‚Antizápadník‘ Fico vede Slovensko do čím dál větší izolace. Otevřeně už zmiňuje i odchod z EU a NATO
- Slovní výpady a výhrůžky cizím státníkům a europoslancům, spolu s Maďarskem blokování jednotného unijního postupu, ale i otevřené zpochybňování členství v EU a NATO.
- Tak se projevují a čím dál tím více radikalizují slovenští vládní politici včetně premiéra Roberta Fica (Směr).
- Podle odborníků se tím Slovensko v posledních letech dostalo do mezinárodněpolitické karantény srovnatelné s 90. lety, kdy si znepřátelilo západní spojence, a tak hledá partnery na východě.
Už ne jen předseda malé vládní Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, ale i premiér Fico otevřeně zpochybňuje slovenské členství v EU a NATO.
Během posledních týdnů mají oba politici na kontě řadu výroků, které relativizují slovenskou příslušnost k západním strukturám.
Danko mluví o EU jako o „žaláři národů“, Fico sní o neutralitě. Ještě před rokem přitom slovenský premiér prohlašoval, že členství v EU a NATO je „nenahraditelné“ a jasně odmítal i referendum o těchto otázkách.
„Pokud máme žít v žaláři národů a někdo řekne, že je normální jíst brouky (…) a německý kancléř nám bude vzkazovat, že pokud nebudete poslouchat, tak vám vezmeme eurofondy… Dělají z nás normálně otroky. (…) Přijde debata o tom, co dál v EU. Jestli nás dál chtějí brát za nesvéprávné, povýšeně, tak ať si dál žijí bez nás.“
Andrej Danko (předseda SNS, 28.5.)
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si mnou ruce zbrojařské firmy, jak si mnuly ruce během covidu farmaceutické firmy, by Slovensku velmi svědčila neutralita. Bohužel, toto rozhodnutí není v mých rukou.“
Robert Fico (premiér, předseda Směru, 17.6.)
„Tak se pojďme bavit o tom, kolik stojí neutralita. A jestli bude mít Robert Fico s Robertem Kaliňákem odvahu potom, když si řekneme, že z NATO odcházíme. Protože jedna věc je kec a druhá je slovo chlapa. Pojďme se bavit, jestli má smysl být členy NATO.“
Andrej Danko (předseda SNS, 21.6.)
„Nebuďme tak zabednění, že nemáme jinou možnost. Kdo čekal, že se rozpadne Varšavská smlouva nebo že Velká Británie vystoupí z EU? (…) Není to náboženství, být v NATO a EU.“
Robert Fico (premiér, předseda Směru, 28.6.)
Fico tak jde ve šlépějích svých stranických podřízených, kteří dřívější konsenzus relativizují už delší dobu.
Setrvání v NATO? Slovensku by v současné době zbrojení svědčila neutralita, řekl Fico
Číst článek
Letos v lednu vyvolal protesty na náměstích místopředseda parlamentu Tibor Gašpar (Směr), když reagoval na opoziční snahu ústavně zakotvit slovenské členství v EU a NATO.
„EU a NATO se v čase vyvíjí, mění některé základní otázky nebo principy fungování, které měly, když jsme do nich vstupovali, proto musí zůstat otevřené dveře pro situaci, že bychom eventuálně uvažovali i o krajním řešení, jako je vystoupení z EU,“ řekl tehdy.
Místopředseda Směru a europoslanec Ľuboš Blaha zase například na jaře navštívil Rusko, setkal se s šéfem tajné služby a radoval se z „pádu Západu a vítězství Ruska“.
V dubnu pak europoslanec z opozičního Progresivního Slovenska (PS) zveřejnil výstřižek z přednášky europoslankyně Směru Judity Laššákové, kde mluví o způsobech, jak opustit EU. „Pokud chceme odejít, musíme nejprve pochopit, jak EU vůbec funguje, abychom pak věděli, co si při odchodu vyjednat,“ vypráví například na videozáznamu.
„Ficova vláda vyvazuje Slovensko z Evropy. Je to iracionální hazard s národními zájmy,“ komentoval to exdiplomat Peter Weiss.
Balancování mezi náladami
Ruku v ruce s politiky Směru se radikalizují i jeho podporovatelé a voliči, což zachycují i průzkumy veřejného mínění.
