Kdybychom měli vyplácet náhradu škod, tak se nedoplatíme, říká ministr Havlíček
Vláda hledá způsoby, jak podpořit firmy i zaměstnance postižené koronavirovou krizí. Počítá s příspěvkem 15 000 korun měsíčně pro živnostníky i s 13 000 korunami ve formě ošetřovného pro osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Stát již drobným podnikatelům odpustil část sociálního a zdravotního pojištění. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v rozhovoru pro Radiožurnál vysvětluje jednotlivé vládní kroky.
Částka 15 000 korun se týká všech živnostníků a OSVČ, nebo budou muset nejdříve dokazovat, že utrpěli nějaké škody kvůli vyhlášeným omezením?
My to teď ladíme, nicméně počítáme s tím, že se to bude týkat prakticky všech OSVČ. Nicméně počítáme v tuto chvíli, že by to byli pouze ti, kteří to mají na hlavní činnost, nejsou to ti, kteří pracují v běžném zaměstnaneckém poměru a ještě bokem mají nějakou živnost.
S náhradou škody za ušlý zisk se nedá počítat, obhajuje Schillerová změnu nároků na odškodnění
Číst článek
Živnostníci musí platit měsíčně nájem provozovny, někdy půjčky na vybavení, uživit rodiny. Je ta částka adekvátní? Bude to stačit na udržení živnosti?
Je to částka záchranná. My tím nenahradíme ušlé zisky, na druhou stranu to není částka úplně vycucaná z prstu. Sociální partneři se shodli na tom, že 14 600 je minimální mzda, my to v tuto chvíli trošku kopírujeme a říkáme, pojďme živnostníkům dát absolutní minimum.
Je třeba stále ještě říkat, že nemusí platit 5 000 sociální a zdravotní záruky a pokud mají dítě do 13 let tak ještě dostanou 13 000 ošetřovné. Nehledě na to, že mají odložené většiny plateb na finanční správu a pokud mají jednoho, dva, tři zaměstnance, tak si mohou využít toho, že se bude kompenzovat mzda jejich zaměstnanců od 50 do 80 procent.
Pro firmy, živnostníky se zaměstnanci vláda připravuje tzv. kurzarbeit, příspěvky zaměstnavatelům na mzdy zaměstnancům. Někteří majitelé firem si stěžují na nejasné podmínky, poukazují na různé informace na webu ministerstva práce a sociálních věcí, nebo na nesladění s tržním prostředím EU. Například firmy v Německu kurzarbeit již mají a vláda jim kryje 100%, v Rakousku 80-90% apod. Proč vláda plánuje pět druhů náhrad, proč je to tak složité, a proč to nedosahuje parametrů jako v Rakousku a Německu?
Na to je jednoduchá odpověď, je to trochu vytržené z kontextu. Ano, Němci a Rakušané mají až stoprocentní krytí, ale my máme zase mnohem širší využití. Nemáme to pouze na výrobu, ale i na obchod, na služby, atd., je to daleko širší pojetí.
Ad dva, nedáváme tu podporu jenom těm, kteří se dostali do problémů, protože se dostali do karantény, nebo jsme jim „zavřeli byznys“, ale dáváme to i těm, u nichž prokazatelně klesl obchodní obrat, tedy výnosy, i těm, kterým klesly vstupy, tedy nemohou např. nakupovat materiál, protože jejich dodavatelé mají problémy.
To jsou dva způsoby, jak se k tomu postavit, buď to dáme užší skupině firem a dáme jim o něco více, anebo širší skupině firmě, ale pak to bude o něco méně. My se domníváme, že když to bude 50 – 80 % z mzdy, kterou zaměstnanec dostává, tak v tomto případě se nám to zdá adekvátní. Myslíme si, že je to jeden z nejlépe připravených kurzarbeitů ve střední Evropě, svojí šíří je to skutečně velké.
Krizový zákon
Musí to skutečně být pět různých druhů náhrad? Nejdou dvě, nebo tři, aby bylo snazší se v tom orientovat?
To není o té orientaci, pokud někdo chce, abychom mu proplatili 20, 50 nebo také 500 zaměstnanců, tak je dobré, aby se v tom zorientoval, aby se v tom našel. Protože když to opět uděláme pouze na ty dvě, tak nám z toho něco vypadne. To je například ta věc, kdy říkáme, že pokud budou o 30 procent nižší tržby, jsme připravení to zaplatit, ale někdo zase říká, že je schopen vyrábět na sklad takže jsme se na to dívali s ohledem i na ty vstupy.
1:24
Pobočky finančních úřadů zejí prázdnotou. Daňové přiznání musí lidé podat až do prvního července
Číst článek
Jsem přesvědčen, že to není nepřehledné, dělali jsme to s partnery z byznysu a podnikání, s partnery ze Svazu průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských svazů, Hospodářskou komorou, odbory apod.
