Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
Na daních státu lidi v Česku průměrně odvedou 40 procent ze svých příjmů. Hůř jsou na tom zaměstnanci s nejnižšími výdělky. Naopak živnostníci s vysokými tržbami a malými náklady mají podmínky nejvýhodnější. Upravit systém chtějí spíše lidé, kteří českým daním rozumí. Značná část lidí v Česku je ale daňově negramotná. Ukazuje to analýza společnosti PAQ Research pro projekt Česko 2025, který dnes pokračuje na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus.
Ošetření u lékaře, důchody, platy učitelů, platy soudců, platy státních úředníků, nové dálnice, státní dluh… Seznam, který by mohl pokračovat dalšími stovkami položek, na které jsou peníze díky tomu, že v Česku platíme daně. Kolik ale z našich příjmů na daních státu odvedeme? Kolik peněz nám zůstane? A jsme na tom všichni stejně?
Otestujte si znalosti v interaktivní kalkulačce
Český daňový systém je poměrně rovnostářský. O trochu větší část ze svých výdělků ale státu mohou posílat lidé s nejnižšími příjmy. Vyplývá to z analýzy společnosti PAQ Research pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus.
Debata politiků Česko 2025
O daních v Česku bude i speciální debata politiků na Radiožurnálu a Českém rozhlasu Plus. Moderátor Jan Pokorný hosty ve vysílání přivítá ve středu krátce po 18. hodině. Do debaty jsme pozvali experty politických uskupení, která mají podle současných průzkumů největší šance uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Ekonomicky aktivní člověk státu průměrně odvádí necelých 40 procent ze svého ekonomického příjmu na hlavních typech daní, a to včetně sociálního a zdravotního pojistného. Podíl se ale mírně liší mezi jednotlivými příjmovými skupinami.
Podívejme se na stokorunu, kterou si odpracuje typický Čech (nebo Češka). Pokud patří mezi příjmově nejchudší pětinu lidí, tak z této stovky státu odvede 30 korun kvůli zdanění práce, 10 korun na danění spotřeby a asi 40 haléřů na majetkových daních. Naopak od státu dostane 80 haléřů na některých sociálních dávkách. Jeho celkové daňové zatížení bude 40,3 procenta.
Kdyby ale tento člověk patřil mezi pětinu lidí s největšími příjmy, tak by státu z každé vydělané stokoruny v peněžence na danění práce odvedl 35 korun, na danění spotřeby 4 koruny a na danění majetku 50 haléřů. Jeho celkové daňové zatížení bude 38,9 procent. K tomuto srovnání je ještě nutné podotknout, že vysokopříjmový člověk si vydělá čtyřikrát víc stokorun, než člověk z nejnižší příjmové skupiny.
Rozdíl mezi daňovým zatížením lidí s nejnižšími příjmy a nejvyššími je ještě výraznější, pokud se díváme na deset procent nejchudších a deset procent nejbohatších. Nejchudší desetina lidí platí na daních celkově 42,5 procenta svých ekonomických příjmů a desetina lidí s nejvyššími příjmy 37,5 procenta. V západní Evropě je to přitom přesně naopak. Bohatší lidé nesou větší celkové daňové zatížení než ti chudí.
Za tím, proč je to v Česku naopak, se dá najít několik důvodů. Danění spotřeby ze své podstaty ukousne větší část z příjmů u lidí s nižším výdělkem. A ostatní zdanění to už nevyrovná. Danění nemovitostí a kapitálových příjmů je téměř zanedbatelné. A pak zbývá už jen danění práce.
Zaměstnanci ze svých pracovních výdělků odvádějí státu víc přes pojistné než přes přímé danění práce.
„Ať už jste nízkopříjmoví nebo vysokopříjmoví, tak platíte stejnou sazbu pojistného,“ vysvětluje ekonom Petr Vilím ze společnosti PAQ Research. Zadruhé, většina příjmů fyzických osob se daní jednotnou základní sazbou, ta druhá zvýšená se týká jen naprostého minima lidí. A za třetí je v Česku výhodné nastavení daní pro živnostníky s vysokými příjmy a malými náklady.
Rozdíly ve zdanění práce
Pro představu zjednodušeně porovnejme některé krajní případy. Prvním bude zaměstnanec, který pracuje za minimální mzdu 20 800 korun na plný úvazek. Stát díky jeho práci zdaněním a přes odvody včetně těch, které odvede jeho zaměstnavatel, získá 9 994 korun. U živnostníka, který má příjmy zhruba 120 000 korun měsíčně a splňuje pravidla pro nejnižší pásmo takzvané paušální daně, stát dostane 8 716 korun.
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,3 procenta, přibylo volných míst
Číst článek
Živnostník musí samozřejmě ze svých příjmů ještě zaplatit i další náklady. Ty ale v případě různých kancelářských typů živností od programátorů po například vzdělávání jsou velmi nízké. Ukázalo to i loňské šetření společnosti PAQ Research.
„Vyšlo nám, že medián nákladů u těchto kancelářských profesí, je 16 procent,“ říká Petr Vilím. Živnostníkovi i po započítání reálných nákladů ve výši 15 procent příjmu zůstane 93 284 korun. Zaměstnanec s minimální mzdou bude mít čistý měsíční příjem 17 837 korun.
Paušální daň je podle oslovených ekonomů problematická mimo jiné kvůli tomu, že motivuje k takzvanému švarcsystému. Pro živnostníka z našeho příkladu je výhodnější, aby jedné firmě za svou práci fakturoval 120 tisíc korun měsíčně, než aby byl u ní zaměstnaný.
Jak by vypadala situace, pokud by se tato osoba stala regulérním zaměstnancem se srovnatelnými náklady pro firmu?
Společnost by mu platila mzdu zhruba 80 tisíc korun. Dalších 27 tisíc by totiž státu odvedla na zdravotním a sociálním pojistném, a také aby zohlednila výdaje na zaměstnancovu placenou dovolenou. Zaměstnanec sám by na odvodech státu dal 9 280 korun a na dani z příjmu fyzických osob asi devět a půl tisíce. Měsíčně by mu pak zbyl čistý příjem 61 290 korun. Naopak stát by díky práci tohoto zaměstnance získal 45 751 korun.
| Kdo jste? | Kolik z vaší práce dostane stát?* | Kolik vám zůstane v peněžence? | Zatížení zdaněním práce |
| Zaměstnanec s minimální mzdou 20 800 Kč | 9994 | 17 837 | 0.36 |
| OSVČ řemeslník, který utrží 60 000 Kč měsíčně a jehož reálné náklady jsou 50 % | 7902 | 22 098 | 0.26 |
| OSVČ, která utrží 120 000 Kč měsíčně a jejíž reálné náklady jsou 15 % | 8716 | 93 284 | 0.09 |
| Zaměstnanec, kterému firma platí 80 000 Kč hrubé mzdy | 45 751 | 61 290 | 0.43 |
| Zaměstnanec s mediánovou hrubou mzdou 41 739 Kč | 22 652 | 33 196 | 0.41 |
| *Pokud byste uplatňovali jen slevu na poplatníka a neuplatňovali žádné slevy a daňové odpočty | |||
Daňové propasti
Jak jsme ukázali, OSVČ s vyššími příjmy v profesích s nízkými reálnými náklady – typicky třeba lidé v IT – můžou díky paušální dani případně paušální výdajům odvést státu výrazně menší část svých výdělků, než je tomu u srovnatelných zaměstnanců. Tento rozdíl může být podle analýzy PAQ Research až čtyřnásobný. A Česko je v tomto ve srovnání s okolními zeměmi výjimečné.
„Mezera mezi zdaňováním osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců, kdy institut paušální daně a taky paušálních výdajů zejména u nízkonákladových profesí skutečně vede k tomu, že OSVČ jsou zdaněny daleko méně, může vést k přesunu ze zaměstnanosti do švarcsystému,“ upozorňuje ekonom z Vysoké školy ekonomické a také člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Takzvaný švarcsystém se sice snaží omezit zákona a postihuje ho inspekce práce, ekonomové ale podotýkají, že ho přesto v Česku některé firmy a lidé využívají.
„Lidé odcházejí do systému v podstatě umělého OSVČ. Typicky je to velmi rozšířené v informačních a komunikačních technologiích a poradenských službách,“ říká ekonomka Klára Kalíšková, která působí na Vysoké škole ekonomické a společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd CERGE-EI.
