ACTA má podle svých tvůrců přispět k ochraně duševního vlastnictví a tedy k boji proti padělkům a pirátům. Dokument, k němuž se Česko připojilo koncem ledna, ale podle kritiků ohrozí například svobodnou výměnu informací na internetu.

„Sama dohoda de facto je prázdnou dohodou, to znamená, že v tuto chvíli nemění právní systém v naší České republice, zákony platí a vlastně nic se neděje. Jenže ta dohoda je o tom, že se přijmou jisté legislativní kroky, a tady se pro náš úřad zdají některé závazky – mírně řečeno – nejasné,“ vysvětluje předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

Česká republika by se podle dohody měla zavázat, že bude prosazovat občanské a trestní právo na internetu, říká Němec. Zatímco přestupky jsou v současnosti už postihovány, v otázce občanských práv prý vzniká problém.

„Dnes platí zákon o data retention, to znamená policie má možnost přístupu k lokalizačním a provozním údajům, což jsou údaje, které vedou k identifikaci zdroje adresáta komunikace na internetu. Jenže zákon přesně určuje, v jakých vyjmenovaných případech trestných činů se to děje,“ popisuje Němec současnou praxi.

V souladu s dohodou ACTA by se ale podle něj mohl teoreticky připravit právní předpis, který by dával policii právo přístupu k těmto údajům i v případě například nelegálního kopírování CD, což ovšem Ústavní soud svým rozhodnutím zakázal.

„Takže jakoby se zavazujeme, že přijmeme některé právní kroky, které už předem víme, že nelze přijmout,“ shrnuje s tím, že by se měly skutečně nejprve důkladně analyzovat dopady dohody ACTA.

„Není vlastně jasné, proč tato smlouva byla podepsána, když v tuto chvíli právní systém nemění,“ dodává Němec.

Jaroslav Beránek, Kristina Winklerová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít