Justiční omyl. Soud poslal muže na deset let za mříže, on zatím vypátral jiného pachatele
- Radiožurnál zmapoval případ jednoho z největších justičních omylů v Česku.
- Michal Šnajdr strávil za mřížemi rok a dva měsíce. Odsouzen byl na deset let za únos. Do vězení nastupoval v době, kdy jeho dcera onemocněla rakovinou. Teď se přišlo na to, že pachatelem je podle všeho někdo jiný - únosci byli nedávno obviněni. Dva z nich se prý přiznali.
- Paradoxní je, že na nové pachatele policii upozornil sám Šnajdr a jeho advokát. Indicie našli přímo v policejním spise.
- Generální inspekce už prověřuje policisty, kteří případ původně vyšetřovali.
- Jeden z policistů, který se podílel na vyšetřování, čelí podezření, že se kauzu snažil zmanipulovat.
Byl leden 2014, když u plaveckého stadionu v Kroměříži několik mužů uneslo a následně surově zbilo mladou dívku. Zuzana V. byla dcerou movitého podnikatele Radomíra V., který byl tehdy odsouzen za stamilionové daňové úniky při obchodování s pohonnými hmotami.
Detektivové údajného hlavního únosce lapili poměrně rychle. Po několika měsících obvinili Michala Šnajdra, tedy muže, jenž měl v minulosti oplétačky se zákonem, ve vězení už jednou seděl a u místních měl nelichotivou pověst „floutka“. Za únos ho nakonec soud loni pravomocně poslal na deset let za mříže.
Teď se ale ukazuje, že je Šnajdr nevinný. Kriminalisté totiž dopadli jiné pachatele, které nedávno obvinili. Podle policejních zdrojů se k tomu dva z nich dokonce přiznali.
„Můžu potvrdit, že v polovině ledna tohoto roku byla po dlouhodobém rozpracování provedena realizace dalších podezřelých osob,“ řekl Radiožurnálu bez dalších podrobností zlínský policejní mluvčí Petr Jaroš.
Pomohli odsouzený a advokát
Paradoxní na celé věci je, že nové únosce policie vypátrala hlavně díky Šnajdrově iniciativě a snaze jeho advokáta. Motivaci měl velkou. Těsně před nástupem do vězení se totiž Michal Šnajdr dozvěděl, že má jeho malá dcera rakovinu krve.
7:31
Byla to pomsta, říká nespravedlivě odsouzený Šnajdr. Postup zlínských policistů prověří prezidium
Číst článek
„Viděl jsem, jaká je bojovnice. A když bojovala ona, řekl jsem si, že budu bojovat i já,“ vzpomíná Šnajdr na krušné chvíle. Ve vězení tak procházel spis pořád dokola. Stejně tak jeho advokát, kterého vyměnil po odsuzujícím rozsudku.
„Přišli jsme na to, že spisem prochází široká paleta informací o tom, že na místě únosu se pohybovaly úplně jiné osoby, které ale policie nekontaktovala a ani je nevyslechla. Ani jako svědky. Přitom byly podle dat z mobilních telefonů na místě únosu,“ říká pro Radiožurnál Šnajdrův advokát Robert Cholenský. Společně se svým klientem proto podali trestní oznámení.
„My jsme na základě toho našli tři konkrétní jména lidí, kteří – jak se teď ukázalo – se na únosu podíleli, policie proti nim zahájila trestní řízení,“ dodává Cholenský.
Na to konto pak zlínská pobočka brněnského krajského soudu rozhodla letos v lednu o přerušení výkonu trestu. Brány Mírova Šnajdr opustil po osmi měsících a 14 dnech. Předtím ještě strávil pět a půl měsíce ve vazbě. Dohromady tedy seděl rok a dva měsíce. Teď ho ještě čeká další soudní kolečko. Ve středu bude zlínská pobočka Krajského soudu v Brně rozhodovat o návrhu na obnovu řízení. Podle Cholenského jde ale už jen o formalitu.
„Viděl jsem, jaká je bojovnice. A když bojovala ona, řekl jsem si, že budu bojovat i já.“
Michal Šnajdr
„Teď už čekáme jen na to, až bude rozsudek zrušen. Jiné řešení si neumím ve světle nových důkazů představit,“ je přesvědčen Cholenský.
Manipulace, nebo šlendrián?
Postupem a způsobem, jakým zlínští policisté vyšetřování případu vedli, se už zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
„Mohu potvrdit, že na základě indicií, které máme, v současné době analyzujeme veškeré materiály, které jsme k tomu shromáždili,“ potvrzuje bez dalších podrobností šéf inspekce Radim Dragoun.
2:13
Trestně stíhaných policistů, dozorců a celníků loni ubylo. Podle expertů hlavně kvůli oslabené inspekci
Číst článek
Jak je možné, že policie, státní zastupitelství a celá soudní soustava odsoudí nevinného člověka? Bylo to snad omylem? Šlo o úmysl, nebo šlendrián?
Reportéři Radiožurnálu případ několik týdnů podrobně mapovali. K odsouzení Šnajdra vedla celá řada nepřímých důkazů, ty jsou ale při podrobnějším zkoumání lehce zpochybnitelné. Zejména to vyplynulo z pátrání o motivech hlavních svědků a jednoho kriminalisty, který se na objasňování únosu podílel.
Poměr s ženami svědků
Začněme samotnými svědky. Ukázalo se, že dva z těch, kteří proti Šnajdrovi svědčili, s ním měli osobní nevyřízené účty. Šnajdr měl totiž poměr s jejich ženami.
Tomáš Ovčáček byl jedním z důležitých svědků celého únosu. Místní podnikatel v realitách, který patří ke kroměřížské smetánce a který byl mimo jiné společníkem rodiny unesené dívky. Konkrétně měl firmu s jejím bratrem. Před soudem Tomáš vypověděl, že i on slyšel, že za únosem stojí právě Šnajdr.
„Vzhledem k tomu, že znám prostředí lidí, kteří se kolem Zuzany pohybovali, tak jsem o tom věděl některé informace, které nasvědčovaly tomu, že určití lidé by v tom mohli nějakým způsobem figurovat,“ říká Ovčáček pro Radiožurnál.
Odmítá ale, že by se tak chtěl Šnajdrovi pomstít. „Já jsem si díky Šnajdrovi uvědomil nějaké věci, které jsem nedělal dobře, a svým způsobem mu mohu být vděčný, zachránil mé manželství, já osobně jsem žádost o rozvod stáhl,“ tvrdí Tomáš Ovčáček.
Stejně tak proti Šnajdrovi svědčil Rudolf Ciesla. Ten také pod přísahou tvrdil, že slyšel, že únos udělal Šnajdr. Ani on ale neměl Šnajdra rád. I s jeho ženou měl totiž muž poměr.
Ciesla se na záznam vyjádřit nechtěl. Radiožurnálu ale potvrdil, že o poměru své ženy ví a Šnajdra rád nemá. Tvrdil ale, že přímé důkazy proti němu také nemá, jen něco slyšel mezi lidmi.
‚Nevzpomínám si‘
Zásadní roli ve vyšetřování ale sehrál jeden konkrétní policista – Jan Ovčáček. Ten sice neměl na starosti samotné vyšetřování, to vedl policista, který s ním seděl v kanceláři. Ovčáček ale kolegovi do spisu dával informace a poznatky k únosu. Takzvané úřední záznamy. A byl to právě Ovčáček, kdo jako první označil Šnajdra za možného pachatele.
A okolnosti naznačují, že měl se Šnajdrem nevyřešené spory. Jednak je policista Ovčáček bratrem podnikatele Tomáše, tedy toho, s jehož ženou měl Šnajdr poměr.
A za druhé, Šnajdr proti policistovi v minulosti svědčil. Podle něj totiž Jan Ovčáček na zakázku svého bratra Tomáše „lustroval“ podnikatele za peníze. A to ne ojediněle. Podle Šnajdra lustrace, tedy vytažení informací z policejních databází, měl policista provádět opakovaně.
„Na GIBS jsem sdělil, co jsem slyšel od svého tehdejšího kamaráda. Ten mně ukázal materiály, lustrace nějakých osob, kdy byli tito lidé lustrováni ve smyslu finanční situace, jestli jsou ozbrojeni, a paragrafy, za co byli nebo nebyli souzeni, mělo to takovou policejní hlavičku,“ vzpomíná Šnajdr na to, co vypovídal na generální inspekci.
„To bylo určitě služebně. Moc si na to nevzpomínám, je to dlouho. Já nemám zájem se k tomu vyjadřovat,“ odmítá policista Ovčáček. Radiožurnál mu nabízel osobní rozhovor, ten ale nakonec pár hodin před plánovanou schůzkou zrušil. „Nechci o tom nějak mluvit, to je tak zkreslený a tak vymyšlený, nemám vůbec o nic zájem,“ odbyl další dotazy.
Generální inspekce tehdy případ odložila. Nepodařilo se podle ní prokázat, že by šlo o trestný čin. Tehdejšímu vedení policie ale dala na zvážení, zda se nejedná o kázeňský přestupek. Jenže ten byl v té době už promlčený, jak potvrdilo několik tehdejších policejních zdrojů, takže Jan Ovčáček nakonec zůstal bez potrestání.
Jestli generální inspekce pracovala tak, jak měla, by se mohlo brzy ukázat. Zpětně chce GIBS případ prozkoumat, dušuje se její nový šéf Radim Dragoun.
Pachové stopy v jiném autě
Ale zpět k aktuálnímu případu. Vedle svědectví bratrů Ovčáčkových hrály u soudu klíčovou roli ještě pachové stopy, které policie nalezla v autě, které v době únosu Šnajdr používal. Konkrétně se tu nalezly stopy dvě: na zadním sedadle to byla pachová stopa unesené dívky. Na zadních dveřích a potom na opěrce mezi řidičem a spolujezdcem zajistili kriminalisté ještě jednu – a ta poněkud překvapivě patřila Tomáši Ovčáčkovi. Jak se tam dostaly, ale nikdo během celého procesu nijak významně nezkoumal.
„Bylo to vysvětleno tak, že se jedná o přenos pachu. Tedy že můj pach se dostal z ní (z unesené Zuzany, pozn. red.) do částí toho auta. Byl jsem s ní třeba v kanceláři, kde měla bundu, nebo jsem seděl po ní na židli, tímto způsobem se ten pach mohl přenést,“ vysvětluje Ovčáček.
Proč se ale do auta tímto způsobem dostaly jen jeho stopy, a ne třeba přítele Zuzany nebo kohokoliv jiného, s kým byla v užším kontaktu, Ovčáček vysvětlit neumí.
Definitivně nevinný. Polský soud zrušil rozsudek nad mužem, který strávil 18 let ve vězení
Číst článek
Stejně tak není jasné, zda stopy do auta někdo narafičil.
Aby toho nebylo málo, tak podle zdrojů obeznámených s případem nové vyšetřování navíc ukazuje, že žena byla unesena v jiném autě, než původně označila policie.
Řekla, že by to mohl být on
Během vyšetřování vypovídala i sama unesená Zuzana V. Nejprve tvrdila, že únosci nemluvili, pak si vzpomněla, že mluvili, a ukázala na Šnajdra.
„Já jsem ale za celou dobu nikdy neřekla, že to byl opravdu on. Říkala jsem, že by to mohl být on,“ řekla nyní Radiožurnálu Zuzana.
Policii, státnímu zastupitelství i soudům tato série nepřímých důkazů k usvědčení stačila. Největší desetiletý trest dostal Šnajdr, jeho údajný komplic Ladislav Faltýnek pět let. Další dva muže, Daniela Šprňu a Radomíra Vlčka, soud zprostil obžaloby. Faltýnek je za mřížemi i nadále, v jeho případě se ukazuje, že dívku unesl, ale s jinými lidmi.
Kdo za to může?
V současné době se hraje o to, kdo za odsouzení Šnajdra nese odpovědnost. Ani policii, ani státnímu zastupitelství, ani soudům se do vysvětlování příliš nechce.
Současný ředitel zlínských policistů Jaromír Tkadleček se omluvil, že nemá čas, a reakci nechal na svém mluvčím.
Neprávem odsouzený Šnajdr se dočká obnovy procesu, rozhodl soud. Policie obvinila jiné únosce
Číst článek
„V současné době se k danému tématu nebudeme vyjadřovat. Oficiálně se v tuto chvíli ani není k čemu vyjádřit. Případ v minulosti prošel kompletním trestním řízením, v rámci kterého policisté Krajského ředitelství policie Zlínského kraje případ prověřovali do fáze sdělení obvinění. Po zahájení trestního stíhání bylo vyšetřování předáno na jiné krajské ředitelství. V případě, že by v budoucnu bylo prokázáno, že se některý z našich policistů dopustil protiprávního jednání, postupovali bychom v souladu s platnými zákony,“ uvedl k tomu mluvčí zlínských policistů Petr Jaroš.
Kauzu dozorovali celkem dva státní zástupci. Zpočátku zlínský státní zástupce Roman Kafka, následně brněnský žalobce Ivan Hrazdira.
„V roce 2014 jsme vycházeli z důkazů, které nám předkládal policejní orgán, a tam se jevilo důvodné podezření vůči několika osobám. Pokud se nyní v režimu mimořádných opravných prostředků ukazuje, že odsouzení nebylo založeno na základě zákonně opatřených důkazů nebo na základě důkazů, které byly nedostatečným způsobem vyhodnoceny, tak k tomu slouží mimořádné opravné prostředky,“ uvedl tehdejší zlínský státní zástupce Kafka s tím, že záležitost dozoroval jen krátce a ve věci obžalobu nepodával.
Ivan Hrazdira se k případu zatím nevyjádřil. Redakce Radiožurnálu ho v kanceláři nezastihla. Stejně tak to nechtěla komentovat soudkyně Krajského soudu ve Zlíně Iveta Šperlichová.
Další podrobnější informace k případu přinese Radiožurnál ve středu. Reportéři podrobně zmapovali motiv, který mohl vést policistu Jana Ovčáčka k tomu, že své kolegy přivedl na stopu právě Michala Šnajdra.
