Ministerstvo vypsalo čtvrtmiliardový tendr na účtenky k EET. Počítá s nimi zatím neschválená novela
Celkem 250 milionů by měl stát tisk bločků účtenek, se kterými počítá návrh novely zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Ministerstvo financí vypsalo začátkem měsíce výběrové řízení na jejich dodavatele a distributora. Novela zákona přitom už od poloviny června leží v Poslanecké sněmovně, kde zatím neprošla ani prvním čtením.
„Veřejná zakázka byla vypsána ministerstvem financí v souvislosti s možnou budoucí potřebou vydávat bloky účtenek ve smyslu navrhované novely zákona o evidenci tržeb,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Šárka Šmolíková. Resort zakázku zveřejnil ve věstníku na začátku měsíce.
‚Účtenkovka je úspěšný projekt.‘ Přesto si ministerstvo objednalo průzkum mezi lidmi za 133 tisíc
Číst článek
Novela zákona počítá se zavedením evidence, která by nevyžadovala online připojení pokladny k systému finanční správy.
Určen má být pro vybrané nejmenší podnikatele a živnostníky. Ti by podle návrhu dostali od finančního úřadu předtištěné bloky účtenek, jež by ručně vyplňovali.
Jedna kopie by byla pro zákazníky, tu druhou by schraňovali pro potřeby finančních úřadů. Čtvrtletně by pak souhrnné údaje museli odeslat finanční správě.
Zakázku lze zrušit
Návrh přitom čeká na schválení poslanci už od poloviny června a za uplynulých pět měsíců neprošel ani prvním čtením. Jednání prodlužovaly projevy odpůrců evidence, jež premiér Andrej Babiš (ANO) označil za obstrukční. Piráti navíc avizovali, že na konci prvního čtení navrhnou zamítnutí zákona, což chtějí podpořit i poslanci ODS a TOP 09.
Ministerstvo financí je připraveno i na to, že novela neprojde. „Pokud novela zákona o evidenci tržeb schválená nebude, případné plnění dle rámcové dohody nebude ze strany ministerstva financí požadováno, což umožňuje zadání veřejné zakázky,“ vysvětlil ředitel tiskového odboru financí Michal Žurovec.
Tendr podle něj musel být vypsán ještě před přijetím zákona, aby se v případě schválení stihl tisk i distribuce bločků.
Elektronická evidence tržeb
- Jedná se o vlajkovou loď současného premiéra Andreje Babiše. Spuštěna byla v prosinci 2016 za velké kritiky jejích odpůrců.
- Nabíhat měla původně ve čtyřech vlnách. První fáze se týkala restauračních a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 musely ve druhé vlně začít evidovat maloobchody a velkoobchody. Další dvě vlny měly přijít v březnu 2018 a červenci 2018, kdy se měli přidat ostatní podnikatelé a živnostníci.
- 12. prosince 2017 ale rozhodl Ústavní soud, že zákon vykazuje řadu nedostatků a mimo jiné zrušil náběh posledních dvou etap. Někteří soudci dokonce v disentním stanovisku uvedli, že evidence by měla být úplně zrušena.
- Projednávaná novela se má vypořádat s řadou formálních nedostatků, které Ústavní soud zákonodárcům vytknul. Mimo to má umožnit drobným podnikatelům evidovat tržby bez připojení k internetu a snižuje DPH u části zboží a služeb.
Tvrdé podmínky
K tomu, aby podnikatel nebo živnostník mohl evidovat ve zjednodušeném režimu, musí splnit několik podmínek - nesmí být plátcem DPH, nesmí mít více než dva zaměstnance a výše jeho příjmu nesmí za rok přesáhnout 200 tisíc. Právě poslední podmínka je předmětem kritiky profesních organizací.
„Tvrdíme, že by ta hranice měla být vyšší, alespoň 500 tisíc. Tím pádem by více firem mělo možnost si vybrat, zda chce evidovat elektronicky, nebo využije zjednodušený režim,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
„Stanovené podmínky pro získání offline režimu v navržené podobě se vztahují na relativně široký okruh podnikatelů - v maximální hranici může jít až o 340 tisíc subjektů.“
Alena Schillerová (ministryně financí)
Ocenil, že ministerstvo chce vzít část nákladů podnikatelů na sebe. „Myslím si, že je dobře, že finanční správa nabízí předtištěné účtenky, že si je lidé budou moci vzít. Tím by se vyřešil určitý problém s vyššími náklady, který některé firmy měly. Můj názor je ale takový, pokud to mám říct natvrdo, že se pomalu vyplatí jít elektronickou cestou,“ dodal.
Podmínky pro možnost evidovat zjednodušeně považuje za problémové i předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek: „Co považuji za důkaz toho, že ministerstvo nekoná v dobré vůli, jsou podmínky, které stanovili. Jsou takové, že se do toho vejde v podstatě jen člověk, který je zaměstnán a podnikáním či živností si pouze přivydělává.“
Stamilionové náklady
Návrh podle Bábka neubírá malým podnikatelům zátěž. „Ministerstvo přišlo s návrhem, který nabízí těm nejmenším živnostníkům možnost nepoužívat elektronickou evidenci, ale jako náhradu za to jim dává v podstatě ještě horší a byrokraticky více zatěžující nástroj,“ dodal.
EET není protiústavní, oznámil rozhodnutí Ústavní soud. Část zákona ale zrušil
Číst článek
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by i za těchto podmínek mohlo na zjednodušený režim dosáhnout 340 tisíc podnikatelských subjektů. „Nicméně ministerstvo financí předpokládá, že ve skutečnosti bude počet podnikatelů, kteří se rozhodnou pro zvláštní režim evidence, výrazně menší,“ napsala v SMS.
Předpokládané provozní náklady na elektronickou evidenci v současné podobně dělají ročně přibližně 300 milionů korun. Tisk a distribuce boků účtenek tak představuje náklady dodatečné. Ministerstvo ale neuvedlo, jak výrazně roční provoz zdraží.
„Predikce měsíčních nebo ročních nákladů vynaložených na pořízení a distribuci bloků účtenek je ovlivněna celou řadou proměnných, například počtem poplatníků, kteří využijí možnost evidovat ve zvláštním režimu, počtem jimi využitých účtenek a v neposlední řadě i výslednou cenou jednoho bloku, kterou se podaří vysoutěžit,“ uvedl Žurovec.
