Ministerstvo práce navrhuje poskytování zdravotně-sociální služby a poplatky za pobyt na lůžkové péči
V Česku by mohly od příštího roku fungovat zdravotně-sociální služby. Poskytovat by je mohly nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných (LDN), domovy pro seniory či centra duševního zdraví. Pobyt v LDN by si po třech měsících mohli od roku 2027 pacienti platit, pokud by v ní zůstávali ze sociálních důvodů. Vyplývá to z návrhu novely o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, který předložilo ministerstvo práce.
Na návrhu novely spolupracovalo s resortem zdravotnictví. To se ohradilo proti tomu, že by se za delší pobyt v LDN mělo platit. Návrh to podle něj neobsahuje. Resort zdůraznil, že zdravotní služby budou vždy hrazené ze zdravotního pojištění.
Záměr zveřejnila ministerstva zhruba před rokem, tehdy sklidil kritiku a návrh proto poté stáhla. Podle ministerstva práce je možné do 23. ledna podávat k novele připomínky, předloha se pak ještě bude upravovat.
22:22
‚Jako body v supermarketu.‘ Za péči o zdraví budou pojišťovny své klienty odměňovat, plánuje Válek
Číst článek
Sloučení druhů péče
Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. „Samostatný legislativní a organizační rámec pro sociální a zdravotní služby a oddělené financování obou služeb přináší v praxi určité problémy zejména tam, kde se oba systémy setkávají u jednoho uživatele,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k novele.
Píše v nich, že v sociálních zařízeních se poskytuje zdravotní péče omezeně a v léčebnách zas pacienti dostávají jen základní pomoc se zvládáním potřeb.
Sociálně-zdravotní služby by měly zahrnovat potřebný rozsah obou druhů péče. Mohly by je nabízet domovy pro seniory, postižené či se zvláštním režimem, stacionáře, centra duševního zdraví, denní centra, odlehčovací zařízení i nemocnice a léčebny. Ošetřovatelskou péči by zajišťovali buď zaměstnanci, nebo externí poskytovatelé. Požadavky na vybavení a personální zajištění mají stanovit vyhlášky. Za neplnění hrozí sankce.
Koordinátoři péče i ‚čekačky‘ online. Odborníci radí státu, jak uzdravit české zdravotnictví
Číst článek
Za stravu a ubytování lidé v domovech platí. Maximální ceny stanovuje ministerstvo. Pro letošek je to 560 korun na den. Seniorům musí po zaplacení zůstat aspoň 15 procent příjmu. Strava a ubytování by se měly platit i v sociálně-zdravotních službách.
Podle stejných pravidel by se tedy podle návrhu mělo nejspíš začít od roku 2027 platit po třech měsících i za pobyt v LDN, pokud by u pacienta nebyla už nutná dlouhodobá zdravotní péče.
Spor o proplácení
„Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,“ stojí v návrhu zákona. Podle něj by delší úhradu z pojištění musela schválit zdravotní pojišťovna. Mohla by ji prodloužit až o 180 dnů, a to i opakovaně.
Návrhy sklidily před rokem kritiku. Podle ministerstva zdravotnictví se ale „nezakládá na pravdě“, že by si lidé měli za delší pobyt v LDN platit.
„Návrh právní úpravy nic takového neobsahuje. Pobyt pacienta hospitalizovaného na lůžku dlouhodobé péče v LDN bude po třech měsících zhodnocen revizním lékařem zdravotní pojišťovny a bude-li shledáno, že zdravotní důvody k hospitalizaci trvají, bude tato dále pokračovat beze změny. Bude-li zjištěno, že důvody pobytu pacienta jsou převážně sociální, bude snahou zdravotnického zařízení pacienta přemístit do sociálně zdravotní péče,“ sdělil v sobotu vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.
Reforma dávek: pracující si polepší, nezaměstnaní a záškoláci dostanou méně, plánuje ministerstvo
Číst článek
Nutná registrace
Úhrada na tři měsíce má podle autorů novely omezit „nadměrný výskyt“ takzvaných sociálních hospitalizací. Lidé často v LDN zůstávají, protože návazná péče chybí. Podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů, uvedlo ministerstvo práce v podkladech. Podle něj by se do tří let do zavedení placení kapacita zařízení a služeb měla rozšířit.
Přispět k tomu mají evropské peníze. Podle podkladů by vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na zdravotně-sociální vyšla na 620 tisíc korun a v léčebně či nemocnici na 150 tisíc korun.
Resort práce očekává, že se část léčeben a domovů přemění na sociálně-zdravotní zařízení. Domovy či stacionáře budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a oprávnění ke zdravotní péči. Pokud požádají, uzavře s nimi zdravotní pojišťovna smlouvu na ošetřovatelskou péči.
Při porušování požadavků může kontrakt zrušit a nemusí ho pět let obnovit. Zdravotnická zařízení budou mít s klienty smlouvu na sociální služby.
