Návrh směřoval proti opatření z 26. srpna, a to v pasáži stanovující podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích.

Havettovi vadilo, že se vedle očkování, prodělání nemoci a testů neuznávají i protilátky delší dobu po prodělané nemoci.

Soud uvedl, že se navrhovateli nepodařilo zpochybnit, natož vyvrátit východiska, na základě kterých odpůrce opatření stanovil. Soud v minulosti několikrát rozhodl, že některá opatření týkající se pandemie covidu byla v rozporu se zákonem kvůli tomu, že nebyla dostatečně vysvětlena.

Nyní se ale situace změnila. „Na rozdíl od věcí dříve projednávaných již není pochybnost o tom, na základě jakých kritérií odpůrce favorizuje očkované proti osobám s naměřenými protilátkami. Odpůrce stanovuje odlišné podmínky na základě toho, že protilátka jako taková není způsobilá stanovit individuální imunitu jedince, přičemž výsledek testu na protilátky sám neříká nic o ochraně jedince proti zmiňovanému onemocnění,“ uvedl soudce Milan Podhrázký.

Podle něj nemůže být existence protilátek zaměňována s imunitou proti nemoci covid-19. „Nynější rozhodnutí ale nelze vnímat jako definitivní posouzení dané otázky,“ upozornil Podhrázký.

Podle něj mohou například další studie ukázat, že imunita postinfekční je lepší než postvakcinační. „Vědecké poznání bude procházet vývojem, soud nezbavuje odpůrce povinnosti to sledovat,“ poznamenal.

Havetta nemoc prodělal loni v říjnu a tvrdí, že i nyní má dost protilátek proti covidu-19, protože si je nechává měřit. Po prodělání nemoci lidé nemusejí podstupovat testy a nemají omezení půl roku, což se už na Havettu nevztahuje. Muž proto uvedl, že se cítí diskriminovaný.

Soud v minulosti několikrát konstatoval, že by ministerstvo mělo vysvětlit, proč vedle očkování, prodělání nemoci nebo testu neuznává i laboratorně prokázané protilátky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít