Kromě paliva nebo potravin by do státních rezerv mohly přibýt i léky
V nouzových zásobách státu by v budoucnu mohly být i léky. Dnes má Česko v rezervách jen jediný přípravek Tamiflu, který je proti ptačí chřipce. V případě krizových scénářů - jako jsou třeba povodně, epidemie nebo velké dopravní nehody - by tak stát mohl léky dopravit na místo ihned.
Rezervační systém má v současnosti třeba Polsko, říká předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Polská správa hmotných rezerv má při výpadcích, při nějakých mimořádných událostech, při haváriích okamžitě k dispozici ve formě rezervací až 500 základních druhů léků.
Podle světové zdravotnické organizace by každý stát měl mít zásoby léčiv alespoň na tři dny. "Každá nemocnice má ale dnes svoje vlastní zásoby léků, které nakupuje přímo od výrobců nebo dodavatelů," připomíná náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Senioři a děti budou doplácet méně za léky. Novelu schválila sněmovna, nyní ji musí potvrdit Senát
Číst článek
Podle ministerstva zdravotnictví ale zatím není potřeba seznam léků v českých rezervách rozšiřovat. „Tady je dostatek léčiv, které nepochybně splní ty předpoklady, že by stát měl mít ve svých nedotknutelných zásobách preparáty na 72 hodin,“ tvrdí Prymula.
Jde ale jen o odhad. Centrální přehled - tedy seznam léků ve všech nemocnicích - totiž neexistuje. To by mohl změnit právě rezervační systém státu.
Třeba Česká lékárnická komora by ho naopak přivítala. „Šlo by o systém flexibilní, systém, který by neměl stát nějaké extra další náklady,“ říká prezident lékárníků Lubomír Chudoba.
Rezervačnímu systému ale brání stávající zákon. Ten jasně říká, že veškeré hmotné rezervy musí mít stát ve svém vlastnictví.