Skoro nikdo nechodí do práce, skoro všichni mají jen základní vzdělání, běžně se prodávají drogy a čas zabíjí v hernách u automatů - tak vypadá podle sociologických studií typické romské ghetto v České republice. Podle odhadu úředníků jich je u nás na 300 a žije v nich 80.000 lidí. Recept na řešení jejich situace by dnes měla hledat vláda.

9:32 23. března 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stát zatím žádnou jednotnou strategii nemá. A je to vidět zejména na případech, kdy se ty komplikované situace snaží řešit jednotlivá města. Jsme tedy v situaci, kdy se nějaký plán teprve má zrodit.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb ale už má v ruce analýzu situace v Janově. A ta se dá použít i na ostatní místa. Obsahuje i doporučení - třeba, že policie musí zakročit proti lichvářům, drogovým dealerům a vytvořit kamerový systém, město by mělo sociální byty kvalitativně odstupňovat, aby se do jednoho pytle s kriminálníky a neplatiči nedostala do té doby bezproblémová rodina, jejíž živitel najednou přišel o práci.

Stát má podporovat rekvalifikační programy a najít účinnější sankce pro ty, kteří zaměstnávají lidi na černo, a tak je platí málo - pokud vůbec. V těch místech by se také mělo objevit víc sociálních pracovníků, kteří mají lidem pomáhat najít práci a dohlížet na to, aby děti chodily do školy.

Změna situace je podle vládních úředníků běh na dlouhou trať, který bude trvat minimálně 10 let. Jeden pozitivní příklad bychom najít mohli - je to mostecký Chánov. Tvrdí to alespoň jeden norský novinář, který píše o etnických problémech. Nedávno se byl podívat v Matiční, Janově a Chánově a tvrdí, že kdysi vyhlášené sídliště hrůzy je příklad smysluplné spolupráce města a komunity.

Lenka Šumová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít