Komentátor Fingerland: Na kvalitní žurnalistiku je stále míň peněz. To je pro demokracii nebezpečné
Bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu musí mít člověk, kterému je udělena Cena Ferdinanda Peroutky. Zároveň musí ctít zásady demokracie a být nekompromisní k projevům totality. „Novinář čelí nebezpečím a výzvám i v těch nejlepších dobách. A já si pořád myslím, že naše doba je jedna z nejlepších, jakou český národ zažil,“ říká její čerstvý laureát, publicista a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
Má rád důkladnou analýzu a zasazování věcí a událostí do kontextu. Co naopak nemá rád, jsou ukvapené, zjednodušující závěry.
„Jako komentátor jsem specifický typ novináře. Do určité míry můžu mít licenci v tom, že říkám své názory. Ale jsem ten typ, který si je spíš nechává pro sebe a snaží se analyzovat. Dnes vidím, že i velká světová média šíří dezinformace, či ne vždy zcela propracované informace,“ uvádí v pořadu Interview Plus.
Internet podle něj přinesl demokratizaci výměny názorů i větší možnosti šířit dezinformace. Na kvalitní žurnalistiku pak zbývá stále méně peněz.
„I velké americké listy, které čtu, mají čím dál míň peněz, takže nemají zpravodaje ani dost času na ověřování věcí. To je z dlouhodobého hlediska nebezpečné – a teď budu mluvit jako Peroutka – pro svobodný svět a demokracii,“ zdůrazňuje.
„Na cestách jsem se někdy setkal se zpravodaji velkých médií a lekl jsem se, protože proti mně stál třeba dvacetiletý klučík. Myslel jsem, že tam bude prošedivělý člověk, kterého budu automaticky brát jako autoritu. To neznamená, že by dvacetiletý nemohl napsat dobrou reportáž, ale je to nová situace,“ dodává.
Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získal komentátor Fingerland a Uhlová z Alarmu
Číst článek
Hebrejky
Společnost Ferdinanda Peroutky vedle komentářů Fingerlanda ocenila i za knihu Hebrejky, zaměřenou na příběhy biblických žen ve znevýhodněném postavení a pojaté z různých interpretačních pohledů.
„Některé příběhy pojednávají i o válkách a násilí na ženách. Když jsem to psal, tak ještě nebyla válka na Ukrajině, ale odehrávaly se masakry jezídů ze strany Islámského státu v Iráku. Uvědomil jsem si, jak je to všechno aktuální a jak se věci opakují. Bohužel,“ přiznává.
V Bibli jsou i kořeny některých aktuálních sporů na Blízkém východě, kterému se Fingerland profesně věnuje, a různé definice toho, jak velká je Země zaslíbená Bohem potomkům starozákonního patriarchy Abraháma.
„Od úzkých, kdy jde o Jeruzalém a okolí, po nejrozsáhlejší, kdy má jít o území od Egypta po Eufrat. V izraelské politice je otázka toho, co ten stát musí z náboženských i strategických důvodů zahrnovat, velice aktuální a bolestivá,“ poznamenává.
Spor se vede i o citlivou otázku správy Jeruzaléma, v minulosti se objevily návrhy počítající s tím, že vše nad zemí bude palestinské a vše pod ní izraelské.
„Když se rodily dohody z Osla, tak si Palestinci ve vesnici Abu Dis postavili parlament, který vlastně byl a nebyl v Jeruzalémě. Hledají se řešení na způsob chytré horákyně, aby věci platily i neplatily, aby byly a nebyly,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor Interview Plus výše.
