Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie. ‚Byl to nedostatek odvahy,‘ řekl
Prezident Miloš Zeman se po úterním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ požádal o odpuštění. Česko podle něj tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy. V čele vlády stál tehdy právě Zeman.
Politici právě proto, že v čele vlády stál Zeman, v některých případech označují omluvu za pokryteckou či za uznání vlastní chyby, další ji vítají.
Zeman udělil prezidentovi Vučićovi Řád bílého lva. Český prezident dostal Řád Srbské republiky
Číst článek
Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů před ní vstoupila, označil Zeman již dříve za chybu či akt mocenské arogance. „Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,“ řekl Zeman.
Svými slovy se „zbavil mnohaletého traumatu“, uvedl s tím, že pokání osvobozuje. Vučić mu za jeho slova z tiskové konference po úterním setkání poděkoval.
Zeman řekl, že srbský národ vyjádřil českému podporu v letech 1938 a 1968. „A my jsme se mu odvděčili bombardováním. Právě proto bych při této příležitosti chtěl za svoji osobu se omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie,“ uvedl.
Akci označil za chybu, která ho „celou dobu“ trápila. „Byli jsme poslední, kdo dali souhlas, a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti. Ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ uvedl Zeman.
Ústavní činitelé nepodpořili návrh na zrušení uznání Kosova. Podle Petříčka není důvod měnit postoj
Číst článek
Vučić Zemanovi za jeho slova poděkoval. Řekl, že mu je on ani srbský národ nikdy nezapomene. Poznamenal, že podobné vyjádření o náletech dosud nikdo nevyslovil.
Zeman před dvěma lety v rozhovoru řekl, že schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje s odstupem za chybu. Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo.
Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.
Uznání vlastní chyby
Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) bere Zemanova slova jako uznání vlastní chyby. „Protože to byl on, kdo jako premiér dal za Českou republiku k této akci souhlas. Nějaký typ akce byl s ohledem na etnické čistky nutný, ale výsledek za šťastný nepovažuji,“ napsal Veselý.
Nevidím důvod, aby Česko měnilo pozici ohledně Kosova, řekl Babiš. Téma probere s ústavními činiteli
Číst článek
Místopředseda ODS a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra uvedl, že vojenská akce NATO přivedla Srbsko konečně k jednacímu stolu a pomohla nastolit mír na západním Balkáně. „Bez zásahu NATO by dál eskalovala válka, která by přinesla jen další ohromné ztráty na lidských životech, jak tomu bylo dřív v Bosně,“ napsal Vondra.
Za pokrytecké považuje vyjádření předseda STAN Vít Rakušan. „Miloš Zeman se k rozhodnutí své vlády nikdy příliš nehlásil, naopak se vina svalovala na Václava Havla. Jeho omluvu beru tedy jako přiznání odpovědnosti. A už jsme si zvykli, že prezident vytváří alternativní zahraniční politiku, za kterou je ovšem zodpovědná vláda,“ sdělil Rakušan.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitteru také připomněla Zemanův podíl. „Miloš Zeman se omluvil za Miloše Zemana. Pokračovat může tím, že se omluví všem lidem, o kterých lhal,“ dodala.
Zemanovo vyjádření vítají místopředsedové Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM). Okamura uvedl, že omluva je namístě a je ke cti prezidenta. „I já jsem se již v minulosti zástupcům Srbska za zločinné bombardování omluvil. Vraždění jednotkami NATO bylo spuštěno pod záminkami, které se později ukázaly jako vylhané a uměle vykonstruované,“ napsal Okamura.
Filip označil bombardování za protiprávní vojenskou akci bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „A tedy flagrantní porušení mezinárodního práva s tisíci mrtvých nevinných lidí včetně dětí. Má dodnes katastrofální následky,“ sdělil Filip.
