Úřady kvůli kontrolním hlášením rozdaly pokuty za 1,3 miliardy, podnikatelé zaplatili 376 milionů
Až půlmilionovou pokutu chce zavést ministerstvo financí za špatné vyplňování kontrolního hlášení DPH. Někteří podnikatelé totiž podle něj vědomě obstruují, ale není možné je potrestat. Za hlášení přitom už dnes padají vysoké sankce. Od jeho zavedení úředníci rozdali pokuty za bezmála 1,3 miliardy, podnikatelé ale zaplatili jen třetinu. Vyplývá to z údajů, které si redakce iROZHLAS.cz vyžádala od Generálního finančního ředitelství.
„V roce 2016 bylo uděleno 2036 pokut v celkové výši 88 980 000 korun. V roce 2017 bylo uděleno 19 633 pokut v celkové výši 680 221 000 korun. Letos k 3. prosinci 2018 bylo uděleno 77 629 pokut v celkové výši 502 793 000 korun,“ uvedla pro redakci iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Klára Křehlová.
Celkem tedy úředníci od zavedení opatření rozdali bezmála sto tisíc pokut za téměř 1,3 miliardy korun.
Podnikatelé zaplatili ale jen přibližně v polovině případů. Finanční správa od nich inkasovala necelých 376 milionů korun. Pětinu celkové částky – více než 232 milionů – jim úředníci odpustili.
Následující tabulka ukazuje přehled udělených, prominutých i zaplacených pokut od počátku zavedení kontrolního hlášení v roce 2016:
Pokuty za drobnosti
„Pokud bylo prominuto téměř deset tisíc pokut v objemu 232 milionů korun, tak to jednoznačně svědčí o tom, že jsou udělovány pokuty i za jednání, které není nijak společensky škodlivé,“ řekl serveru iROZHLAS.cz vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek.
Novou šéfkou finanční správy bude Tatjana Richterová. Janečka nahradí ještě před koncem roku
Číst článek
Jako příklad popisuje případ Hotelu Kraskov, který se dostal až k soudu.
Hotel měl podle něj správně jak přiznání, tak kontrolní hlášení. Chybu ale udělal jeho obchodní partner. Proto ho úředníci vyzvali k potvrzení správnosti údajů. „Jelikož to udělal až po stanovené lhůtě, dostal pokutu 30 tisíc korun,“ popsal Hajdušek.
Ve své praxi řešil i případ, kdy přišla 30tisícová pokuta kvůli špatně vyplněnému číslu měsíce. „Firma na výzvu správce daně potvrdila správnost svého kontrolního hlášení. Paní účetní se ale spletla v čísle měsíce - namísto května uvedla duben, číslo výzvy ale bylo správně. Po měsíci ji kontaktovala pracovnice správce daně a požadovala, aby to podala ještě jednou. Paní účetní tak učinila a výsledkem byla pokuta 30 tisíc korun,“ dodal s tím, že oba případy nakonec dopadly dobře.
„Kontrolní hlášení vzniklo proto, aby slušné firmy pomohly nahánět systémové neplatiče. Je to jednoznačná administrativa navíc, ale pokud se tím odchytají skuteční gauneři a bílí koně, kteří nás okrádají o desítky miliard, pak se práce navíc dá i ospravedlnit. Pak ovšem sankce za neplnění musí dopadat zejména na notorické podvodníky a ty, kteří jim smyšlenou fakturací napomáhají. Pokud se do sítí finanční správy začnou chytat firmy za banální prohřešky, firmy, které vždy měly vše v pořádku a na něco zapomněly, pak je to pro dobrotu na žebrotu. Budeme s ministerstvem financí obratem jednat a chtít potvrzení, že kontrolní hlášení slouží pro zamezení karuselových podvodů, a ne k výběru pokut jinak neproblémových firem. “
Karel Havlíček (Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR)
Že dostávají nepřiměřeně vysoké pokuty i za drobné či formální chyby, si podnikatelé stěžují od počátku zavedení tohoto opatření. Například Martin Vandas v červnu 2016 dostal pokutu ve výši deset tisíc korun, protože nahrál kontrolní hlášení chybně do systému a finanční správa jej měla za neodevzdané.
„Ta příloha se nenačetla a já si toho nevšiml. S paní z úřadu jsme ale komunikovali a kontrolní hlášení obratem zaslali. Ta paní nám tvrdila, že to bude v pohodě, že se ten systém se teprve zabíhá,“ popsal tehdy pro iROZHLAS.cz. Finanční správa mu nakonec pokutu po zaplacení správního poplatku odpustila.
