Prodej Zentivy firmě GTCR podle deníku Financial Times potvrzuje rostoucí zájem investorů o stabilní farmaceutické podniky v regionu. Transakce by měla být dokončena začátkem příštího roku.
V českém zdravotnictví se podle Hroboně v posledních letech zlepšila dostupnost dat, zatím se ale stále nedaří na základě jejich analýzy navrhnout konkrétní kroky.
Víte k čemu slouží nemocnici ústavní lékárna? Kromě běžného prodeje pro zákazníky tam farmaceuti v laboratořích vyrábějí léčiva přímo pro nemocnici nebo zajišťují jejich dodání v době výpadku na trhu.
Se změnou počítá novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. „V zahraničí to nefunguje. Lékárníci jsou záchranná síť,“ míní předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych.
„Na jedné straně je velmi mírné zvýšení rizika karcinomu prsu. Na druhé straně je výrazné snížení rizika karcinomu vaječníků, děložní sliznice a tlustého střeva,“ popisuje lékař
Látky, kterými bakterie v Antarktidě zabíjí konkurenční mikroorganismy v zápase o vzácné živiny. Právě tyto látky by mohly fungovat jako nová antibiotika nebo postřiky proti houbám.
Prezident požaduje, aby lidé s nízkými příjmy měli větší prospěch z garance nejlepší ceny léků. Chce také, aby firmy nové léky nabízely automaticky za nejnižší cenu.
Lékaři bojují s antibiotickou rezistencí. Světová zdravotnická organizace ji vnímá jako jednu z deseti největších hrozeb. Šetření Eurobarometru ukazují, že v EU jsou velké rozdíly ohledně antibiotik.
Léčba bolesti je přes velký pokrok, ke kterému v posledních letech naštěstí došlo, stále v mnoha oblastech podceňovaná. A zanedbávaná. Přitom by tomu mělo být přesně naopak.
Situace na trhu s léky se podle ministra od prosince 2022, kdy vznikla nákupní panika po výpadku jednoho ze sirupů pro děti následovaná výpadky některých antibiotik, zklidnila.
„Pacientů užívajících Anafranil není tolik, řekl bych pět procent, ale je u nich nenahraditelný. A tam je pak na místě nejít cestou zvyknout si, ale opravdu podávat stížnosti,“ říká psychiatr Havelka.
Přípravek Anafranil běžně používaný při léčbě deprese a poruch nálad nebude dostupný od poloviny května až do konce roku 2025. Důvodem přerušení dodávek jsou výrobní problémy.
Podle farmaceuta Suchopára by si měli dávat pozor úplně všichni. Obzvlášť vnímaví jsou ale podle něj k těmto nabídkám lidé, kteří nenašli pomoc u svého lékaře.
Podle farmaceuta Josefa Suchopára, který analyzoval data Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) a Zdravotní pojišťovny Škoda, se problém týká tisíců pacientů.
„Dospělý nesmí zaplatit více než 5000 korun za rok, děti a senioři nad 65 let 1000 korun, u starších 70 let a zdravotně postižených je to pětistovka ročně,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví na konci ledna informovalo, že limitu pro rok 2025 dosáhlo už více než 116 000 lidí. Průměrně pojišťovna vracela 1369 korun, o rok dříve to bylo o 113 korun méně.
Česká lékárnická komora (ČLnK) varuje před výzvou na sociální síti TikTok, která může vést k předávkování paracetamolem. Zejména děti vybízí k tomu, aby zkonzumovaly co největší množství tablet léku.
Precizní onkologie zatím není vhodná pro všechny. V Masarykově onkologickém ústavu se ročně analyzuje asi 350 pacientů, v celé České republice je to zhruba 2000.
Na Slovensku, v Německu nebo Rakousku je přitom podle Zikána mají. Tyto léky totiž dokážou riziko četných zlomenin a invalidity oddálit i o 15 let. U některých lidí dokonce zlomeniny potlačí úplně.
„My nejsme schopni ten lék, který je omezeně dostupný, do dvou pracovních dnů zajistit. Situace je dlouhodobě neřešená a řekl bych, že i neúnosná,“ říká předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
V sídle Evropské unie v Bruselu měl podle lživého článku vzniknout plán na miliardové investice do ukrajinského farmaceutického průmyslu místo do toho evropského.
„Spotřeba v některých skupinách léků roste. Zejména v oblastech, kde narůstá výskyt příslušných onemocnění – ať už je to diabetes, srdeční selhání nebo hypertenze,“ říká farmaceut Josef Suchopár.
„S vrcholem inflační vlny jsme řešili především ceny potravin a energií, přičemž se ceny vyvíjely podobně jako v jiných zemích. Naprosto jsme se ale utrhli u oděvů a obuvi,“ říká ekonom Vít Hradil.