Osobní spisy agentů, ale i záznamy z vyšetřování nebo sledování lidí nepohodlných komunistickému režimu by si podle představ ministra vnitra Ivana Langera mohl přečíst každý a jednoduše. Zatím je spravovala civilní rozvědka, vojenské zpravodajství, BIS i archiv ministerstva vnitra.

"Je to servis pro občany, servis, který je poskytován těm, kteří mají zájem se s těmito informacemi, s touto částí naší historie seznámit, prozkoumat ji. To, že něco zveřejňujeme, ještě neznamená, že někoho odsuzujeme," říká Langer.

Než všechny dokumenty z období 1945 až 1990 ministerský archiv převezme a vytřídí, musí Langer rozhodnout, které svazky zůstanou v tajnosti dál. "Musíme na základě jednotlivých dohod dospět k velmi razantní selekci toho, co ještě podle přesvědčení mého má být utajováno, a co nikoliv, co má ještě aktuální význam pro dnešní dobu z pohledu bezpečnostních rizik a zájmů České republiky."

Čas, do kdy se historikům podaří agendu do elektronické podoby převést, nechce ministr vnitra vzhledem k obsáhlosti archivů odhadovat. Mluvčí civilní rozvědky Bohumil Šrajer říká, že jejich spisy už jsou připravené.

"Máme vlastní projekt, kde zpřístupňujeme tyto dokumenty pohodlným způsobem pro nejširší veřejnost, a pokud jde o součinnost s ministerstvem vnitra, věříme, že dojde k vyjasnění pravidel pro zpřístupňování a všechno poběží ještě více hladce než dosud."

Veškeré spisy budou zatím na jednom místě - v ministerském archivu. Vznik Ústavu paměti národa, který by svazky shromažďoval, musí schválit zákonodárci.

Marika Táborská, Václava Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít