V roce 2023 si Česko oproti předchozímu roku polepšilo v hodnocení o jeden bod, nyní je na stejném místě jako loni, vyplývá ze srovnání Transparency International.

V rámci regionu V4, který tvoří kromě nás také Slovensko, Polsko a Maďarsko, je Česko už druhým rokem premiant. „Za námi je na sdílené druhé pozici Polsko a Slovensko. Následuje Maďarsko. Je to dlouhodobý problém, co se týče korupce související s problematikou dodržování hodnot právního státu v Maďarsku,“ doplnil Kotora.

Ale ve srovnání s průměrem ostatních států Evropské unie, který je 64 bodů, zaostáváme o sedm bodů.

Podle mluvčího Transparency International Davida Kotory to není dobrý výsledek. „Z našeho pohledu to vůbec není lichotivá zpráva, protože za tu dobu, co je Česká republika měřena v rámci toho indexu, tak by určitě měla aspirovat na vyšší bodová místa, měla by mířit alespoň na průměr i nad něj,“ říká Kotora pro Radiožurnál.

Index vnímání korupce se Česku měří od roku 2012 a podle Kotory před námi mají náskok i pobaltské státy.

Nejlíp hodnocené je Dánsko, to za minulý rok získalo 90 bodů z celkových 100 možných. Následuje Finsko a Nový Zéland. Naopak spodní příčku obsadilo s 11 body Somálsko a na předposledním sdíleném místě je Jižní Súdán, Sýrie a Venezuela.

Korupce je podle Transparency velké téma i na Ukrajině a v Rusku. Šetření ale ukazují, že lépe, skoro o 40 míst, je na tom první jmenovaná země, i kvůli snaze být součástí Evropské unie.

Aktivně prý zlepšuje otevřenost dat nebo fungování protikorupčních úřadů na národní úrovni. Kdežto v Rusku žádné snahy korupci řešit výzkumníci nenacházejí.

Kde Česko selhává

Organizace v Česku dlouhodobě kritizuje tři věci. První je absence strategického řešení. Korupce podle ní není priorita, často se odsouvá kvůli inflaci, hospodářské krizi, cenám energií a potravin nebo válce na Ukrajině.

Ovšem podobné výmluvy se netýkají jen současné vlády, ale i těch předešlých.

„Chybí nám lídr z politické reprezentace, který by měl snahu si omezování korupce vzít za své téma a strategicky ho řešit na celonárodní vládní úrovni. Druhý problém vidíme v protikorupční legislativě, ve které Česko zaostává. Jsou zde přijímány zákony na základě vnějšího tlaku, protože jsme členská země Evropské unie,“ připomíná David Kotora.

Kromě toho je to prý i nedostatečná politická integrita, jinak řečeno zodpovědnost a vyvozování následků v souvislosti s kauzami, nejen korupčními. Ať už v nich figurují sami politici, anebo jejich kolegové.

Z pozitivních kroků v Česku Transparency zmiňuje třeba zákon o ochraně oznamovatelů přijatý loni v srpnu, i když se nevztahuje na anonymní oznamovatele. Dále jde i o novelizaci zákona o střetu zájmů, ale ani ta neřeší problém komplexně, jen z části.

Hodnocení indexu vychází ze stupnice 0 až 100 bodů, přičemž stovka označuje zemi s téměř nulovou korupcí. Žebříček je sestavován na základě hodnocení expertů.

Kristýna Vašíčková, Jana Pavlíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít