Děti se musely testovat při nástupu na tábor a poté v týdenních intervalech. Nejvyšší správní soud konstatoval nezákonnost stanovené povinnosti v podstatě jen proto, že ustanovení odkazovalo na jinou část předpisu, kterou soudci označili za nezákonnou už v září.

Šlo o pasáž, která jako podmínky vstupu do některých uzavřených prostor nebo na hromadné akce stanovila očkování, negativní test nebo potvrzení o prodělané nemoci, avšak nikoliv laboratorně potvrzené protilátky proti covidu-19.

Pravidlo, které umožňuje určitou aktivitu, v tomto případě účast na táboře, jen za splnění podmínek, které soud už dříve označil za nezákonné, je automaticky také nezákonné, plyne z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

„Nezákonnost formálně oddělené, avšak materiálně neoddělitelné části pravidla způsobuje nezákonnost tohoto pravidla jako celku, neboť bez této části je pravidlo jako celek nadále nepoužitelné,“ napsali soudci.

Potvrzení o protilátkách

V minulosti Nejvyšší správní soud opakovaně naznačil, že neuznávání laboratorně potvrzených protilátek lze hodnotit jako formu diskriminace. Očkovaní a vyléčení jsou zvýhodňovaní, přestože se u nich přítomnost protilátek jen předpokládá. Nelze však vyloučit, že se judikatura Nejvyššího správního soudu změní.

Aktuálně pokračuje u soudu jiné řízení, v němž se ministerstvo zdravotnictví snaží svůj přístup obhájit a poukazuje na to, že neexistuje vědecký konsenzus o bezpečné hladině protilátek. Konala se už dvě veřejná jednání, verdikt by mohl padnout příští týden.

Přezkoumávání opatření ministerstva zdravotnictví je novou kompetencí Nejvyššího správního soudu, která plyne z pandemického zákona. Soud přijal už desítky rozhodnutí, opakovaně ministerstvo kritizoval, nejčastěji za to, že opatření jsou nedostatečně odůvodněná, případně že nemají oporu v zákonech o ochraně veřejného zdraví ani v pandemickém zákoně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít