První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 lidí, třetí cévní nemoci mozku (4196). Obecně tvoří nemoci srdce a cév příčinu 30 procent všech úmrtí.

„Základní příčina úmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.

V přímé nebo nepřímé souvislosti s covidem-10 zemřelo podle Šárky Daňkové z Ústavu zdravotnických informací a statistiky loni celkem 17 235 lidí. Průběžně bylo hlášeno a publikováno ministerstvem zdravotnictví 11 968 úmrtí, dodatečně bylo oznámeno dalších 5267. Nejčastěji lidé v souvislosti s covidem-19 zemřeli v nemocnicích (83 procent), v zařízeních sociálních služeb (11 procent) nebo doma (5 procent). „Mezi nejčastěji dohlášenými byla právě úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních,“ dodala.

Primární příčinou úmrtí byl covid-19 určený u 10 539 lidí. „Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová z Českého statistického úřadu.

Více než 4200 komplikovaných případů úmrtí dál posuzoval panel dvanácti expertů z oboru intenzivní medicíny, anestezie a resuscitace, nefrologie či kardiologie. „Vyžádali jsme si podrobnou zdravotnickou dokumentaci,“ řekla Daňková.

U zhruba 60 procent rozhodli, že onemocnění covid-19 je základní příčina, u čtvrtiny s úmrtím souviselo a u 14 procent případů nesouviselo. U necelé třetiny se tak změnila příčina úmrtí, u zhruba 800 byl covid jako příčina nově určený, u 470 vyřazený. Upozornila, že podíly nelze vztáhnout na úmrtí obecně, ale jen na zkoumaný vzorek.

Nejvíce úmrtí v listopadu

Nárůst počtu úmrtí v loňském roce se podle Rojíčka koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 tisíc, zemřel v listopadu.

„V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku,“ uvedl Rojíček.

Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní leden s téměř 5000 mrtvými.

Z celkového počtu 17 tisíc lidí meziročně navíc, respektive 15 tisíc při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční.

Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.

Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou smrti ve věkových skupinách nad 75 let, třetí nejčastější u lidí od 64 let. Mezi deseti nejčastějšími příčinami smrti byl i u lidí v mladším středním věku. Častější základní příčinou smrti byl u mužů. Průměrný věk byl 79 let, u mužů 77 a u žen 81 let. Třetina zemřelých byla mladší než 75 let.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít