Podle farmaceuta Josefa Suchopára, který analyzoval data Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) a Zdravotní pojišťovny Škoda, se problém týká tisíců pacientů.
Jedenáctiletý chlapec měl popálenou přes polovinu těla. Na operačním sále strávil celkem 40,5 hodin, chirurgové z Fakultní nemocnice Brno mu tím ale zachránili život.
„Měřit hustotu kostí teď v Bohumíně zvládají pomocí jednoho z nejmodernějších přístrojů v republice," řekla mluvčí radnice Špačková. „Po půlročním čekání konečně opět slouží pacientům,“ dodala.
„Veškeré léčebné možnosti byly vyčerpány, nabídli jsme jí studii fáze jedna, kde testujeme nový lék, který přichází z preklinického výzkumu do klinického hodnocení,“ říká lékařka Lordick Obermannová.
„Ukončují výzkumy, takže pacienti léčení v jeho rámci najednou přestali dostávat své léky, třeba ty na rakovinu, co zachraňují život,“ zlobí se Emma, která pracuje jako lékařka.
Vědci zjistili, že v nádorech se objevuje mnohem víc určitých bílkovin, než je běžné ve zdravém mozku. Jednou z nich je takzvaný kolagen I, druhou fibronektin.
Podle ministerstva zdravotnictví by měli estetické výkony provádět jenom doktoři s patřičným vzděláním. Jenomže tato zásada dosud nebyla právně vymahatelná.
Dětský stacionář zatím využilo asi 25 dětí. Ve stacionáři mohou dostat infuze, inhalace a absolvovat i různá vyšetření, jako je EKG, rentgen nebo odběry.
„Někteří pacienti, pro které by poplatek byl příliš vysoký, by mohli dojít k újmě,“ kritizuje navyšování poplatku poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).
Proruský dezinformační kanál na telegramu zneužil stavbu zdravotnického střediska na Ukrajině českou společností z Jesenicka k šíření lživé zprávy o tunelování.
„Odhady mluví o 70 až 350 tisících nelegálních interrupcích ročně. Až 60 procent žen ji někdy podstoupilo,“ popisuje antropoložka Vivian Šefrna situaci okolo interrupcí v období první republiky.
Jaké jsou nyní hlavní příznaky covidu-19? Dá se odlišit od chřipky? A jak ho léčit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál odpovídá praktický lékař Vojtěch Mucha, předseda spolku Mladí praktici.
„Určitě se musíme pokusit, aby se obezita dostala daleko více do centra pozornosti praktických lékařů,“ říká předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzník.
Odložené operace, vynechaná vyšetření, dopady na duševní zdraví nebo long covid. Pět let po prvním českém pacientovi s diagnózou covid-19 jsme zkontrolovali, které z obav se potvrdily a které ne.
Dceřiné společnosti veřejných zdravotních pojišťoven fungují jako běžné komerční pojišťovny, které nabízejí pojištění auta nebo dovolené. Někteří se však obávají neprůhlednosti toků peněz.
Vakcíny zastarávají. Nejen že jim končí expirace, ale Česko pravidelně dostává nové šarže očkování účinné proti novým kmenům covidu-19. Faktorem je i malý zájem Čechů o očkování.
Co by prodloužení průměrné délky života ve zdraví přineslo české společnosti i ekonomice? A jak to udělat? Má to být zodpovědnost státu, jednotlivců, nebo i firem?
Česká republika bude pravděpodobně muset dávat na obranu i více než dvě procenta z rozpočtu. Je možnou inspirací americký vzor s úřadem pro efektivitu pod vedením Elona Muska?
Mezinárodní vědecký institut se zabývá výzkumem neurodegenerativních onemocnění, jako je alzheimer. Čeští vědci spolupracují výzkumnými středisky v Německu a ve Francii.
V Česku se podle dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku léčí se zánětlivými onemocnění střev 70-80 tisíc lidí, u přibližně desetiny z nich se nemoc rozvíjí už v dětském věku.
Opakovaná transplantace plic je nutná ve chvíli, kdy nový orgán začne selhávat a lékaři už nemají žádné další léčebné možnosti. Doposud udělali lékaři z Motola celkem 17 retransplantací plic.
Bez korupce i bez zaháčkování finančními zájmy se Češi mohou dostat ke specializované zdravotní péči – a měli by na to být hrdí, myslí si odborník na srdce Petr Neužil.
O příspěvek od zdravotních pojišťoven letos přišlo zhruba 40 lékáren. Příspěvek byl pro provozovatele klíčový. Jde o lékárny v malých městech a obcích, které nejsou součástí řetězců.
Rezistentní bakterie, jednu z hlavních hrozeb tohoto století, krmí mimo jiné zemědělský průmysl, v němž se vyjma Evropy antibiotika používají pro podporu růstu drůbeže.