A negativní důsledky pro výběr daní může mít i zmiňované vysoké zdanění chudších zaměstnanců. Ti buď mizí do šedé ekonomiky, anebo pracují na pracovní dohody. „Většinou to plyne spíš ze strany zaměstnavatelů, protože ti jsou zatížení těmi největšími odvody,“ podotýká Kalíšková. Zaměstnanci pak mají minimální jistotu stability své práce a do budoucna i nízké důchody.
Současná vláda (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a do podzimu 2024 také Piráti) pravidla pro práci na dohodu zpřísnila. To ale podle Kalíškové problém neřeší a může naopak pracující hnát do šedé ekonomiky. „Základní problém je to, že nízkopříjmoví čelí tak vysokému zdanění v tom standardním systému, že ani zaměstnanec ani zaměstnavatel nejsou ochotní do tohoto systému vstoupit,“ vysvětluje Kalíšková.
Daně (ne)známe
Snížit daně pro chudší zaměstnance by celkově přivítala více než polovina lidí. A naopak zvýšit daně vysokopříjmovým živnostníkům by chtěla jen třetina lidí. Vyplývá to z průzkumu k analýze společnosti PAQ Research. Data pro šetření sbírala agentura NMS Market Research mezi 1200 respondenty od konce ledna do poloviny března.
Data: Ceny potravin v Česku. Podívejte se, jak zdražil chléb, máslo či mléko
Číst článek
Jakékoliv daňové úpravy si obecně přejí víc lidé, kteří ze současného nastavení nemají osobní prospěch. Podpora změn je navíc vyšší u lidí, kteří o nerovnostech ve zdanění vědí. Daňová gramotnost, jak vyplývá z průzkumu, je v Česku poměrně nízká. „I v Americe se ukazuje, že podobně jako v našem výzkumu má 50 až 60 procent lidí v podstatě nulovou daňovou gramotnost,“ podotýká sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Lepší znalosti o daních mají v Česku lidé, kteří si sami podávají daňové přiznání. To každý rok finančním úřadům posílá přes dva miliony fyzických osob. A líp na tom se znalostmi jsou hlavně živnostníci a lidé, kteří můžou využít více daňových slev a výjimek.
„Lidé, na které ty daně hodně dopadají extrémně, mají o systému minimální znalosti. A díky tomu také menší požadavek na změny toho systému,“ komentuje výsledky průzkumu Daniel Prokop. „Takže malá znalost umožňuje pokračovat systému, který hodně daní lidi, kteří jako nemají na výběr a ani ten systém moc neznají. A vytváříte dílčí úlevy a výjimky cílovým skupinám, které jsou více informovány.“
Kde děti nechodí do školky? Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu
Číst článek
Největší počet správných odpovědí se sešel u otázky na základní sazbu daně z příjmu fyzických osob. I tak ji neznala víc než třetina respondentů. Mimochodem správná odpověď je 15 procent.
Mezi daňovými nerovnostmi nejvíc lidé znají nulovou spotřební daň u tichého vína. A dvě třetiny lidí by tuto výjimku odstranilo. Změnu podobně jako i snížení zdanění u nízkopříjmové práce většinově podporují i lidé, kteří o těchto aspektech českého daňového systému nemají povědomí.
U jiných dotazovaných úprav ale vychází, že Češi další daňové nerovnosti spíše neznají a zároveň je příliš nechtějí měnit. Například o tom, že je v Česku výrazně nižší zdanění živnostníků oproti zaměstnancům, nevědělo 74 procent dotazovaných. Růst daní osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) by podpořila zhruba čtvrtina lidí, kteří rozdíl ve zdanění neznají, ale skoro polovina lidí, kteří o něm ví.
Zaplnit schodky
Danění práce v Česku plní veřejné finance z více než poloviny. Zdanění spotřeby ať už přes daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně zhruba ze třetiny. Zbylé výnosy tvoří danění zisků firem, kapitálových příjmů a nemovitostí.
Zisky firem Česko oproti průměru Evropské unie i okolních zemí daní výrazněji. Naopak danění nemovitostí a kapitálových příjmů v Česku tvoří necelá čtyři procenta daňových výnosů, unijní průměr je osm procent. A víc z těchto daní získávají i ekonomicky podobné země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko.
