Komunitní zahradničení může být pro zemědělce cestou z tržního systému

Kompot nenajdete jen ve sklenici. Za graficky modifikovaným názvem (KomPot) se skrývá i občanské sdružení, které se stará o rozlehlou zahradu v obci Nové Středokluky. Funguje vlastně jako družstvo, za finanční vklad mají jeho členové čerstvou zeleninu podle sezony a také pocit, že mají tak vlastní zahradu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahrada občanského sdružení KomPot ve středočeské obci Nové Středokluky

Zahrada občanského sdružení KomPot ve středočeské obci Nové Středokluky | Foto: Eva Rajlichová | Zdroj: Český rozhlas

„Tamhle vidíte svazenku, vzadu mák, tady vepředu červená řepa. Je toho tady fakt hodně,“ představuje svoje působiště Míla Kettnerová.

Míla pochází z rodiny zemědělců a za minulého režimu její rodina o možnost samostatného hospodaření přišla.

Mladá žena přemýšlela, jak na tradici navázat a smysluplně využít pozemky, které se jim vrátily zpět. Pěstování zeleniny je pro ni ostatně už dlouhá léta koníček, a tak si od rodičů na dvacet let pronajala část pole u Nových Středokluk a založila občanské sdružení KomPot.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahradu občanského sdružení KomPot navštívila s mikrofonem Eva Rajlichová

„Členové jednak dali investici do toho, abychom mohli nakoupit nářadí, udělat plot a tak dál, a zároveň přispívají, vždycky se zavážou na celý rok, že budou odebírat svůj díl z produkce. Je to taková cesta pro zemědělce, jak se vymanit z tržního systému,“ popisuje Míla Kettnerová.

V současné době se na provozu zahrady podílí asi třicet lidí - asi polovina z nich sem chodí i pracovat. Jedním z nich je i Láďa Nosál.

„Teď tu kosím, pleji, sklízím, zalívám,“ vypočítává Láďa Nosál a dodává, že fyzická aktivita na čerstvém vzduchu ho baví.

Alespoň jednou ročně se musí členové sdružení účastnit valné hromady, kde se rozhoduje i o tom, co se bude v následujících sezoně pěstovat.

„Hodně jsme přidávali brambory, přidávali jsme dýně,ale obecně jsou hodně oblíbené okurky, rajčata, papriky, což jsou bohužel jedny z nejnáročnějších zelenin,“ specifikuje produkci KomPotu Míla Kettnerová, která si zakládá i na tom, že se všechno hnojí jen přírodně: koňským hnojem a kopřivovou jíchou.

Zahrada občanského sdružení KomPot ve středočeské obci Nové Středokluky | Foto: Eva Rajlichová

„Vezmete kopřivy a necháte je zkvasit ve vodě asi tak dva týdny, a tím se zalívá v poměru 1:10,“ vysvětluje Kettnerová princip biologického hnojení.

Komunitou podporovanému zemědělství se daří ve Francii nebo Anglii, v Česku je zahrada Míly Kettnerové zatím prvním takovým projektem.

Přibývá ale městských komunitních zahrad - v Praze už jsou na Jižním Městě, v Bráníku, Holešovicích nebo nově v blízkosti Krejcárku. Zahradničit do Nových Středokluk jezdí i se svými dvěma dětmi Láďou a Eliškou paní Iveta.

„Je to všechno taková zkouška. I počasí nám různě přeje a nepřeje. Je jasné, že člověk se musí trošku přizpůsobit a ta produkce zeleniny podle toho vypadá,“ říká paní Iveta a dodává, že hrdá je na vypěstované kedlubny.

S pozemkem, kde úhledné záhony malebně ohraničují ostrůvky vlčích máků a třezalky, mají členové občanského sdružení KomPot velké plány: v dohledné době by se vstupní část měla změnit na relaxační zónu.


Zvětšit mapu

Eva Rajlichová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme