Lidé ve vojenských újezdech rozhodnou, zda založí nové obce
Obyvatelé tří vojenských újezdů - Libavé na Olomoucku, Boletic v jižních Čechách a Hradiště na Karlovarsku - budou dnes a zítra rozhodovat o své budoucnosti. Anketa připravená ministerstvem obrany má zjistit, jak si lidé představují územněsprávní uspořádání svých obcí po avizovaném zmenšení újezdů.
Anketa mezi obyvateli vojenských újezdů chce zjistit, zda lidé dávají přednost vzniku samostatných obcí, nebo přičlenění k již existujícím obcím v blízkém okolí.
Celkem by mělo v anketě hlasovat na 2000 obyvatel, kteří žijí na území vojenských újezdů.
Na chystaný krok upozornil ministr obrany Alexandr Vondra při nedávné návštěvě největšího vojenského prostoru u nás - vojenského újezdu Hradiště.
O anketě, která dnes a zítra proběhne mezi obyvateli vojenských újezdů, informoval Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva obrany
„Zredukujeme plochu území vojenského újezdu, vyčleníme z toho všechny sídelní útvary, ve zbytku bude výcvik dále pokračovat,“ řekl Vondra.
Například v Boleticích se má vojenský újezd zmenšit ze současných zhruba 220 kilometrů čtverečních o 12 procent. ‚Do civilu‘ půjde jeho jižní okrajová část. „Anketa by se měla týkat přibližně 200 osob starších 18 let z celkového počtu 307 obyvatel vojenského újezdu,“ upřesnil Jiří Štábl z ministerstva obrany.
Lidé tak budou moct rozhodnout, zda dají přednost vzniku samostatných obcí Boletice, Polná a Květušín, nebo se rozhodnou pro přičlenění buď ke Kájovu, Hořicím na Šumavě nebo k Černé v Pošumaví.
Na Libavé, kde žije 1084 obyvatel, budou lidé rozhodovat o budoucnosti města Libavá, Heroltovic, Kozlova, Slavkova a Luboměře. Podle předběžných průzkumu by samostatnými obcemi mohly být od roku 2015 město Libavá a Heroltovice.
Výsledky ankety, které by měly být známé v pondělí, by měly posloužit jako výchozí podklad při změně legislativy, která upravuje jak existenci, tak hranici vojenského újezdu.
Dosud obce spravoval újezdní úřad. Ministerstvo obrany tak chce při plánovaném zeštíhlení újezdů vyjít pomocí ankety vstříc přáním obyvatel, kteří v nich žijí.
Připojení k dalším obcí není výhoda ani nevýhoda
Obcí, která by pod patronaci mohla vzít některé z přilehlých obcí z vojenského újezdu, je i město Bochov na Karlovarsku, které leží u největšího českého vojenského újezdu - výcvikového prostoru Hradiště.
„Pro nás úplně nejlepší varianta by byla, aby ti občané utvořili samostatnou obec. Nicméně to by byla ta nejhorší varianta pro ně. Čili my akceptujeme jejich rozhodnutí a budeme rádi, pokud se rozhodnou přičlenit se k nám,“ říká starosta města Bochov.
K Bochovu by mohly mít zájem připojit se osady Bražec, Javorná a Valov.
Starosta Bochova Miroslav Egert v Ranním interview Radiožurnálu vysvětloval, co bude znamenat zeštíhlení vojenských újezdů pro okolní obce
„Už jsem s těmi občany dvakrát hovořil, a pokud mě můj šestý smysl neklame, tak spíš mají náladu vytvořit tu samostatnou obec,“ říká Miroslav Egert a dodává, že hlavním důvodem je obava občanů o jejich nemovitosti. Občané tak mají strach, že pokud připadnou pod správu někoho jiného, budou jejich nemovitosti prodávány buď draze, nebo úplně jiným zájemcům.
Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva obrany má prý podobné předběžné informace. Vznik samostatných obcí mají podle něj zájem podpořit obyvatelé zejména obcí Libavá, Boletice a jedné obce v újezdu Hradiště.
Pokud by se osady rozhodly přičlenit k městu, znamenalo by to pro Miroslava Eggerta zejména práci navíc se správou a údržbou nově připojeného území. „Žádnou výhodu, ale starost,“ říká Miroslav Egert o tom, co by takové přičlenění jeho obci přineslo.
V tuto chvíli lze těžko odhadnout, jak velké finanční dotace by město na správu nových území dostalo. Proto Miroslav Egert počítá radši s pesimistickou variantou, že jich nebude tolik, aby bylo možné chápat připojení nových území jako výhodu pro obecní pokladnu.
Proto mezi požadavky starosty Egerta na ministerstvo obrany je zejména vytvoření občanské infrastruktury v obcích. Jedná se zejména o zajištění vodovodu a kanalizace. Dále starosta Egert požaduje stejné podmínky pro všechny obce, které vezmou pod svoji záštitu obce z vojenských újezdů.
Miroslav Egert nevnímá tuto změnu ani pozitivně, ani negativně. Označuje ji jako nutnou.
„Rozumím tomu, že stát potřebuje ušetřit a potřebuje i jistým směrem zkvalitnit život těch obyvatel, kteří dnes ten plnohodnotný život nemají. Oni nemohou volit a nemohou si tu samostatnou obec utvořit,“ dodává Miroslav Egert.
Pyrotechnická asanace dopadových ploch
Při vyčleňování obcí z vojenských újezdů panují obavy z nevybuchlé munice či jiného vojenského znečištění. Takovéto obavy se mohou podle Jana Pejška týkat pouze takzvaných dopadových ploch. V samotných obydlených obcích takové riziko nehrozí.
V případě újezdů Boletice, Libavá a Hradiště zůstanou dopadové plochy součástí zmenšeného újezdu. V případě brdského újezdu, který bude zrušen úplně, proběhne na dopadových plochách v následujících třech letech pyrotechnická asanace.
