Do konce října můžeme mít na osm tisíc hospitalizací s covidem, odhaduje Šmehlík z VZP
Pro těžké případy onemocnění covidem je v současné době k dispozici sedm tisíc lůžek s kyslíkovou terapií a 980 lůžek pro pacienty s intenzivní péčí. Jak je kapacita lůžek využitá? „Zátěž systému se zvyšuje, zbývá už 30 procent volných kapacit, proto je potřeba je navýšit,“ vysvětluje náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík, jenž vede pracovní tým ministerstva zdravotnictví, který sleduje naplněnost JIP v nemocnicích.
Informace o lůžkách v centrálním dispečinku jsou aktualizovány několikrát denně a minimálně jednou denně musí nemocnice hlásit data do systému. „Plánem je vytvořit dostatečnou kapacitu lůžek, aby se zvládly vzrůstající počty hospitalizací. U lůžek s kyslíkem by mělo jít o navýšení na 13 tisíc lůžek, u lůžek s intenzivní péčí na 5 480,“ přibližuje.
Limitem systému je mimo jiné zdravotnický personál, proto se sledují i stavy lékařů i zdravotních sester.
„Realizujeme plán, který může reagovat i na to, že někde dochází k onemocnění personálu, a to na úrovni jednotlivé nemocnice, kraje, tak celé republiky,“ ubezpečuje.
Odložit to, co je možné
Počet hospitalizací může do konce října podle Šmehlíka narůst na osm tisíc, proto doporučují takzvanou stratifikaci péče, tedy odložit to, co je možné. „Zůstane v provozu urgentní medicína, neodkladná péče jako onkologie, porody, a zbytek půjde na péči o covidové pacienty,“ říká.
Právě tento postup má uvolnit potřebná lůžka pro covidové pacienty a vytvořit dostatečnou připravenost systému na zátěž. „Lokálně může docházet k situacím, že celé týmy nebudu schopni péči poskytovat. Proto je tady centrální dispečink, který situaci monitoruje,“ objasňuje.
Proč se staví polní nemocnice? A dojde k celoplošnému testování v Česku?
