokouší uprchnout, což v krvi lovců zvedá hladinu adrenalinu, říká jedna z promočených cyklistek. Často se ale polévání zvrhne v krutou zábavu, která nahání hrůzu hlavně starším lidem. V takovém případě zakročí policie, pokud je samozřejmě nablízku.
"Máme k dispozici kamery a fotoaparáty. Chuligánství zaznamenáme a výtržníci budou potrestáni v přestupkovém řízení, mohou dostat pokutu až tři tisíce korun," upozornil policista Mariusz Kowalik.
Jihoněmecký Remlingen je o Velikonočním pondělí dějištěm tradičního závodu. Asi nepřekvapí, že hlavní roli v něm hrají vajíčka. U závodníků je pak nejcennější devízou rychlost.
Z řad mladých a svobodných mužů žijících v Remlingenu jsou vylosováni dva šťastlivci. Ti musejí co nejrychleji splnit dva odlišné úkoly. První musí doběhnout ke 2 kilometry vzdálenému kameni, rozbít o něj syrové vejce a vrátit se do výchozího bodu.
Jeho konkurent se mezitím snaží sesbírat 75 vajíček, která jsou poskládaná v řadě za sebou ve vzdálenosti 62 centimetrů. Během jedné cesty ale smí vzít vždy jen jedno vejce, a sice to nejvzdálenější.
Běh nepostrádá komické prvky, protože závodníci většinou nastupují na start posilněni doušky něčeho ostřejšího. V předchozích ročnících byli "běžci" i "sběrači" zhruba stejně úspěšní. Vítěz pak po zbytek dne jí a pije na účet ostatních.
