Někteří pacienti a pečující musejí cestovat pro vylepšené zdravotní pomůcky do zahraničí. Ministerstvo chce změnit nepružnou legislativu, která český trh omezuje.
Soud ministerstvu nařídil, aby ženám za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu zaplatilo necelých 60 tisíc korun a úroky z prodlení. Ministerstvo teď posuzuje, zda je za škodu odpovědný konkrétní úředník.
Podle plánu se pouze rozšíří již fungující Národní registr reprodukčního zdraví, požadavek ministerstva zdravotnictví na úpravy však přišel až v úterý, kdy zákon vstoupil v platnost.
Lékaři sice po loňských protestech vydělávají více, ale pouze v osobním ohodnocení. Ministerstvo zdravotnictví prý neplní své závazky, chystají se proto znovu protestovat.
„Aktuální počty covidu se zvyšují, takže zájemci o očkování mají možnost využít prevence už nyní,“ řekl v pátek epidemiolog Jan Kynčl. Podle imunologa Václava Hořejšího bude k dispozici nová vakcína.
Zákon, který by odměny zdravotníků navázal na průměrnou mzdu, se podle odborářů s platností od příštího roku schválit nestihne. Ministerstvo zdravotnictví v návrhu podle nich neplní všechny sliby.
„Dříve se hovořilo o věku nad 65 let, ale řada výzkumů prokázala, že riziko chřipky stoupá již od 50 let věku,“ říká v Ranním interview na Radiožurnálu Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
„Otázkou je, proč ministerstvo vyvíjí takové úsilí, aby bylo odškodněno co nejméně žen. Je lepší jedno nespravedlivé odškodnění než mnoho neodškodněných z důvodu přílišné přísnosti,“ říká advokátka.
Přestože se krev dárců testuje na vir HIV, dosud byli muži mající sex s muži z darování krve vyloučeni, pokud měli sex v posledním půl roce, do roku 2019 to bylo v posledním roce.
„Jsem v pracovní neschopnosti, většinu času musím trávit v horizontální pozici, v posteli,“ popsal serveru iROZHLAS.cz long covid devětadvacetiletý softwarový inženýr Petr Houška.
Vyčerpání, nohy „jako želé“ a vyřazení z pracovního života, tak popisuje long covid sociální pracovnice Kateřina Ráchel Tesarová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje psychiatr Tomáš Kašpárek.
„Pokud je (ministr zdravotnictví Vlastimil Válek) čestný muž, tak závazek, který byl podepsán za přítomnosti předsedy vlády, musí plnit, ať se mu to líbí, nebo ne,“ tvrdí Milan Kubek.
Ekonom Hlávka chápe, že z právního pohledu jde o narovnání pravidel, motivační efekt ale podle něj bude minimální. Podle ministerstva ekonomická motivace pro systém v tomto případě nehraje roli.
Viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký vidí riziko u posílání léků na předpis poštou v tom, že by se zásilkový výdej zavedl bez předchozích diskusí a správně nastavených mechanismů.
„Ministerstvu se to velmi zdatně podařilo zabít,“ komentuje současný stav péče o duševní zdraví psychiatr Jan Pfeiffer, jeden z původních architektů reformy.
„Opatření máme nastavená na úrovni krajských hygienických stanic, v sociálních i školských zařízení. A nejsou argumenty k tomu, abychom systém museli přenastavovat,“ myslí si Matyáš Fošum.
Kvůli vysokému počtu případů je letos podle ministerstva zdravotnictví vyšší zájem i o očkování, letos se nechalo přeočkovat už více než 45 000 lidí, loni necelých 24 000 za celý rok.
V Česku bylo v roce 2022 přes dva a půl tisíce lékáren. Ještě v roce 2015 jich ale bylo o 50 víc. Většina lékáren, které skončily, byly na malých městech.
„Kriminalisté na základě nově získaných informací ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti,“ napsala policie.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.