Prostor ke zvýšení majetkových daní vidí například ekonom Petr Janský z Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově. „Máme dva bratry a jeden zdědil po rodičích dům a druhý pracuje. Teď výrazně víc daníme toho, který pracuje,“ vysvětluje Jánský současný systém na hypotetickém příkladu.
Voličské překryvy: ANO má k sobě natěsno přivázáné ostatní opoziční strany a může je luxovat
Číst článek
„A já bych chtěl ten rozdíl snížit. Abychom toho, kdo pracuje a vytváří novou ekonomickou aktivitu, méně demotivovali k vyšší ekonomické aktivitě. A abychom více zdanili toho, kdo má dům. A naopak třeba ho povzbudili k tomu, aby ten dům nebo ten pozemek využíval.“
Ekonom Petr Vilím ze společnosti PAQ Research také upozorňuje na to, že Češi nerovnosti ve zdanění majetku neznají. Průzkum ukázal, že téměř nikdo z běžných lidí v Česku neví, že desetina nejdražších nemovitostí je proporčně zdaněna méně než desetina těch nejlevnějších. Podle většiny respondentů by ale zdanění mělo být alespoň stejné.
Úpravy danění by mohly nejen vyrovnat daňové zatížení, ale také do veřejných rozpočtů přinést víc peněz. Státní rozpočet v posledních letech končil v deficitu. Někteří politici plánují další zvyšování výdajů především na obranu. Česko například také stále zaostává za průměrem zemí OECD ve výdajích na vzdělávání.
Celkové zadlužení ČR je stále nižší než v průměru Evropy, ale roste. Když lidé v průzkumu dostali tři možnosti, jak problémy veřejných financí řešit, nejvíc z nich – skoro 40 procent – volilo vyšší výběr daní. Omezení investic a výdajů na veřejné služby volila šestina dotazovaných. Nejméně populárním řešením by bylo pokračovat v navyšování dluhu státu. A pak zůstala ještě třetina lidí, kteří jako odpověď vybrali možnost „nevím“.
Jak možné daňové úpravy vidí politické strany a uskupení, jejichž zástupci by se mohly po podzimních volbách usadit v Poslanecké sněmovně? Na to se po 18. hodině bude ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus ptát moderátor Jan Pokorný.
O výzkumu a metodologii
Cílem reprezentativního šetření Daně pod lupou je provést odhad zdanění ekonomicky aktivních obyvatel Česka. Dále prozkoumat znalosti nedostatků českého daňového systému a postoje populace vůči jeho možným reformám. Šetření metodicky a obsahově připravil PAQ Research.
Odhad zdanění
Pro porovnatelnost míry zatížení různých skupin obyvatel počítáme celkové zaplacené daně jako poměr k jejich příjmům (tzv. ATR – průměrná daňová sazba). Součástí těchto analýz jsou pouze ekonomicky aktivní obyvatelé s příjmy z práce či kapitálu. Nezahrnujeme tak například obyvatele, kteří pobírají výhradně důchod, protože by došlo k výraznému zkreslení míry zdanění. Podrobně je metodika výpočtů popsána v příloze na konci tohoto dokumentu.
Sběr a zpracování dat
Sběr dat provedla agentura NMS Market Research od 27. ledna do 15. března 2025. Data byla sbírána pomocí online standardizovaného dotazníku (CAWI) na členech Českého národního panelu. Soubor je po převážení kvótně reprezentativní na českou populaci dospělých od 18 do 75 let z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, ekonomické aktivity, celkového příjmu domácnosti, kraje, velikosti sídla, zaměstnaneckého a OSVČ příjmu.
Dotazování se zúčastnilo více než 1 300 dospělých, kteří vypovídali také o příjmech dalších členů domácnosti. Celkem tak byly získány informace o více než 2 800 členech šetřených domácností. Pro analýzy daňové zátěže byli využiti ekonomicky aktivní dospělí s příjmy z práce či kapitálu do 75 let, celkem 2 010 jednotlivců. Do analýz znalostí a postojů vstupuje 1 259 primárních respondentů od 18 do 75 let.