Vláda ale vyhlašuje různé druhy pomoci a ty podmínky, za kterých je mohou firmy dostat, se zatím jeví jako dost nepřehledné a stále se měnící. Sám jste říkal, že například ta částka 15 000, kterou mají dostat živnostníci, se bude teprve specifikovat. Podnikatelé říkají, že by od státu chtěli vědět, co se bude dít dál, a jaký je ekonomický výhled a podpora, aby věděli, jak se zachovat. Očekávají velké změny poptávky a chtějí vědět, s čím počítat. Když vám, pane ministře, dám ještě jeden příklad: OSVČ si mohou o podporu 15 000 požádat na finančním úřadu, o ošetřovné na živnostenském úřadu, o případnou kompenzaci mezd zaměstnanců na úřadu práce a o případně bezúročnou půjčku v bance. Nedá se to nějak sjednotit?
To by teoreticky bylo možné, kdybychom nebyli v situaci, v jaké jsme. My jsme si to rozdělili mezi jednotlivé resorty, protože ten tlak na ministerstva bude enormní. Vezměme si jenom to, že kvůli kurzarbeitu, náhradě mezd, budou skutečně úřady práce a instituce pod ministerstvem práce a sociálních věcí totálně zavalené.
Stejně tak ministerstvo průmyslu a obchodu si pod sebe „natáhlo“ živnostenské úřady a distribuci ošetřovného. A zase ministerstvo financi si pod sebe bere těch 15 000 příspěvků pro 500 000 živnostníků. Přičemž podotýkám, že ty programy nikdy v minulosti nebyly a není jednoduché v takové chvíli obsloužit tak obrovské množství lidí a současně také musíme hlídat to, aby to bylo férové a nešvindlovalo se.
To, že to rozdělujeme mezi tři klíčové instituce, je prostě pragmatický postoj. Že banky dávají úvěry, které jsou zaručené, to je standardní postup, dnes budou dávat úvěry, které jsou zvýhodněné. U valné většiny těch žádostí je možné dělat to elektronickou cestou, toho také využíváme.
Maláčová: Situaci českých rodin sleduji. V případě nouze navrhnu navýšení ošetřovného na 80 procent
Číst článek
Uvědomme si, že jsme v mimořádné době, v prostředí, kdy musíme jednat z hodiny na hodinu, a to, co jsme připravili za posledních deset dní, je z tohoto úhlu pohledu nevídané. Rozumím podnikatelům, že by to bylo ještě lepší, kdyby to bylo predikovatelné, ale nikdo ve světě dnes nedokáže predikovat, jak dlouho a kde bude koronavirus.
Vezměme si, jak jsme se na to dívali před měsícem, před 14 dny a dnes, podívejme se, kde je dnes Francie, Španělsko a docela optimisticky, kde jsme my díky všem opatřením, která jsme udělali. Jakkoliv chápu, že se negativně dotýkají podnikatelů, tak máme koronavirus částečně pod kontrolou a jsme v situaci, kdy se nám podařilo ochránit obyvatele. A nyní je to o tom, že musíme začít diskutovat, kdy a v jaké míře začneme byznys a podnikání postupně uvolňovat.
Nejasnosti stále panují kolem toho, zda mají firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona nárok na odškodné za ušlý zisk. Ministryně financí Alena Schillerová odmítá, že by firmy měly nárok na náhradu škody, podle části právníků mají ale firmy na základě krizového zákona jednoznačný nárok a zákon to podle nich říká jasně. Měly by firmy, které byly podle krizového zákona uzavřeny získat náhradu škody?
V tuto chvíli dáváme desítky až stovky miliard do podpory podnikání. Státní rozpočet, instituce a upřímně i všechny lidi to bude stát neuvěřitelné peníze. Snažíme se reagovat rychle a férově, za tu situaci nikdo nemůže.
Já tomu rozumím, pane ministře, ale tady jde o to, co říká ten zákon. Mají nárok nebo nemají nárok?
Podle našeho názoru a podle výkladu ministerstva vnitra to zákon takto exaktně neříká. Ten rozsah náhrad škody oproti těm opatřením, která byla vydána vládou, se nemění.
Pokud ale opravdu chcete pomoci ohroženým podnikatelům, proč se potom bráníte vyplatit jim náhradu škody a odkazujete je na různé balíčky, které vytváříte?
Pokud bychom měli vyplácet náhradu škody, tak by nás to stálo biliony korun a na několik generací bychom zadlužili všechny naše další generace. Musíme si vybrat, jakou cestou půjdeme, a my se snažíme zachránit živnostníky a podnikatele. Dnes spekulovat nad tím, že bychom měli vyplácet náhrady škody, to bychom se nedoplatili nikdy a to by v podstatě zbankrotoval celý svět.