Podobnou zkušenost má i podnikatelka Markéta M. z Plzně, která také nepodala kontrolní hlášení včas, ale až v reakci na výzvu od úředníků. „Byla nám vyměřena pokuta ve výši 10 000 Kč. Po asi třech týdnech od podání žádosti o prominutí jsme dostali vyrozumění, že pokuta byla prominuta,“ uvedla.
Možnost odpustit pokutu za kontrolní hlášení za určitých okolností ministerstvo zavedlo po kritice až v polovině roku 2016.
Pokuta až půl milionu
Celkem 34 tisíc pokut za kontrolní hlášení ve výši 663 milionů korun ale stále zůstává nezaplacených i neodpuštěných. I přesto chce resort financí, do jehož gesce správa daní spadá, zavést další sankci, a to až ve výši půl milionu korun. Tou by bylo možné postihnout podnikatele za špatné vyplnění údajů v hlášení.
„V praxi dochází poměrně často k situaci, kdy plátci záměrně a opakovaně nevyplňují údaje - neuvedou všechny požadované údaje nebo uvedou odhadované a nikoliv faktické údaje - a čekají na výzvu správce daně, na kterou reagují včas a doplní všechny požadované údaje. Nelze jim tak uložit pokutu.“
Důvodová zpráva ministerstva financí
Podle finanční správy by nová pokuta měla pomoci firmám, které mají stejnou zkušenost jako majitelé Hotelu Kraskov.
„Hlavním cílem této pokuty je prevence proti obstrukcím, má tedy zejména preventivní charakter. Napravení tohoto protiprávního jednání u těch, kteří systémově uvedeným způsobem narušují řádné podávání kontrolního hlášení, naopak přinese benefit pro ostatní plátce, kteří následkem takovéhoto jednání svých obchodních partnerů jsou též vyzýváni k odstranění vad kontrolního hlášení,“ vysvětlil redakci mluvčí Generálního finančního ředitelství Lukáš Heřtus.
Ministerstvo také navrhuje u kontrolního hlášení omezit dobu pro vydání platebního výměru na půl roku, jinak povinnost uhradit pokutu zanikne.
Podle Hajduška je ale zavádění nových pokut nepřijatelné. „Technický systém finanční správy je naprogramovaný tak, že nedokáže odfiltrovat drobné nejasnosti v číslech dokladů, datech plnění, DIČ atd. – tedy v údajích, kde o žádný podvod jít nemůže. Dokud si toto nevylepší, je nepřijatelné zavádět další nové pokuty.“
David Hubal z Unie daňových poplatníků má za to, že by nová sankce dopadla na poctivé podnikatele. „Udělované pokuty vesměs nepostihují podvodníky, neboť skutečný podvodník obvykle používá prázdnou obchodní společnost, na níž pokutu stejně nelze vymoci. Sankce jsou tedy fakticky uplatňovány proti poctivým plátcům, kteří se správce daně komunikují a neschovávají se. Nová půlmilionová sankce bude tak spíše dalším ‚kladivem na poplatníky‘ než nástrojem na postih podvodníků,“ říká.
Statistika zatím není
Ministerstvo financí v důvodové zprávě k daňovému balíčku, v rámci nějž sankci navrhuje, píše, že plátci nevyplňují údaje poměrně často. Redakce iROZHLAS.cz proto žádala po finanční správě statistiku, v kolika případech v minulých letech k takovému jednání došlo.
Podnikatelům v Česku zabere vyřízení daní 248 hodin ročně. Ve vítězném Lucembursku to je jen 55
Číst článek
„Na statistikách se pracuje, avšak i kvůli mnoha absencím a dovoleným je budeme schopni zaslat až v průběhu příštího týdne,“ napsal redakci Heřtus. Ani po urgenci ale údaje nedodal.
Zákon umožňuje úředníkům udělit pokutu, pokud podnikatel neodevzdá hlášení ve stanovené lhůtě:
- 1000 Kč, pokud podnikatel hlášení dodatečně podá po stanovené lhůtě bez vyzvání úředníků,
- 10 000 Kč, pokud podnikatel hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co ho k tomu vyzvali úředníci,
- 30 000 Kč, pokud podnikatel nepodá následné kontrolní hlášení po výzvě úředníků ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
- 50 000 Kč, pokud podnikatel nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.
Zatímco v roce 2016 vycházela na jednu udělenou pokutu v průměru částka 44 tisíc korun, o rok později to bylo už jen 34 tisíc korun a letos se průměrná pokuta pohybovala okolo 6,5 tisíce korun.
