Kvůli údaji v občance musejí na sterilizaci. Transgender lidé v Česku požadují úpravu zákona
Pro většinu lidí je jedno písmenko na občanském průkazu vlastně nepodstatné - M nebo Z, muž nebo žena. Transgender lidem ale může způsobovat dost komplikací. Někteří totiž mají v průkazu uvedené stále pohlaví, se kterým se narodili, přestože už vypadají a především se cítí být opačným pohlavím. Česká legislativa umožňuje si pohlaví změnit i úředně. Tato změna je ale podmíněná chirurgickým zákrokem - konkrétně sterilizací. A tu někteří translidé nechtějí nebo ani nemůžou podstoupit.
„Rád bych dosáhl úřední změny pohlaví, ale odmítl jsem se podřídit tomu, co zákon nařizuje, a tudíž jsem ji nepodstoupil. Žiju tedy dál s neutrálním jménem a v občance a ostatních dokladech mám stále uvedeno, že jsem žena,“ popisuje mi 35letý transmuž. Nepřál si zveřejnit své jméno - říkejme mu proto třeba Honza.
Transgender lidí musí kvůli změně pohlaví v občanském průkazu podstoupit sterilizaci. Více si poslechněte v reportáži Vojtěcha Kovala.
Honza je tzv. F to M, tedy female to male transgender. Narodil se s ženskými pohlavními orgány a vychovávali ho jako děvče. On sám se ale považuje za muže. A to může být třeba problém na úřadech. „Čas od času se člověk dostane do situace, kdy narazí na nějakou příliš všímavou úřednici či úředníka, který si všimne toho, že identifikační údaje nebo minimálně ten údaj o pohlaví nekoresponduje s tím, jak člověk vypadá. Takže vám pak odmítají něco vydat. Říkají vám, že občanský průkaz, případně pas, není váš a tak dále,“ popisuje Honza.
Aby se Honza mohl úředně stát mužem, musí podle občanského zákoníku a zákona o specifických zdravotních službách podstoupit operaci, která mu znemožní reprodukci - tedy kastraci. A to Honza minimálně prozatím nechce. „Samotný zákon říká: ‚Nerozmnožujte se.‘ Takže i o tomhle třeba přemýšlím, proč zákon má upravovat to, jestli já smím, nebo nesmím mít biologické děti nebo aspoň se nějakým způsobem podílet na tom, abych je mít mohl, ať už by to bylo darováním vajíčka, nebo jakoukoliv jinou cestou,“ vysvětluje Honza.
Sterilizaci znemožňují i zdravotní důvody
A právě nucená sterilizace translidí je jednou z věcí, proti které se někteří LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby) aktivisté - například občanské sdružení Transparent Prague - snaží bojovat. „Tato podmínka je tam navíc a je zcela jednoznačně v rozporu s určitými právy na zdraví a repordukci,“ argumentuje Viktor Heuman ze sdružení Transparent.
Pojem transgender označuje lidi, jejichž genderová identita není stejná jako pohlaví, které jim bylo přiřazeno při narození.
Někteří translidé navíc zákrok, resp. sérii zákroků, ze zdravotních důvodů ani nemůžou podstoupit. „Ty operace jsou různé. Často nedochází jen k jedné operaci, kdy se pohlaví nebo jejich fyzická schránka tím zákrokem vyřeší, ale jedná se o sérii operací, které jsou do různé míry úspěšné a mohou mít potom za následek určité komplikace,“ vysvětluje Heuman.
Pojem transgender je v Česku celkem nový. Řada lidí si ho ale podle Viktora Heumanna nepřesně spojuje se sexuální orientací. „Sexualita tam hraje až velice sekundární roli. Primární roli tam hraje prožívání vlastní identity toho, jestli se cítím jako žena, či jako muž bez ohledu na to, jakou mám orientaci, kdo mě přitahuje nebo kdo mě zajímá. V řadě případů to může být i tak, že mají funkční vztah i po té intimní stránce s někým, komu důvěřují a kdo je bere fyzicky takové, jací jsou,“ říká.
Situací transgender lidí se zabýval i Ústavní soud
Problematikou nucené sterilizace lidí, kteří si chtějí úředně změnit pohlaví, se v Česku zabýval už i ústavní soud. Ten loni na podzim zamítl stížnost transženy, která opakovaně žádala ministerstvo vnitra, aby jí úředně změnilo pohlaví, i když nemohla podstoupit zákonem stanovené chirurgické zákroky.
„Ty důvody jsou zdravotní. Ona objektivně chirurgickou změnu pohlaví a současné zneplodnění podstoupit nemůže, protože zdravotní rizika, která by to přinesla, by byla příliš velká,“ tvrdí advokátní koncipientka Šárka Dušková, která se na případu ve spolupráci s Fórem pro lidská práva podílela.
V zahraničí už přitom soudy několikrát daly transgender lidem za pravdu. „Německý spolkový ústavní soud, rakouský ústavní soud, italský ústavní soud i třeba švédský soud už obdobnou právní úpravu, která podmiňovala změnu pohlaví právě sterilizací anebo chirurgickým zákrokem, prohlásily za protiústavní,“ řekla Dušková.
Nové akademické tituly po změně pohlaví
V Česku sterilizace zatím zůstává podmínkou pro úřední změnu pohlaví. To by se ale mohlo změnit. Při Výboru pro sexuální menšiny vznikla na Úřadu vlády pracovní skupina, která se mimo jiné zabývá právě i možným zrušením této podmínky při úřední změně pohlaví.
'Proč mít penis, když se cítí jako žena?' Změna pohlaví je v Česku nemilosrdná, píše Politico
Číst článek
„Je potřeba stále komunikovat i v rámci státní správy, jaké jsou možnosti, jaké jsou postupy a jaké právní předpisy by případně bylo potřeba změnit,“ říká náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.
V současnosti platí, že pokud odborná komise schválí žádost zájemce o úřední změnu pohlaví, pojišťovny zákroky spojené s touto změnou hradí. A tato možnost by podle Štěpánkové měla v každém případě zůstat. „Protože řada těch lidí, kteří podstupují změnu pohlaví, se často ocitají v těžké životní situaci, často spojenou se ztrátou zaměstnání nebo s obtížnými sociálními podmínkami, a určitě by bylo velmi špatné, pokud by právě jejich sociální podmínky jim bránily v tom, aby mohli tuto operaci podstoupit.“
Případná změna v podmínkách pro úřední změnu pohlaví bude zřejmě ještě trvat. Mezitím se pracovní skupina při výboru pro sexuální menšiny zabývá i dalšími dílčími změnami. Jednou z nich by mohlo být podle Viktora Heumanna ze sdružení Transparent například to, aby transgender lidé mohli zpětně získávat své vysokoškolské diplomy se svým novým jménem.