Byť většina Slováků dle posledních měření i po výrocích vládních představitelů nechce vystupovat z EU ani NATO, podporovatelé vládních stran jsou této možnosti nakloněni. Dle červnového průzkumu agentury Ipsos pro Denník N si zůstat v NATO přeje 45 procent voličů Směru, zatímco odejít chce 41 procent.
„Slováci sice chtějí většinově v NATO zůstat, ale je třeba říci, že jsou v tom naprosto pragmatičtí. Problémem je, že dochází k něčemu, co v sociologii nazýváme ‚kognitivní havárií‘, protože až 40 procent z těch, kteří preferují členství Slovenska v NATO, zároveň říkají, že by chtěli být neutrální. Je vidět, že neutralitě ne všichni rozumí,“ popsal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu sociolog Michal Vašečka.
Fico znovu odmítl podpořit sankce. Žádá EU o odklad hlasování, jinak chce balík vetovat
Číst článek
„Fico si je velmi dobře vědom nezanedbatelných tendencí ve slovenské společnosti, které členství v západních strukturách zpochybňují. Dobře ví, že nejsou většinové, ale u jeho voličů jsou značné. I proto toto téma bude Fico dál živit,“ předpokládá Vašečka.
Antizápadník Fico
Ficovo Slovensko má v posledních měsících velmi vážné spory se spojenci z EU a NATO. Kvůli svému destruktivnímu přístupu, spojenectví s Orbánovským Maďarskem či benevolenci vůči Rusku dovedl Slovensko do mezinárodněpolitické izolace.
Na červnové návštěvě v Uzbekistánu Fico zpochybnil evropský model demokracie a naopak vyzdvihl efektivitu autoritářských režimů.
„Budeme muset mluvit o reformě našeho evropského politického systému, který je založen na svobodných demokratických volbách, abychom byli konkurenceschopní. Protože cesta, kterou se vydal Uzbekistán, Vietnam nebo Čína, je cesta mimořádně ekonomicky efektivní. A my budeme mít za chvíli problém těmto zemím konkurovat,“ prohlásil.
Ficova orientace na východní nedemokratické režimy dokonce vyprovokovala k reakci i prezidenta Petera Pellegriniho, který v květnu ve své první zprávě o stavu republiky premiérovi připomněl, aby ve své deklarované „politice všech čtyř světových stran“ nezapomněl na západ.
„Ten se nesmí z naší zahraniční politiky vytratit. Západ totiž není jen jednou ze čtyř světových stran, ale pro slovenské zájmy i stranou nejdůležitější,“ uvedl a vybídl vládu, aby se nevzdalovala od partnerů v EU a NATO.
26:12
Němeček: Ficovi se novelou ústavy podařilo rozdělit opozici, progresivisté vykopali hluboké příkopy
Číst článek
Jenže podle komentátora deníku SME Petera Tkačenka se z Fica v průběhu let stal „typický antizápadník“, jak ukázaly i deklarované postoje během návštěvy Uzbekistánu.
„Není to tak, že by miloval Čínu, Uzbekistán nebo Vietnam, ale dlouhodobě se mu příčí západní model. (…) Rozpad euroatlantických struktur pro něj není ani nepředstavitelný ani katastrofický scénář,“ popisuje Tkačenko.
Tuto tezi podporuje i nová studie think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Směr už v Evropě dávno není vnímaný jako sociální demokracie a Fico se z někdejšího poměrně standardního středoevropského levicového státníka obrátil k nacionalistickému populismu, euroskepticismu a protizápadní rétorice, vyjmenovává.
„Ficova zahraniční politika je výrazně revizionistická. Směr sice odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, staví se proti vojenské pomoci Kyjevu a obvinil prezidenta Volodymyra Zelenského z ‚žebrání a vydírání‘ Evropy. Nejde jen o pomoc Ukrajině, Fico o evropských lídrech opakovaně mluví jako o válečných štváčích, že Rusko není hrozbou a měli bychom s ním spolupracovat,“ píší odborníci.
Že současná vláda dostává Slovensko do izolace, tvrdí i opozice. „Naši partneři nám nerozumí a nedůvěřují nám, spolu s Maďarskem nás vnímají jako problémový stát. Izolace, ve které jsme ocitli, je nebezpečná pro budoucnost naší země,“ uvedl lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka.
8:01
Zdechovského si na Slovensko objednala opozice. Nikdo tu nic nezametá pod koberec, říká poslanec SNS
Číst článek
Podle něj se Slovensko dostává do podobné situace jako v 90. letech, kdy Bratislava čelila výtkám kvůli deficitu demokracie a vypadla z první vlny rozšiřování NATO.
Zdechovského delegace
Nesoulad a nepřátelské naladění směrem k EU potvrdila i reakce vládních politiků na dvě nedávné europarlamentní delegace, které na Slovensko zamířily.
Koncem května to byla skupina europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu vedená Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), která zpochybnila schopnosti odhalovat a předcházet podvodům s evropskými dotacemi a zkoumala podrobnosti ohledně toho, jak jsou eurodotace zneužívány na stavbu luxusních haciend nebo nákup neexistujících kamionů.
Podezření na nesrovnalosti našli v 76 ze 79 slovenských okresů. „Výsledky jsou šokující,“ zhodnotil Zdechovský.
Výprava čelila ostrým útokům slovenských vládních představitelů. „Velmi mě mrzí, že slovenská opozice nemá problém si najímat nájemné vrahy, kteří sem přicházejí ze zahraničí, jako byl naposledy pan europoslanec, ten podivín z České republiky. Ani nevím přesně, jak se jmenoval. Dorazil sem na jasný pokyn, normálně najatý politický vrah,“ počastoval Zdechovského Fico.
23:50
Kontrolu dotací označuje slovenská vláda za trestnou výpravu z Bruselu. Je to zastrašování, říká Zdechovský
Číst článek
Jen pár dní po první europoslanecké výpravě na Slovensko zamířili i zástupci europarlamentního Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, jejichž cílem bylo posoudit stav demokracie, právního státu a dodržování základních práv na Slovensku. S touto výpravou už se premiér Fico sešel a byl k ní vstřícnější.
„Musím ocenit, že tato skupina europoslanců sem nepřišla jako pan Podivín z České republiky prorokovat a řečnit ve jménu slovenské opozice a nepřišli dělat špinavou opoziční politiku, jako jsme to viděli u pana Zdechovského,“ neodpustil si ale rýpnutí.
Ani závěry této skupiny europoslanců nebyly lichotivé, i oni upozornili na to, že se Slovensko ubírá stejným směrem jako Maďarsko. Ve své zprávě upozorňují na útoky na soudce i novináře, nebo že některé reformy Ficovy vlády – například kritizovaná trestní novela – ohrožují demokratické principy.
Zmínili i navrhovanou ústavní změnu prosazující nadřazenost slovenského práva nad tím mezinárodním v kulturně-etických otázkách, což je v rozporu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii.
Vztah s Merzem
Fico se stačil dostat do křížku i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, který naznačil možné budoucí řešení slovenského a maďarského blokování unijní jednoty. Uvedl, že má páky na to, aby obě země dostal pod tlak například řízením o porušení unijního práva a odejmutí evropských peněz.
‚Nebudeme se vyhýbat konfliktu.‘ Merz pohrozil Slovensku a Maďarsku kvůli blokování opatření EU
Číst článek
Slovensko-maďarský tandem má za sebou například březnové blokování prodloužení unijních sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Budapešť zase na úrovni EU dlouhodobě vystupuje vůči některým opatřením, která jsou namířená proti Rusku a jeho agresivní válce na Ukrajině.
Aktuálně Slováci s Maďary společně kverulují v otázce osmnáctého balíku sankcí proti Rusku, který by mimo jiné znamenal odstřižení EU od ruského plynu. Kvůli hrozbě jejich veta od dalšího balíku sankcí Unie zatím ustoupila.
A ani v tomto případě nebyli slovenští vládní politici v útocích zdrženliví. Facebooková stránka bratislavské organizace Směru Merze přirovnala k Adolfu Hitlerovi tím, že jej označila výrazem „Führer“ (vůdce).
Rozhádat se s předsedou vlády největší evropské země si ale Fico nemůže dovolit, situaci tak už v týdnu žehlil ve společném telefonátu. Slovenský premiér nakonec označil Merzův přístup za „konstruktivní“.
